Hrad Kost - středověká pevnost na pískovcové skále

Snímek: Czech Tourismus

Vydat se na Kost třeba v roce 1643 nebyl žádný med. Hrad v té době chátral, místo střechy měl na krovech jen slámu a rákosí, a když zapršelo, bylo v pokojích tolik vody, že „kachny by zde plavati mohly“. Alespoň tak popisuje stav hradu tehdejší kronikář.Polovina 17. století Kosti nepřála. Hrad vlastnil Heřman Černín z Chudenic a jeho způsob nakládání s majetkem neměl daleko k tomu, jak se k hradům a zámkům po odebrání šlechtě choval stát.
"Prázdné pokoje, pokud nebyly obsazeny vojskem a utečenci z okolí, sloužily jako sklady zásob obilí a vlny. Ve sklepech bylo uloženo víno, železo z hraběcích železáren v Petršburku, dobytčí kůže, sůl a omastek, které hrabě za levné peníze široko daleko skupoval, aby je pak v příhodné chvíli draho prodal - po případě i svým vlastním, vojnou a kontribucemi zbídačeným poddaným," píše se v půl století starém průvodci.
Přestože Heřman Černín pocházel z Chudenic, s chudobou neměl nic společného. Ve svém okolí byl naopak známý jako spekulant a obchodník. Hrad nekupoval kvůli touze vlastnit reprezentativní sídlo, ale proto, aby mu panství vydělávalo peníze. Investoval především do hospodářských budov, stavěl a opravoval pivovary, rybníky, postavil ovčíny, zřídil cihelnu, vinopalnu, oboru a bažantnici.

Nezvyklé maskování
Po Černínovi naštěstí převzali hrad další majitelé, kteří jeho chátrání zastavili, a tak je dnes možné u Sobotky obdivovat jeden z našich nejdochovalejších gotických hradů.
V jedné věci je hrad Kost jedinečný. Na rozdíl od jiných středověkých opevnění, stavěných obvykle na vyvýšených místech s dobrým rozhledem nad krajinou, je Kost vystavěna na křižovatce tří údolí. Stojí sice na pískovcové skále, ale svou výškou je to spíše skalka. A tak místo toho, aby byl hrad zdaleka viditelný, zůstává skrytý v lesnaté krajině.
Prohlídku si kromě interiéru hradu zaslouží i pískovcové kvádry, ze kterých je Kost vystavěna. Jsou na nich patrné jamky od velkých kleští a kladek, pomocí kterých se z nedalekých skal dopravovaly přímo na stavbu.

Jak to bylo s pláčem
Po návštěvě hradu se můžete vydat na procházku do údolí zvané Plakánek, jehož název lze vysvětlit dvěma způsoby. Podle legendy dostalo území u Veseckého a Klenického potoka jméno podle bohaté dívky, která se zamilovala do chudého chlapce. Kvůli nešťastné lásce si prý vyplakala oči. Druhá verze je prozaičtější. Údolí, ve kterém se těžil pískovec na stavbu hradu, obývala uhlířská rodina Plakánků, kteří zde v 17. století připravovali dřevěné uhlí.
Dnes vede romantickým údolím bezmála desetikilometrová naučná stezka, kterou můžete od Kosti dojít až na kraj Sobotky ke hřbitovu. Cestou vás na Klenickém potoku čeká kaskáda rybníků. Ten, který se jmenuje Černý, si název vysloužil podle barvy vody protékající místními rašeliništi. V přírodě lze podle informačních tabulí zahlédnout užovky, skokany, ropuchy a ještěrky. Pod hladinou potoka se prohánějí štiky i jeseni. Na cestu údolím počítejte při pohodlné chůzi s dětmi tři hodiny.


Slavnosti na hradě Kost připomenou významné události z historie
Snímek: Czech Tourismus

Roubenky i moderna
Sobotka je sice nevelké městečko, ale za zastávku rozhodně stojí, a to nejen proto, že se tu narodil Fráňa Šrámek. Pozoruhodná je pestrost architektonických památek a staveb, které tu jsou koncentrovány na malém prostoru. Na Předměstí například stojí statek zvaný Brixův, který je v průčelí ozdoben soškou svatého Jana Křtitele. Šolcův statek je zase zajímavý svou roubenou konstrukcí a hned v jeho sousedství stojí dům, ve kterém při svém pobytu Karel Václav Rais napsal Zapadlé vlastence.
Na chrámu svaté Máří Magdaleny zase můžete sledovat prolínání tří stavebních slohů. Základ chrámu patří do období pozdní gotiky, první kameny byly položeny na konci 16. století. Věž chrámu je postavena v renesančním stylu a střecha je empírová. Uvnitř chrámu se vyplatí vyhledat náhrobky dětí z rodu Lobkoviců. Pokud jste byli na výletě v Babiččině údolí v Ratibořicích a viděli tam nedaleko Starého bělidla pomník babičky s dětmi, pak vězte, že jeho autor Otto Gutfreund našel inspiraci pro podobu dětí zde v chrámu.
Hned několik zajímavostí potkáte na náměstí nebo v jeho okolí, třeba Gansův dům z 18. století, který má kamennou podezdívku a první patro roubené, které navíc vytváří útulné podloubí. Nedaleká budova městského úřadu, dříve spořitelny, je ukázkou moderní meziválečné architektury.
Gansův dům byste rozhodně neměli při vycházce minout, je totiž ukázkovým představitelem stylu, pro který se používá označení "sobotecký dům". Jsou to patrové roubené stavby, které jsou v průčelí členěny sloupkovými pavlačemi. Městské domy mají podloubí, venkovská varianta slepou dřevěnou arkádu. Štít je uzavřený poloviční valbou a zdobí ho klasovité šalování. Kromě Sobotky najdete tyto domy také ve Spařenicích, Příchvoji, Mrakvarticích, Dobšicích či Vesci.

Turecko v Českém ráji
Zámeček Humprecht je pravým opakem hradu Kost. Zatímco hrad je schovaný v krajině, Humprecht je na čedičovém návrší nad Sobotkou nepřehlédnutelný. Poměrně neobvyklou stavbu s oválným půdorysem navrhl v polovině sedmnáctého století italský architekt Carlo Lurago jako zakázku pro Jana Černína z Chudenic. Stavba ve stylu raného baroka má být parafrází cařihradské Galatské věže. Ale pozor, nenechte se zmást půlměsícem na jejím vršku. Původně zdobil věž kříž, půlměsíc byl na Humprechtu instalován až v roce 1829. Prý aby připomínal, že Jan Černín byl v podobné věži v Turecku vězněn. Jenže to je pouze romantická legenda, k žádnému takovému věznění nikdy nedošlo.
Nezpochybnitelný je ale kvalitní výhled z věže zámku, jinak by si zde stěží chtěli Němci ve druhé světové válce vybudovat leteckou pozorovatelnu. Pokud vám při návštěvě bude přát počasí, dohlédnete až na Sněžku. Půjdete-li se podívat do zámeckých pokojů, počítejte s tím, že v hodovní síni, která je šestnáct metrů vysoká, si děti budou zkoušet ozvěnu. Kvůli dobré akustice však jejich veselé halekání často střídá hudba při pořádaných koncertech.

Zbloudilé děti a pivo
Po Kosti a Humprechtu můžete zvládnout návštěvu dalšího zajímavého místa v Dětenicích. Historie vsi jižně od Sobotky sahá do 11. století, kdy se měl do zdejších lesů vydat na lov kníže Oldřich. Narazil tu na opuštěné děti, které zabloudily. Kníže se jich ujal a ves, kterou nakázal postavit, pojmenoval Dětenice.
V Dětenicích byla později postavena gotická tvrz, kterou v roce 1587 nechal Bohuslav Křinecký z Ronova přestavět na renesanční zámek. Dnešní podobu ale vtiskli Dětenicím manželé Ondráčkovi, kteří zámek v roce 1998 koupili a opravili. Osvěžte se v zámeckém areálu v místním pivovaru. Pivo se v Dětenicích vařilo už na začátku 14. století a i dnes si tu můžete vychutnat pivo připravované podle receptury z 18. století na otevřeném ohni. V sobotu a v neděli jsou prohlídky možné od 11 do 18 hodin.

Václav Trachta