Čínský ocelářský gigant se chystá na burzu

Čínský gigant se chystá na burzu

Markus Hennes

Největší čínský výrobce oceli, společnost Baosteel, chce nejpozději do roku 2010 vstoupit na jednu z mezinárodních burz a získat tak čerstvý kapitál na další expanzi. V rozhovoru pro Handelsblatt to řekla šéfka firmy Sie Čchi-chua. Po emisi akcií v miliardové hodnotě pak její společnost plánuje také akvizice v zahraničí. "Pokud se zde vyskytne dobrá příležitost," dodala. Po Indii a Rusku tak ocelářské koncerny v USA a Evropě do souboje vyzývá další rozvojová země.
Čínská vláda tak nyní plánuje, že by během tří až čtyř let měla být dokončena konsolidace roztříštěného čínského trhu s ocelí, na němž je nyní aktivních více než sto firem. Do budoucna by kromě Baosteelu měl na trhu být pouze jeden konkurent.
Baosteel, který v současnosti z 80 procent ovládá čínský stát, by se pak podle Sie Čchi-chua měl stát "firmou světové úrovně". "Konsolidaci podporujeme a snažíme se naše kapacity rozšířit," dodává. V roce 2010 by se proto roční produkce společnosti měla ze současných téměř 23 miliónů tun oceli zdvojnásobit. Již dnes je přitom Baosteel, který je kotován pouze na relativně nevýznamné burze v Šanghaji, považován za jednu z nejvýnosnějších firem v branži.

Bariéry pro čínské firmy

Co se týče expanze do zahraničí, kritizovala Sie Čchi-chua "vysoké bariéry pro vstup čínských firem " v mnoha zemích. Zároveň ale uznala, že také v Číně není vstup snadný a že to potrvá ještě "dlouhou dobu", než budou moci západní firmy získat na čínské společnosti většinový podíl. O zrušení těchto hranic několikrát žádala například jednička na světovém trhu, indická společnost Mittal Steel. Byla to přitom právě ona, kdo již letos provedl největší akvizici v branži, když za 30 miliard eur převzala konkurenta Arcelor. Zatím poslední letošní akvizicí pak byla koupě nizozemsko-britské firmy Corus prostřednictvím indické Tata Steel. Hodnota této transakce činila 7,6 miliardy eur.
Ke konsolidaci by ale podle odborníků mělo během příštích několika let dojít také na trhu v Rusku. "Poté i tam vznikne velká síla, která bude moci činit větší akvizice v zahraničí," řekl šéf německé společnosti ThyssenKrupp Karl Ulrich Köhler. Takovou sílu by mohl mít i Baosteel, který je v současnosti pátou největší firmou na světě a s odstupem největší v Číně. Firma vznikla v roce 1998 spojením několika chemických a ocelářských společností a má své sídlo v Šanghaji. Pokud by se jí nepodařilo dostat na mezinárodní burzu a růst díky akvizicím, mohla by podle odborníků oslabit v domácí konkurenci. Peking se navíc bojí toho, že by pak čínský ocelářský průmysl, který hraje v dalším ekonomickém vývoji země strategicky důležitou roli, mohli jednoho dne skoupit zahraniční investoři.

Výroba oceli v Číně roste

Experti nicméně varují, že by mohlo dojít k vytvoření nadbytečných kapacit, pokud Čína bude vyrábět stále více. Jen podle odhadů Sie letos říše středu vyrobí více než 400 miliónů tun oceli. Vloni to bylo zhruba 350 miliónů tun. Zahlcení trhu ale podle ní přesto nehrozí. Čína se v minulosti stala jedním z největších výrobců oceli na světě, dnes odsud pochází každá třetí tuna oceli. Podle manažerky Sie mezi zákazníky Baosteelu, který pokrývá sedm procent čínské produkce, patří například všechny velké automobilky, jako například Volkswagen či Daimler. Se vstupem na mezinárodní burzu by Baosteel nebyl v Číně první. V poslední době na sebe pozornost přilákaly především čínské banky, koncern Industrial and Commercial Bank of China tak nedávno učinil největší emisi akcií na světě, její hodnota činila 22 miliard dolarů. Zatímje ale většina mezinárodně kotovaných čínských firem jen na burze v Hongkongu.