Investice do vzdělání se vyplácí
Investice do vzdělání je jednou z těch, které se spolehlivě vracejí. Ukazuje to srovnání, kolik si v jednotlivých zemích vydělávají vysokoškoláci proti méně vzdělaným kolegům. "Je paradoxní, že školné odmítají většinou levicoví politici. Je to ve své podstatě hluboce asociální. Lidé s nižším vzděláním, kteří pracují mnohem déle, tak zaplatí studia těm, kteří si za život vydělají mnohonásobně více," říká profesor Jan Švejnar z Michiganské univerzity v USA.
Při současné úrovni platů by si člověk s diplomem vydělal za kariéru téměř 17 miliónů korun. Ten, kdo naopak dosáhl jen na maturitu - a pracoval o šest let déle než jeho vzdělanější kolega - si přijde na dvanáct a půl miliónu. I kdyby se na univerzitách platilo školné 100 tisíc korun ročně, tato investice se vyplatí. Výdělky za celoživotní kariéru budou i po odečtení této platby výrazně vyšší.
Skandinávské země, kde se školné neplatí a do univerzit výrazně investují, nahrazují školné vysokými daněmi pro lidi, kteří dobře vydělávají. "Společnost tak od nich v podstatě žádá peníze, které investovala do jejich vzdělání. Je to jiná forma školného," říká profesor Iain Begg z London School of Economics.
Kolik za život v průměru vydělají
Středoškolák s maturitou
(Pracuje od 18 do 65 let)
12 558 588 korun hrubého
Vysokoškolák
(Pracuje od 24 do 65 let)
18 699 696 korun hrubého
Pozn.: Propočet je proveden za současné úrovně platů. Není v něm započtena inflace ani vzestup platů.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



