Školní jídelny nejsou v Evropě zdaleka takovou samozřejmostí jako v Česku. Například školy v Německu, které končí kolem poledne, žádné jídlo pro děti nezajišťují. Ve Švýcarsku je zase běžné, že okolo dvanácté hodiny mají děti dvě hodiny volna a jdou se domů najíst. Většinou tam na ně čekají maminky. Zaměstnanost žen, které mají děti, je s výjimkou velkých měst poměrně malá.
"Když jsem se přistěhovala z Česka do Švýcarska, vůbec jsem to nechápala. Protože jsem chtěla pracovat, musela jsem svému synovi zcela přizpůsobit pracovní dobu. Například na oběd jsem ho brala každý den do restaurace a byla jsem za černou ovci," vzpomíná Lenka Hartmann, která žije ve Švýcarsku sedm let.
Starosta malého města, kde žije, si jí dokonce před několika lety zavolal ke konzultaci. Chtěl zlepšit práci školy tak, aby se lépe přizpůsobila rodičům. Zvlášť zajímavý mu přišel nápad se školní družinou. Tu nakonec zavedl, školní jídelna je ale pro konzervativní místní stále ještě nepřijatelná.
Hranolky a sladká limonáda
Británie je v tomto směru zcela opačná. V zemi, kde je tak populární internátní školství, se děti ve školách běžně stravují. Anglické děti mají ale stejný problém jako většina jejich vrstevníků ve střední a západní Evropě. Tloustnou. Pětina jich je obézních, ve věku do šesti let je to každé desáté dítě.
Za pozitivní se takové statistiky o vývoji britského dorostu označit nedají. Není divu, když téměř polovina z nich za své oblíbené jídlo považuje stravu s vysokým obsahem tuku. Děti preferují smažené hranolky, pijí kolu a čtvrtina si po jídle dá ještě muffin nebo koláč. Vzorem jsou jim rodiče. Dospělých s nadváhou totiš podle průzkumů bude do roku 2010 trpět dokonce třetina.
S tím vším je ale nyní třeba podle názoru britského premiéra Tonyho Blaira skoncovat. Postarat se o to má jeho nová "fitness" ministryně Caroline Flintová. Ta chce "jemným" způsobem a ne příkazy Brity dostat k tomu, aby žili nejen zdravěji, ale také méně zatěžovali zdravotnictví.
"Feed me better"
Ovlivnit stravovací návyky národa se přitom britská vláda snaží již delší dobu. Ve školách tomu mělo napomoci zlepšení stravy, odstranění automatů či omezení reklamy na takzvaný junk food (nezdravou stravu). Zlepšit přístup dětem k jídlu a jídelníčky samotných jídelen se snažil také populární britský kuchař Jamie Oliver. Ten se v projektu "Feed me better" (doslova přeložené: nakrm mě lépe) snažil dokázat, jak snadné je ve školních jídelnách dětem nabízet zdravější stravu.
Jeho principem přitom je vařit především z čerstvých potravin. Děti se tak místo tradičního anglického "Fish and Chips" (ryba - většinou obalovaná - a hranolky) měly spokojit s grilovanou makrelou, lososem a vařenými bramborami.
Jamie Oliver, otec dvou dětí, to ale neměl lehké. Proti jeho nápadu se bouřily kuchařky, pro které je například práce s čerstvou zeleninou více náročná než s připravenou zeleninou mraženou. "Práci navíc nám ale nikdo nezaplatí," stěžují si. Jisté problémy navíc skýtala i domluva s dětmi, které už často ani nevěděly, jak vypadá například rebarbora.
Ovoce a zelenina dvakrát denně
Na podobné problémy narazily i některé školy v Německu. Zde vaření ve školních jídelnách není tolik rozšířené, protože je málo škol s celodenní výukou. Jídelny však potřebují vylepšení. Ministerstvo zemědělství a výživy proto společně s Německou společností pro výživu (DGE) rozjelo projekt "Schule+Essen=Note 1" (škola+strava=jednička), v rámci něhož se školy snaží informovat a navádět děti na lepší druh stravy.
O tom, že i v Německu je třeba zlepšit přístup dětí k jídlu, svědčí statistiky. Podle nich je již každé osmé dítě při nástupu do školy obézní, každé čtvrté chodí do školy, aniž by snídalo. A nakonec: méně než polovina jí denně ovoce, více než třetina naopak sladkosti.
Ve Frankfurtu nad Mohanem proto ministerstvo zemědělství a výživy rozjelo projekt "Frankfood", kdy školní jídelny nabízejí ovoce a zeleninu podle sezóny. V rámci akce, která trvá dva roky a skončí v létě příštího roku, se přitom děti také učí samy ovoce a zeleninu pěstovat.
Smažené dvakrát týdně
Nejméně dvě porce ovoce nebo zeleniny denně - to je také nové pravidlo kuchaře Jamie Olivera v Británii. Smažené jídlo by děti naopak měly dostávat maximálně dvakrát týdně.
Vylepšení stravy je sice pro děti zdravé, pro školy ale znamená větší výdaje. Zatímco doposud na jeden oběd přispívaly 30 až 40 pencí, v budoucnu by to mělo být nejméně 60 pencí. Peníze jsou často také kamenem úrazu v Německu. Mnoho škol si totiž vlastní kuchyni dovolit nemůže, a tak se musí spolehnout na služby cateringových společností. Ty ale často nejsou na potřeby dětí specializované.
