Pravicová Praha dráždí všechny strany

Pravicová Praha dráždí všechny strany

I když se takzvaná velká politika řídí z Prahy, pražské organizace politických stran stojí spíše v pozadí. A mezi pražskými a celostátními lídry kvůli tomu bývá občas dusno. Potvrdily to jak červnové parlamentní volby, tak víkendové volby komunální.
Vztahy s vedením strany se vyostřily v pražské ODS, která jasně zvítězila, i v pražské ČSSD, která naopak neuspěla. Nespokojeností s pražskými výsledky se netají ani vedení KDU-ČSL a komunistů.

Proti "zbytku světa"

"Praha má vůči zbytku republiky specifické postavení. Je ekonomicky nejúspěšnější, je tahounem, ale vlastně ji nikdo příliš nemá rád. Platí to do značné míry i uvnitř strany," říká poslanec, člen pražské ODS Marek Benda. V současné vládě ODS není například jediný člen pražské organizace.
Její předseda Jan Bürgermeister ale ujišťuje, že mezi Prahou a vedením ODS to nijak nejiskří. Zdánlivě poklidné vody však po obecních volbách rozvířil místopředseda pražské ODS Jiří Janeček. Rozčílilo ho doporučení Mirka Topolánka, aby ODS s ČSSD neuzavírala velké koalice. "Nikdo, ani Mirek Topolánek, si vítězství v Praze nemůže přivlastňovat," citovaly Janečka LN. Včera už ale svá slova mírnil. "Tím prohlášením nám Topolánek zkomplikoval situaci pro další jednání, ale jako předsedu ho podporuji," říká.

Unikátní bašta pravice

Podle šéfa pražské ČSSD Petra Hulinského strana malými zisky v Praze "splácela dluhy za centrální politiku". Jiří Paroubek poté prohlásil, že bude "požadovat hlavy" tam, kde ČSSD propadla.
A i Hulinský ze svých původních výroků včera couval. "Jiří Paroubek byl vždy významnou osobností pražské politiky, nikdy jsme neměli žádný problém. O žádnou výměnu názorů nešlo," říká Hulinský. Napjatá atmosféra mezi Paroubkem a pražskou ČSSD se ale datuje od ledna loňského roku. Paroubek tehdy kandidoval na post předsedy pražské organizace a jasně prohrál právě s Hulinským.
Praha je baštou pravice už od roku 1989. A pravicovou orientací svých obyvatel je specifická i v mezinárodním srovnání. Většina velkých měst v západní Evropě, ať již Londýn, Paříž, Berlín či Amsterdam, totiž volí doleva.
"Není náhodou, že právě v Praze se vždy formovaly odbojné pokusy na pravici. Ať už to byla ODA, Unie svobody či Evropští demokraté," říká Benda. Za "rebelanty" ve svých stranách platí i další Pražáci - Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a komunista Jiří Dolejš.