V dobročinnosti dominují Američané

"Člověk, který umřel bohatý, by se měl stydět," řekl před více než sto lety jeden z prvních velkých dárců na charitu Andrew Carnegie. A bohatí ve světě jako by se v poslední době jeho výrokem řídili stále častěji. Protože počet bohatých lidí ve světě neustále roste, "dávání" na charitu je alespoň na Západě stále větší móda a přispívá na ni stále více a více lidí.
Potvrzují to i čísla. Podle magazínu Forbes bylo v roce 2005 ve světě 691 miliardářů, o deset let dříve jen 423. A v třeba ve Spojených státech, kde se na charitu dává více než kdekoliv jinde ve světě, rostou příspěvky bohatých potřebným zhruba pětiprocentním tempem ročně.
Spojené státy jako země charitě vévodí. Je to hlavně díky dlouhé tradici. Jména jako Andrew Carnegie nebo John Rockefeller se stala symbolem charity již před sto lety.
Podle odborníků mají na dominanci Ameriky v charitě podíl ještě další dva faktory. Jednak je to vliv náboženského založení velké části tamní populace. Šedesát procent příspěvků na charitu zde proto jde právě náboženským spolkům a organizacím. Kromě toho ale rozhoduje i méně "vznešený" faktor - v USA je nejpřehledněji vyřešeno odepisování příspěvků na charitu z daní. V USA je také asi nejvíce lidí, kteří zbohatli díky růstu akcií různých technologických firem v dobách jejich největšího boomu na konci tisíciletí. A tak není divu, že k největším filantropům patří dva Američané a zároveň nejbohatší lidé světa - zakladatel počítačového kolosu Microsoft Bill Gates a investor Warren Buffett.
Podobně jako oni ale ale patří k předním charitativním dárcům další zakladatelé či šéfové amerických podniků, jako jsou zakladatel internetové aukční síně eBay Pierre Omidyar a její šéf Jeff Skoll, zakladatelé internetové společnosti Google Sergey Brin a Larry Page či spoluzakladatelé Intelu Gordon Moore nebo Dellu Michaell Dell. Dá se ale říci, že v Americe sahá do své peněženky kvůli charitě doslova každý, od starosty New Yorku Michaela Bloomberga až po celebrity jako herečka Angelina Joliová.
Evropa je v porovnání s Amerikou v charitě o něco pozadu. Právě kvůli menšímu vlivu náboženství. I proto je v Evropě charita nejrozšířenější v zemích s vlivem evangelické či protestantské církve, jako jsou Nizozemsko, Švédsko nebo Británie. Také daňové odpisy jsou v Evropě komplikovanější než v USA.
Vliv má podle týdeníku The Economist i to, že v Evropě se lidé nebo instituce za charitu občas i stydí. A nebo se naopak stydí o příspěvky požádat. Americké univerzity například zaměstnávají stovky profesionálů, jejichž úkolem je získávat sponzorské dary. V Británii minimálně dvě nejvýznamnější univerzity mají sice několik svých profesionálů, ale ty si najaly z Ameriky.
Asie je, co se týče charity, zatím velmi skoupá. Není tam příliš obvyklá. Výjimkou je hongkongský podnikatel Li Ka-šing, který se rozhodl jít příkladem ostatním a na charitu chce věnovat třetinu majetku ve výši 18 miliard dolarů.

Top firemní filantrop