Alternativní zdroje: Tepelné čerpadlo sníží cenu topení na třetinu

Náklady na instalaci tepelného čerpadla se pohybují v rozmezí dvě stě až čtyři sta tisíc korun. Tyto peníze se v ideálním případě, například u novostaveb, mohou vrátit za šest až sedm let. U starších domů se tato doba protahuje zhruba na patnáct let.
Tepelné čerpadlo pracuje na stejném - i když vlastně opačném - principu jako chladnička. V té se odčerpává energie z potravin, vnitřní prostor se ochlazuje a teplo odvádí ven. Stejně tak tepelné čerpadlo odebírá energii ze vzduchu, vody nebo země a tu používá na vytápění nebo ohřev vody.
"Když odečtu cenu rozvodů a radiátorů, které bych musel dělat stejně, přišlo mě tepelné čerpadlo na 370 tisíc korun," říká Jan Sýkora, který si před dvěma lety postavil nový dům u Kolína a vytápí ho tepelným čerpadlem. "V plánech se tehdy uvádělo, že tato částka by se mi měla vrátit na úsporách za topení asi za deset let. Projektant však počítal s tím, že cena elektřiny poroste asi o pět procent ročně. Jenže teď se zdražila mnohem více, proto to vypadá, že i návratnost bude rychlejší," konstatuje spokojený majitel. Za loňský rok zaplatil za elektřinu 23 500 korun. V této částce je zahrnuto nejen topení, ale také provoz všech elektrospotřebičů. Přitom velikost jeho domu rozhodně nelze označit za standardní. Zastavěná plocha se pohybuje kolem sto šedesáti metrů, zatímco jako běžný se označuje dům se zastavěnou plochou sto až sto dvacet metrů čtverečních. "Co se bavím s kamarády, kteří topí plynem nebo mají přímotopy, stojí je pouze topení mezi třiceti až čtyřiceti tisíci. Plus několik dalších tisíc dávají za spotřebovanou elektřinu v domácnosti," dodává Jan Sýkora.

Borové Ladě pomohl program Phare
Podobné zkušenosti mají i obyvatelé šumavské obce Borová Lada. Využívají tepelná čerpadla k vytápění čtyř bytových domů, mateřské školy a obecního úřadu. Prvních šest tepelných čerpadel si nechala obec instalovat už v roce 2000, později přibyly další tři. Zároveň zateplili některé budovy. "Celý projekt jsme mohli uskutečnit jen díky evropskému programu Phare, ze kterého jsme získali většinu peněz," říká starostka Stanislava Barantálová. "Obec se na investici podílela pouze deseti procenty. "Vložené obecní peníze se tak do rozpočtu vrátily už dávno. Kdyby Borová Lada nevyužila dotace, odhadujeme, že by se tento čas prodloužil zhruba na patnáct let." Například za vytápění radnice se dříve platilo kolem sta tisíc korun. Nyní, po instalaci tepelného čerpadla (zateplení se tohoto objektu netýkalo), klesla částka na čtyřicet tisíc. A to jsou na Šumavě mnohem delší zimy, a tím i účinnost tepelného čerpadla nižší než třeba ve městech.


Zvýhodněný tarif na elektřinu
"Výkon tepelného čerpadla je dán součtem energie odebrané z okolního prostředí a elektrické energie dodané pro pohon kompresoru," vysvětluje Martin Věžník ze společnosti Regulus, která v Česku nabízí tepelná čerpadla více než deset let. "Rozdíl mezi energií dodanou a získanou udává takzvaný topný faktor. U tepelných čerpadel se jeho hodnota pohybuje v poměru mezi dvěma a půl až čtyřmi jednotkami získané energie ku jedné dodané. Samozřejmě platí, že čím je číslo větší, tím je provoz tepelného čerpadla efektivnější a tím více šetříte."
Kde se tedy vzal poměr jedna ku třem? "Pro lepší porovnání se uvádí u jednotlivých čerpadel průměrný topný faktor. A to je právě ona trojka," říká Petr Outrata ze společnosti Tepelná čerpadla IVT. "V teplém létě bývá topný faktor vyšší. Vodu tak ohříváte velmi levně. Naopak během mrazivých dnů se zhoršuje a například u některých čerpadel doshuje poměru jedna ku dvěma."
Při vysokých mrazech kolem mínus dvaceti stupňů vytápění zajišťuje náhradním zdroj, zpravidla elektrokotel, který bývá součástí čerpadla. Období, kdy se topí pouze elektřinou, ale bývá v České republice velmi krátké, počítá se pouze na dny a na celkových nákladech se podílí jen jednou desetinou. Navíc i v tomto období člověk využívá zvýhodněné sazby elektrické energie. Majitelé tepelných čerpadel odebírají elektřinu podle cenově výhodné sazby Komfort TČ 22 (dříve D 55 nebo D 56), kdy mají energii k dispozici dvaadvacet hodin denně za nízký tarif, tedy 1,55 koruny za kilowatthodinu. Také vysoký tarif (zbylé dvě hodiny denně) je zde mnohem levnější. Platí se 1,91 koruny za kilowatthodinu. Většina domácností odebírá elektřinu podle sazby Komfort Klasik 24. Zde se účtuje celý den 3,54 koruny za kilowatthodinu.

Voda, země, vzduch
Existuje několik druhů tepelných čerpadel, které se od sebe liší tím, odkud berou energii. Vybírat lze mezi typy vzduch-voda, voda-voda, země-voda, případně vzduch-vzduch. První z dvojice slov udává, odkud je energie odebírána, druhé označuje médium, kterým se teplo po domě rozvádí. V naprosté většině je to voda. Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch (pracuje na stejném principu jako klimatizace) se používá spíš výjimečně.
Každý z těchto typů má své výhody a zápory (viz Jaké tepelné čerpadlo vybrat?). Ať už se rozhodnete pro jakoukoli variantu, vždy se bude skládat z vnitřní a venkovní jednotky. Interiérová část je podobná obyčejnému elektrickému nebo plynovému kotli. Venkovní se od sebe liší. U čerpadla vzduch-voda stojí vedle domu ventilátor, o typu země-voda jde o stovky metrů potrubí v zemi.
Nově se na našem trhu objevují tepelná čerpadla, která lze ovládat pomocí internetu. "Stačí notebook, připojení na internet a tepelné čerpadlo lze ovládat z jakéhokoliv místa," říká Marek Kraucher ze společnosti MasterTherm, která za tento typ tepelného čerpadla získala ocenění Grand Prix na pražském zářijovém veletrhu For Arch 2006. "Lidé to oceňují hlavně tehdy, když se vracejí třeba ze zimní dovolené. Topení mají celý týden například na udržovací teplotě patnáct stupňů a zapnou si ho až tři hodiny před návratem domů."
Ovládání přes internet také zjednodušuje a zlevňuje opravy a servis. Vše lze odhalit "na dálku". Zařízení dokonce samo upozorní, že s ním není něco v pořádku. Například že došlo k poklesu tlaku kompresoru, a proto přepíná na elektrokotel.

Výměna se zjednodušuje
Současná tepelná čerpadla dodávají do topného systému vodu o maximální teplotě 65 stupňů Celsia. Proto se dají ve většině případů zaměnit například za plynový kotel bez jakýchkoli dodatečných úprav. U tepelných čerpadel starší konstrukce, kde voda dosahovala teplot 55 stupňů Celsia a méně, hrozilo nebezpečí, že tepelné čerpadlo dům nedokáže vytopit. (U starších budov s kotli na pevná paliva to je kolem devadesáti stupňů). n

vnější a vnitřní část tepelného čerpadla