Sociolog: Také v Česku maturanty vystřídají bakaláři

Sociolog Ivo Možný z Masarykovy univerzity je přesvědčen, že Česko se, stejně jako ostatní vyspělé země, dostane pod tlak mezinárodní konkurence. Pokud si bude chtít udržet vysokou životní úroveň, bude muset změnit systém vzdělávání, aby přinejmenším na bakalářský diplom dosáhlo co nejvíce lidí. "To prohloubí rozdíly v platech vysokoškoláků. Vzdělání se bude stále vyplácet, ale ne všem stejně," říká Možný v rozhovoru pro HN.


HN: Před časem jste napsal, že ve vyspělých zemích už práci, kterou dříve dělali lidé s maturitou, zastávají výhradně majitelé bakalářských diplomů. Bez vysoké školy už není šance získat alespoň slušně placené místo. Čeká stejný vývoj i Česko?
Pokud chceme udržet krok v mezinárodní konkurenci, nic jiného nám nezbývá. Celou střední úroveň řízení budou zastávat bakaláři. Lidé, kteří mají slušný základ ve všeobecném vzdělání, umějí jazyky, dokáží se orientovat v textu, poznají, co je podstatné, mají jasno v prioritách. A kromě toho mají svoji odbornost.


HN: Platy českých vysokoškoláků jsou dnes v porovnání s lidmi, kteří mají jen maturitu, druhé nejvyšší ze všech zemí OECD. Udrží se ten rozdíl i ve chvíli, kdy bude mít vysokoškolské vzdělání mnohem více lidí?
Neudrží. Vidíte dobře, že ve většině zemí Evropy jsou rozdíly v platech výrazně nižší. V průměru se platy vzdělaných lidí více přiblíží ostatním. To však zdaleka neznamená, že by se vzdělání přestalo vyplácet. Naopak se budou čím dál víc prohlubovat rozdíly v platech. Při žádosti o místo se vás budou stále častěji ptát, ne zda máte diplom, ale odkud ho máte. Stále silnější roli bude hrát úroveň vzdělání. Když v Americe řeknete, že máte magisterský diplom z Harvardu, každý už tuší, jaké znalosti od vás může očekávat. K podobnému rozdělení dospějí i poměry v Česku. Nebude to však zítra, je k tomu potřeba řada reforem.


HN: Jak se vůbec promění české univerzity tím, že na ně bude přicházet stále více lidí? Objevují se názory, že tím, jak se univerzity stanou masové, poklesne úroveň vzdělání.
To jsou naprosto zbytečné obavy. Samozřejmě, že když si vybíráte 10 procent uchazečů, tak jsou to jiní lidí, než když si vybíráte 50 procent jako ve vyspělých zemích. Touha po poznání a talent samozřejmě nejsou u každého stejné. Velká část lidí však bude končit v bakalářských programech, do magisterských pak půjdou jen ti, kdo mají zájem o poznání v širších souvislostech. Doktorát pak budou dělat jen ti, kdo skutečně chtějí bádat a dělat akademickou kariéru. Harvard či Oxford opouští mnoho bakalářů, ale málo lidí s doktorátem. Jejich kvalitu to nijak neovlivňuje. Úroveň vzdělání se bude víc lišit stejně jako platy.


HN: Proč ale ve Spojených státech rozdíly v platech zůstávají velké, přestože je tam nejvíce vysokoškoláků?
Protože bez diplomu alespoň z nějaké Community College tam už vůbec žádné slušné místo nedostanete.