"Levicové strany jsou v nevýhodě. Jejich voliči zkrátka nejsou ochotni k volbám chodit," poznamenává sociolog Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění.
Sympatizanti levice mají k Senátu stále nedůvěru, roli prý hraje i zkušenost s tím, že levicoví kandidáti se tradičně v senátních volbách prosazují hůře.
Pravicově zaměření voliči však nemusí nutně volit pouze ODS. "Jsou tu i nezávislí či středoví kandidáti. Ti oslovují hlavně takzvané měkké pravicové voliče a v přímém souboji s kandidátem ODS mohou lépe uspět," dodává Kunštát.
Podle odhadů HN má ODS šanci na zisk čtrnácti senátorských křesel. Právě tolik jich potřebuje k tomu, aby v horní komoře parlamentu získala absolutní většinu. To by ODS zajistilo nejen kontrolu nad zákony projednávanými v Senátu, ale i silnější postavení při budoucí volbě hlavy státu.
Špičky ČSSD už po prvním kole vyzvaly senátorské kandidáty ostatních stran ke společnému postupu proti ODS. Výzva však spíše zapadla. Cíl sociálních demokratů pro senátní volby zůstává v rozmezí pěti až devíti křesel. Odhad HN se pohybuje spíše na spodní hranici pěti mandátů.
Čtyři senátorská křesla by měli získat lidovci. Další čtyři senátorské souboje jsou vyrovnané a zvítězit v nich mohou jak zástupci velkých stran, tak nezávislí.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist



