Zdolání Panamské šíje si vyžádalo 27 tisíc životů

Zdolání Panamské šíje si vyžádalo 27 tisíc životů

S Panamskou šíjí měli problém už její španělští objevitelé, kterým vadila v pronikání do Tichomoří. První nápad postavit zde průplav proto pochází ze 16. století. Technické možnosti k realizaci dozrály teprve ve druhé polovině 19. století. Francouz Ferdinand Lesseps, který měl za sebou úspěšnou stavbu Suezského průplavu, se do Panamské šíje zakousl roku 1880. Po několika letech však zjistil, že je to příliš velké sousto a podnik skončil i obrovským finančním skandálem. Zbytky nedokončeného francouzského kanálu dnes průvodci ukazují turistům na vyhlídkových plavbách.
Rychle sílící Spojené státy Lessepsův pokus se zájmem sledovaly. Počátkem 20. století na nejužším místě šíje překvapivě vzniklo "národně-osvobozenecké hnutí" požadující nezávislost území na Kolumbii. V listopadu 1903 byla slavnostně vyhlášena republika Panama, která už o tři dny později podepsala s USA smlouvy o přenechání pásma budoucího průplavu na věčné časy.
Nový projekt opustil původní francouzskou trasu i koncepci. Na řece Chagres vznikla přehrada a umělé Gatunské jezero, jehož vody zásobují třístupňový systém zdymadel, který značně snížil rozsah nutných zemních prací. I tak ale za stavbu v nelidských podmínkách zaplatilo životem 27 tisíc dělníků (z toho asi pět tisíc Američanů). Většinou zemřeli na tropické nemoci, vyčerpáním nebo na následky pracovních úrazů.
První lodě propluly mezi dvěma oceány roku 1914. Definitivně dokončen však byl průplav až 12. června 1920.
Spojené státy si vlastnictví průplavu v poklidu užívaly do 60. let minulého století. Tehdy sem napřel své síly Sovětský svaz, na Kubě vznikl Castrův režim a horko začalo být i ve Střední Americe. Proto roku 1977 podepsal americký prezident James Carter novou smlouvu, podle níž průplavové pásmo včetně veškerého technického zařízení převezme Panama 31. prosince 1999. Tak se i stalo. (jnk)