Nový zákoník práce a povinnosti zaměstnavatele při výpovědi
Dosud zákoník práce upravoval takzvané hmotněprávní podmínky výpovědi a nabídkovou povinnost zaměstnavatele. Došlo v této oblasti k nějakým změnám?
Institut zákazu výpovědi v situacích, které by pro zaměstnance znamenaly přílišnou tvrdost, je upraven obdobným způsobem, jako tomu bylo v dosavadním zákoníku práce.
Omezení tohoto zákazu výpovědi z důvodu organizačních změn, které mohou nastat z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, nebo spočívajících v přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, je nově modifikováno v souladu s čl. 8 odst. 2 Evropské sociální charty a se závěry Evropského výboru pro sociální práva.
Výjimka ze zákazu výpovědi nadále neplatí v případech, kdy zaměstnavatel nebo jeho část se přemísťují v rámci místa nebo míst, která byla se zaměstnancem sjednána jako místo výkonu práce.
Odpadá rovněž povinnost zaměstnavatele pomáhat zaměstnanci při hledání nového zaměstnání, nově tedy skončí uplynutím lhůty i pracovní poměr zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří nejsou zabezpečeni důchodem, a osamělým zaměstnancům, kteří trvale pečují o dítě mladší 15 let.
Nový zákoník práce již neobsahuje nadále ani takzvanou nabídkovou povinnost zaměstnavatele, tedy podmínku nabídky jiného pracovního místa propouštěnému zaměstnanci jako podmínku platnosti výpovědi. Touto změnou dochází k usnadnění pozice zaměstnavatele při výpovědi dané zaměstnanci.
Autorka je právničkou advokátní kanceláře HOLEC, ZUSKA & Partneři
www.epravo.cz
