Pavel Moudrý: Prostředky vložené do pojištění firmy mohou zůstat v oběhu

Z makléřovy zpovědnice

- Co říkáte současné situaci na pojišťovacím trhu?

Podle mého názoru se jedná o trh, který nazýváme "měkký". Trh s liberálním postojem zajistitelů, relativním dostatkem pojistných kapacit, trh, na němž nabídka je pro poptávku tak hojná a výhodná, že "cena" pojištění klesá a trh se vyvíjí jen velmi pomalu. Podle informací, které mám k dispozici, se předepsané pojistné celkem v České republice rozšířilo o pouhou cca 1,38 procenta oproti stejnému období roku 2005. Jestliže je z oficiálních zdrojů známo, že se inflace u nás v posledních dvou letech pohybovala mezi dvěma až 2,5 procenty, a lze-li předpokládat, že počet pojistných smluv stoupá - nárůst o 2,29 procenta - pak je z čísel zřejmé, že klesá sazba pojistného jako důsledek konkurenčního boje všech subjektů na pojišťovacím trhu. Mluví se o meziročním třicetiprocentním propadu, ale není mi známo, zda o tom existují oficiální statistiky.

- Konkurenční prostředí, které vytváří tlak na ceny a úroveň služeb, je ale v zájmu odběratelů, tedy pojištěnců...

Do určité míry. Ona každá akce má svoji reakci. Stále přetrvává názor, že ochrana proti rizikům, jejíž součástí je i pojistná smlouva, jsou náklady, které tím, že jsou vázány v pojištění, nemohou být vloženy do produkce, a proto je žádoucí je minimalizovat. Výběrová řízení na makléře, ale i veřejné soutěže na pojistitele se v drtivé většině řídí cenou. Další pravidlo trhu ovšem je, že za nižší cenu dostává klient nižší "kvalitu produktu". Neznamená to nezbytně, že pojistitel nebo zprostředkovatel úmyslně klientovi poskytují horší služby. Ale pojistitel, který na celonárodní úrovni v letech 2005 a 2006 inkasuje stále nižší pojistné, může příslušný finanční pokles pocítit na nižší tvorbě zdrojů na likvidaci škodních událostí. Zprostředkovatel pak na faktu, že nezaměstnává dostatečný počet vhodně kvalifikovaných správců pojištění. V situaci, kdy se vše klientovi nejméně hodí, tj. v okamžiku utrpěné škody, se celá situace na trhu může posléze obrátit proti němu. Pojišťovna bude s odvoláním na nižší placené pojistné celkem logicky nabízet nižší kompenzaci a bude neústupnější v požadavku na zdokumentování škod klientem. Makléř ovšem nebude klienta dostatečně zastupovat, neboť k tomu nebude mít vytvořeny dostatečné prostředky. A jestliže dojde k pohromě v rozsahu povodní z roku 2002, vyvstává opravdu pro řadu subjektů otázka přežití.

- Jak si počínají pojišťovací subjekty?

Dále se polarizují. Měkký trh je obdobím, při němž subjekty finančně "krvácí". Náklady na činnost se nesnižují, ale výnosy klesají, i když počet klientů a pojistných smluv neklesá. Netroufám si mluvit o pojišťovnách, ale například oficiální údaje Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM) za rok 2005 hodnotí kolem stovky registrovaných makléřských firem, členů AČPM. Z nich pouze čtyři spravují pojistné převyšující jednu miliardu Kč a zhruba čtyřicet procent celého makléřského obchodu. Dalších dvacet makléřů pak spravuje dalších zhruba čtyřicet procent, takže těchto 24 makléřů dohromady obsluhuje 83 procent makléřského trhu a zbývajících 75 makléřů z uvedeného počtu obstarává sedmnáct procent trhu. Přitom i v rámci skupiny oněch 24 velkých činí rozdíly mezi jednotlivými členy až jednu miliardu Kč v objemu spravovaného pojistného. Velcí se stávají většími, malí menšími. Sazby neboli cena pojištění, které se zdají tak výhodné na počátku, najednou způsobují, že velký klient si vybírá z menšího počtu makléřů. Ti mají navíc v rámci své profese silnější postavení než v minulosti.

- Jsou se vzniklou situací spokojeni pojistníci?

Reagují přirozeně a logicky z momentálního hlediska. Jsem si jist, že naši kolegové makléři, právě tak jako pojišťovny, by potvrdili, že v momentě, kdy přicházejí na pohovor o obnovení pojistné smlouvy ke klientovi, ten očekává, že pojistné půjde automaticky dolů. Proč by se měla ale snižovat cena pojistného, když ceny ostatních výrobků a služeb naopak stoupají? Domnívám se, že důvodů pro nerealistická očekávání je více. Jedním z nich je jistě právě zmiňovaný konkurenční tlak. Pokles sazeb je navíc doplněn tím, že řada subjektů inklinuje k názoru, že pojištění je příliš drahé obecně a míra zisku pojistitelů vysoká, takže sazby by měly klesnout bez ohledu na souvislosti. Tento názor nemá oporu v žádném solidním rozboru nebo statistice. Jako jeden z dalších možných důvodů bych zmínil stále nízké povědomí o odpovědnosti. Za konání, za jeho dopady, za výrobek apod. U státních a veřejných institucí může jít i o rozdílně chápanou míru odpovědnosti vůči svěřenému majetku. Když nelze dosáhnout dalšího zlevnění pojištění nižšími sazbami, navrhuje sám klient někdy snížení rozsahu pojištění (tj. pojištěním jen některých vybraných rizik) nebo využití méně renomovaného pojistného domu. Diskutabilní někdy bývá určení té správné míry, pod níž je riziko možno z pojištění vyloučit (například zvýšením spoluúčasti). Úhel hodnocení pojistitele a pojistníka se výrazně liší a při případné likvidaci škodní události se vše opět plně projeví.

S uvedeným bodem souvisí i další možný důvod, kterým je hodnocení rizik a jejich odstraňování. Pojišťovny i velcí makléři mají své speciálně kvalifikované a školené rizikové inženýry, z nichž mnozí jsou špičkovými odborníky ve svém oboru, soudními znalci, autory studií a učebnic apod. Jejich návrhy opatření a ochrany proti rizikům bývají komplexní, profesionální a nákladné. Klient naopak má pořadí priorit jiné, a jestliže se rozhodne do zvýšení ochrany proti rizikům (požáru, povodni) investovat, žádá ihned i snížení pojistného, které ovšem nemusí být v souladu s opatřeními, která provedl.

Tlak na snížení nákladů na pojistné, který vede k nižší efektivnosti podnikání v tomto oboru, může, mimo jiné, mít za důsledek menší vstřícnost při likvidaci pojistných událostí a to zase může vyústit v rozhodování klienta o tom, zda se vůbec pojišťovat bude nebo ne. Při vysoké spoluúčasti a nízkých limitech se může jevit například tvorba fondu, z něhož se případné škody hradí, jako řešení pro podnik výhodnější. Nenastane-li větší škodní událost, vyplatí se to. Avšak nastane-li a má-li třeba ještě ekologické důsledky, bude událost pro podnik znamenat katastrofu. I z tohoto důvodu si zde dovolím připomenout existenci a úlohu pojišťovacího makléře, jehož úkolem je pro klienta situaci odborně analyzovat a navrhnout pojistné řešení.

- Vaše společnost propaguje stále na českém trhu moderní metody pojištění. Jak se realizují v současné situaci?

Specializací GrECo je tzv. alternativní financování rizik, speciálně pak kaptivní pojistné řešení. My je na českém trhu nabízíme formou seminářů pro ředitele a finanční ředitele velkých a největších společností již druhý rok. Zatím máme řadu zájemců, ale spíše v oblasti teorie financování rizik. Na jedné straně zde stojí nezpochybnitelná výhoda kontroly vlastních finančních toků ve firmě a jejich příznivé ovlivňování v oblasti, která je při tradičním pojištění firmě nepřístupná, na straně druhé je tu odpovědnost za založení, postavení a vedení subjektu, který je v podnikání firmy zcela nový (pojišťovna). GrECo nabízí tzv. Feasibility Check, tj. prvotní a bezplatné zhodnocení většinou veřejně publikovatelných údajů o firmě, z nichž vyplyne první vodítko pro případného zájemce, zda mu kaptivní řešení v jeho podniku může pomoci, či nikoliv. Alternativní financování rizik má před sebou budoucnost, neboť prostředky, které velká společnost do pojištění vloží, jí - v určitém rozsahu a za určitých podmínek - zůstanou v oběhu.