Evropská unie váhá mezi plynem a lidskými právy

Evropská unie váhá mezi plynem a lidskými právy

Evropská unie kvůli zajištění energetických surovin a zmenšení závislosti na Rusku zřejmě ustoupí i ze svých principů v oblasti lidských práv.
Několik členských zemí v čele s Německem totiž tlačí na to, aby unie v polovině listopadu výrazně zmírnila sankce vůči Uzbekistánu.
Tato středoasijská země sice nesplnila žádnou z podmínek Evropské unie, ale disponuje obrovskými zásobami plynu. Stažení sankcí připustil v úterý během cesty po Střední Asii německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
EU přerušila s Uzbekistánem styky na nejvyšší úrovni po masakru v Andižanu, při němž loni v květnu zabily uzbecké síly nejméně 180 demonstrantů. Uvalila na něj zbrojní embargo a 12 činitelů tamní vlády zařadila na černou listinu lidí, kterým nelze udělit vízum. Za zrušení sankcí mimo jiné požadovala, aby Taškent povolil mezinárodní vyšetřování andižanského masakru.
Jenže režim prezidenta Islama Karimova nejen takové vyšetřování odmítl, ale začal ještě tvrději zasahovat proti svým kritikům a disidentům. Zároveň navázal těsnější vztahy s Ruskem. Jeho těžařským gigantům začal rozprodávat práva na průzkum a budoucí těžbu svých nalezišť plynu a ropy, která patří k největším na světě.

Obavy Evropy

Toho se Evropa podle diplomatů obává. Právě se zásobami plynu v Uzbekistánu a dalších středoasijských zemích totiž počítá pro zajištění své dlouhodobé energetické strategie. "Pokud si unie nezíská Uzbeky už nyní, hrozí, že jejich plyn dostane Gazprom a bude ho prodávat třeba do Číny," říká nejmenovaný bruselský diplomat.
Německo proto navrhuje, aby unie ponechala v platnosti jen zbrojní embargo, ale aby zrušila ostatní sankce. Podle Berlína například stačí slib Taškentu, že andižanský masakr sám vyšetří. "Očekáváme, že Uzbekistán zaujme stanovisko k událostem v Andižanu a postoupí na cestě k demokracii. Pak nebude důvod trvat na sankcích," řekl Steinmeier.
Platnost nynějších sankcí vyprší za dva týdny. Ministři zahraničí unie mají 13. listopadu rozhodnout, zda je prodlouží či ne. Unie má ale s Uzbekistánem jednat už příští týden v Bruselu. Očekává se, že Uzbeci jí slíbí dialog o lidských právech a zrušení trestu smrti.
Německo prý pro stažení sankcí získává podporu Francie a Polska. Jiné země v čele s Británií jsou ale proti. Tvrdí, že sankce jsou jediným nástrojem, který unie v jednáních s Uzbeky má. Přísnější postoj podporuje i Česko. "Zatím nevidíme důvod ke změně sankcí, protože Uzbekistán nesplnil požadavky unie. Podstatné ale bude jednání příští týden," říká mluvčí Stálého zastoupení při EU Jan Vytopil.

Němci sankce již porušili

Sami Němci už loni ve snaze udržet dobré vztahy s Uzbeky sankce porušili. Povolili exministrovi vnitra Zokirjonu Almatovovi přijet na léčení do Německa, a to jen pár dní poté, co ho unie zařadila na černou listinu. Berlínu nejde jen o plyn - jeho vojáci v operaci NATO v Afghánistánu využívají uzbeckou základnu Termez. Pokud EU skutečně sankce zmírní, vystaví se ostré kritice ochránců lidských práv.
"Když unie vymění své základní principy za plyn, bude to velký problém," říká šéfka berlínské pobočky organizace Human Rights Watch Marianne Heuwagenová. "Jak může Evropa kritizovat USA, že porušují lidská práva, a pak tolerovat, co dělá Karimov v Uzbekistánu?"