IPO: Za nové akcie se zaplatí nejvíce v historii

Vlna primárních akciových emisí (IPO) na světových burzách pokračuje. Firmy, hlavně díky čínským bankám a ruské Rosněfti, tak letos podle expertů nabídnou investorům nové akcie za rekordní sumy a historické maximum z loňského roku bude pokořeno. Česko však zůstává stále stranou emitentů. Čeká na příští rok.

IPO bude přibývat
Za prvních devět měsíců letošního roku se prodaly nové akcie za 357,4 miliardy dolarů, loni stejnou dobou to bylo o 50 miliard méně. Další giganti se navíc na burzu ještě chystají. S největším IPO v historii by totiž už v říjnu měla přijít čínská Industrial and Commercial bank of China, která chce investorům nabídnout akcie za téměř 19 miliard dolarů.
"Investory lákají giganti z východu, jako je třeba Bank of Cina nebo Rosněfť," řekl Bloombergu Rupert Hume-Kendall, šéf londýnské akciové pobočky Merril Lynch. I když akciové trhy prošly letos hlubokým propadem, asijským ale i ruským akciím se poměrně daří. Třeba burza v Hongkongu vyrostla letos už o sedmnáct procent.
Akciové propady na jaře letošního roku navíc přinutily spoustu společností, aby své plánované IPO odložily. Podle Bloombergu se tak v druhé polovině letošního roku můžeme dočkat většího počtu primárních emisí než loni.
Radovat se tak mohou i investiční banky. S těmi už to začínalo vypadat "nahnutě": Večírek investičních bank skončil - hlásaly novinové titulky. Příjmy ze zprostředkování akciových úpisů je však staví na nohy. Třeba Goldman Sachs za poslední tři měsíce vydělala podle Bloombergu na poplatcích o 36 procent více než za stejné období loňského roku.

V Česku až příští rok
Česku se ale zatím vlna IPO vyhýbá. Ještě v lednu hlásal šéf burzy Petr Koblic, že do konce roku se v Praze bude obchodovat s akciemi pěti nových firem. Teď to vypadá, že už to žádná nestihne. "Zatím nemohu potvrdit žádné IPO na pražské burze," řekl mluvčí burzy Jiří Kovařík. Koblice se nepodařilo zastihnout, je s prezidentem Klausem na turné po Asii.
Vstup na burzu totiž není jednoduchý a pro firmu to může být velká zátěž. Některým firmám může podle hlavního makléře Patria Finance Romana Koděry dělat problém už samotný fakt, že jako společnost kotovaná na burze musí čtvrtletně zveřejňovat své hospodářské výsledky. "Firma je pod daleko větším tlakem. Manažer může mít dlouhodobé plány, které začnou nést ovoce až za několik let. Když mu ale všichni vidí "pod pokličku", není realizace těchto plánů jednoduchá," vysvětlil Koděra.
Náklady na financování firmy pomocí úvěrů navíc nejsou v Česku kvůli poměrně nízkým úrokovým sazbám a velké konkurenci mezi bankami zase o tolik dražší než nabídnout část firmy investorům.
Jediným IPO v Praze tak zůstává vstup farmaceutické Zentivy v roce 2004. V příštím roce se počítá s OKD finančníka Zdeňka Bakaly a Českou pojišťovnou, kterou vlastní skupina PPF.
Oproti tomu naši severní sousedé v Polsku se činí. Letos už na domácí burzu přivedli 21 firem. V podobně velkém Rakousku jsou to čtyři společnosti.
Na burzu do Varšavy (i když ne ve formě IPO) se chystá i český energetický koncern ČEZ. Vedení firmy včera oznámilo, že se tak stane 25. října.
Problémy s IPO nemá jen Česko, ale i Spojené státy. Na burzu v New Yorku, která mnoho let vedla žebříčky v objemech IPO, už to firmy tolik netáhne. Přesunuly se do Londýna.
Za vším stojí takzvaný Sarbanes-Oxleyho zákon, který zpřísňuje pravidla pru vstup na burzu. Novým centrem IPO se tak stala LSE (London Stock Exchange).
Ta letos na hlavním i vedlejším trhu dohromady přivítala nové akcie za 22 miliard dolarů včetně desetimiliardové emise ruské Rosněfti.

Primární emise