Putin slíbil plyn ze Štokmanu

Putin slíbil plyn ze Štokmanu

Ruský prezident Vladimir Putin prý na Drážďany, kde v 80. letech působil jako agent sovětské KGB, vzpomíná rád.
Včera tam své hostitelce, kancléřce Angele Merkelové, přivezl velký dárek - oznámil, že Rusko více než zdvojnásobí vývoz svého zemního plynu do Německa.
Moskva chce podle Putina každý rok přidat 50 až 55 miliard metrů krychlových této suroviny ke 40 miliardám, které Němci dostávají nyní.

Němci by mohli povýšit

Prezident uvedl, že tento krok bude umožněn přesměrováním dodávek z rozsáhlého Štokmanova naleziště plynu v Barentsově moři do evropských zemí.
"Německo by se tak z prostého odběratele ruského plynu a ropy mohlo stát velkým evropským centrem pro distribuci těchto surovin," dodal Putin.
Ruský plynárenský gigant Gazprom v pondělí zaskočil západní firmy, když oznámil, že je nepřizve jako rovnocenné partnery do rozvoje těžebního pole Štokman.
Šéf Gazpromu - a včera i Putin - ovšem potvrdil nedávný příslib, že pokud jde o dodávky plynu ze Štokmanu, prioritu bude mít Evropa, a ne Spojené státy, jak se původně plánovalo.
Putin včera zdůraznil, že Rusko chce ještě rozšířit hospodářské vztahy s Německem, protože je největším energetickým zákazníkem Moskvy.

Něco za něco

Moskevský list Kommersant ještě před včerejší schůzkou citoval zdroj, podle něhož Rusové chtějí na oplátku urychlené vytvoření "společného energetického prostoru", tedy sladění energetických systémů Ruska a Evropské unie.
K tomuto procesu Putin přizve německé společnosti Siemens, RWE a E.ON, napsal Kommersant. Rusko je také podle listu připraveno podstatně zvýšit dodávky uhlí na německý trh, kde se těžba má v příštích deseti letech omezovat.
Za to Moskva čeká výhodné podmínky při dovozu moderního těžebního zařízení.
Putin údajně jel na drážďanskou schůzku i s přáním, aby obě země postupovaly společně proti snahám Varšavy o založení "energetické obdoby aliance NATO". Ta by měla podle Poláků chránit zájmy tranzitních zemí, jež přijdou o zisky kvůli novým ruským projektům.
Merkelová včera zopakovala, že nový severoevropský plynovod v Baltském moři, který povede z Ruska do Německa, není namířen proti jiným státům.
Také spolkový ministr vnitra Wolfgang Schäuble nedávno upozornil, že Berlín nesmí udržovat dobré vztahy s Ruskem na úkor Polska a pobaltských republik.

Na vážkách

Předsedou dozorčí rady rusko-německého konsorcia v projektu severoevropského plynovodu je bývalý kancléř Gerhard Schröder. Merkelová dala už několikrát najevo, že si přeje vyváženější a střízlivější přístup k Rusku, než jaký prosazoval její předchůdce, Putinův osobní přítel.
Platí to i pro energetickou spolupráci Moskvy a Berlína, kde sílí pocit, že země je příliš vydána napospas Rusku a že by měla hledat alternativy.
Počátkem roku i Němci pocítili výpadek v dodávkách sibiřského plynu, když se ruská státní společnost Gazprom dostala s Ukrajinou do sporu ohledně cen.
"Merkelová - na rozdíl od Gerharda Schrödera a Helmuta Kohla - nechce, aby Německo bylo v dodávkách plynu zcela závislé na Rusku," řekl stanici Deutsche Welle známý odborník na ruské dění Alexander Rahr.
"Je rovněž připravena hájit zájmy tranzitních zemí a přijmout je do společné energetické strategie. A usiluje i o posílení práv pro německé firmy podnikající na ruském území," dodává německý politolog.
"Není jasné, zda Angela Merkelová na Putinovu vizi energetické osy Moskva - Berlín přistoupí," poznamenává včerejší Kommersant. "Na jedné straně by Německo mělo zaručeno dodávky plynu na příští desetiletí. Na druhé straně by ale uzavřelo spojenectví se zemí, která se v případě naleziště Štokman přihlásila k energetickému izolacionalismu," upozorňuje ruský list.