Z rodinné firmy jsme se stali dvojkou v Evropě


Výrobce netkaných textilií používaných především do dětských plenek Pegas Nonwovens umístí ještě do konce letošního roku na pražskou burzu své akcie.
Aby měli investoři o emisi zájem, musí jim manažeři nabídnout dobrý příběh. A ten u firmy Pegas Nonwovens zní skoro jako moravská pohádka. Generální ředitel společnosti Miloš Bogdan proto věří, že u investorů zaboduje.
Z rodinné firmy založené po listopadové revoluci vyrostla společnost s ročními třímiliardovými tržbami a třičtvrtěmiliardovým ziskem. Jejími zákazníky jsou největší společnosti v oboru na světě. "V Evropě téměř nenarazíte na plenu, ve které by nebyly naše materiály," říká šéf druhé největší evropské firmy vyrábějící netkané textilie.


HN: Jaký příběh nabídnete investorům? Proč bych si měl koupit akcie společnosti, o které jsem nikdy neslyšel a dovedu si jen matně představit, co vyrábí?
Působíme na stabilním trhu, který se nadále rozvíjí. Naše firma má obrovský potenciál. Výroba roste o 28 procent ročně, zatímco trh o méně než deset procent.
Atraktivita je dána tím, že máme nejnovější technologická zařízení, management má obrovské know-how, máme vlastní vývojové oddělení.
Neméně důležité je naše zaměření na speciální textilie. Máme nové projekty, díky kterým jsme na technologické špičce.


HN: Patříte mezi neznámé firmy. Pro představu - jak vysoké máte tržby a zisky?
Obrat naší společnosti dosáhl v roce 2005 téměř 3,3 miliardy korun, o rok dříve to bylo 2,31 miliardy. Naše ziskovost je v porovnání s konkurencí vyšší. Zisk loni činil 792 miliónů.


HN: Primární emise akcií se uskuteční rok po prodeji firmy britskému investičnímu fondu. Jak dlouhou dobu jste potřebovali pro přípravu vstupu na burzu?
Změny byly opravdu rychlé. Během jednoho roku, na jehož počátku jsme byli privátní firmou s rodinnými prvky, se staneme veřejně obchodovatelnou společností.
Vlastníci svůj podíl prodali na konci loňského roku fondu Pamplona. V prvním pololetí se vyjasňovala struktura firem, s myšlenkou na vstup na burzu majitel přišel v pololetí letošního roku.


HN: Jaký bude objem emise?
Bude kombinací nově vydaných akcií a původních akcií Pamplony. Ta bude nadále držet silnou majoritu, na burzu dá nyní jen část.


HN: Co znamená část? Na kolik si například Pamplona firmu cení?
Co se týče ocenění firmy, nyní ještě majitelé diskutují s aranžérem emise. Na burzu by měla jít smysluplná část, která by byla atraktivní. V současné době máme nějaké rozpětí, ale upřesněné bude až po zjištění zájmu investorů.


HN: Pamplona tedy neplánuje svůj odchod z firmy?
To není na pořadu dne, úplný odchod investora není oznámen a není ani naznačován. Ale na druhé straně, Pamplona je klasický finanční investor, který drží společnosti, rozvíjí je a po určité době je zhodnotí. Neočekáváme tedy, že by Pegas vlastnili napořád.


HN: Má nějaký vlastnický podíl ve vaší firmě také management?
Ano, jsou to jednotky procent. Přesná čísla bych raději neuváděl, v prospektu k akciím však budou. Akcie pro manažery sloužily jako opční program v době, kdy Pegas kupovala Pamplona.


HN: Pegas velice rychle vyrostl. Dosáhl třeba na investiční pobídky?
První investiční pobídku jsme dostali dokonce ještě v rámci předzákonného režimu. Tehdy jsme ji získali spolu s několika zahraničními investory jako první česká firma. Až rok poté vznikl zákon a dvě další pobídky jsou již podle něj.


HN: Jaká byla jejich výše?
Skládají se ze dvou částí. První je malá - na zaškolení lidí, druhá jsou daňové prázdniny. Záleží na regionu i dalších ukazatelích, pobídky mohou dosáhnout až do výše sedmačtyřiceti procent investice po dobu pěti až deseti let.

Z deseti částí dětských plenek vyrábíme osm



HN: Před emisí akcií na burze absolvujete kolečko prezentací, na kterých budete představovat svou firmu. Jak investorům popíšete své výrobky a trh, na kterému působíte?
Největší část našich výrobků se používá do dětských plen. Kromě jejich jádra a povrchové části jsou všechny komponenty od nás. Mimo to se naše výrobky používají také pro dámské hygienické potřeby.
V oblasti netkaných textilií určených pro hygienické výrobky jsme druhou největší firmou v Evropě. To je náš hlavní byznys.
Máme však také produkty pro technický sektor. Netkaná textilie se dá použít všude tam, kde "normální". Navíc je levnější. Používá se tedy do izolací a nábytku. Významný odbyt máme v zemědělství a medicíně. Dají se z toho dělat jednorázové oděvy, čepice a podobně.


HN: Dětské plenky vyrábí mnoho firem, kdo jsou vaši odběratelé?
Dodáváme všem předním výrobcům dětské hygieny. Jejich identitu nesmím prozradit, k tomu jsme se ve smlouvách zavázali. Ale z toho, co jsem řekl, je to možné lehce odvodit. Když si v kterémkoli evropském městě jdete koupit pleny, tak tam s vysokou pravděpodobností najdete textilie od nás.


HN: Kolik je takových předních výrobců plen?
Těch, které já považuji za významné, je okolo osmi.


HN: Dodáváte všem z nich?
Ano.


HN: Jaký je podíl výroby textilií pro pleny a textilií, které se využijí jinde?
Textilie určené pro hygienické výrobky činí osmaosmdesát procent. Mají rovněž nejvyšší růstový potenciál. Dalším trhem, na kterém v budoucnu budeme zvyšovat svůj podíl, by měly být textilie pro lékařství.


HN: Zaměřujete se tedy na výrobky s vyšší přidanou hodnotou?
V obou sektorech jsou složité výrobky mající mimořádné vlastnosti, a ty mají vyšší přidanou hodnotu. My se jednoznačně zaměřujeme na speciality. Jsme jedním z lídrů trhu i v oblasti speciálních produktů. Byli jsme jednou z prvních firem na světě, která začala vyrábět takzvané bikomponentní materiály. Ty se vyrábějí složitou technologií.


HN: Hodláte posilovat podíl dražších výrobků, u kterých jsou zajímavější marže?
V našem oboru je kvůli vysoké konkurenci mezi výrobci textilií, ale i dětských plen, mimořádně velký tlak na ceny. Od toho se odvíjí i spolupráce s partnery.
Od nás se očekává, že přineseme nějakou technologii, která jak samotnou textilii, tak poté i plenu zlevní. Můžeme držet naše marže tím, že máme výkonná zařízení, která pracují naprosto efektivně.


HN: Máte vlastní vývoj?
Ano a poměrně silný. Toto oddělení se snaží sladit očekávání odběratelů našich výrobků s možnostmi, které přinesou na trh nové technologie.
Při tom všem musíme zachovat konkurenceschopnou cenu. Nemůžeme zlepšit vlastnosti, pokud to bude dvakrát tak drahé a nikdo si to nekoupí. Podmínka je spotřební výrobek, takže společně s odběrateli najdeme očekávání, která jsou na trhu. Poté o tom diskutujeme s výrobcem výrobních linek a technologií.


HN: Vyplácí se vlastní vývojové oddělení?
Náš postup nám umožní být první na trhu. Ale samozřejmě za námi běží konkurence, která se snaží dělat totéž. Minimálně dělají na technickém rozvoji, a když se něco objeví, tak se to snaží dodávat také. Takže, abyste byl vpředu, musíte to dělat kontinuálně.


HN: Jak je silná konkurence na vašem trhu?
Jsme druzí v Evropě, první je zcela určitě nadnárodní BBA. To je mimořádně velká firma, která v současné době prochází restrukturalizací. Jsou opravdu velcí, ale starší. Efektivitou výroby nám konkurovat nemohou.
Další jsou již podobní nám. Mají nové linky, výbornou produkci, také se zaměřují na technický rozvoj.

Další linku bychom chtěli postavit v Rusku



HN: V současné době máte dva výrobní závody, připravujete výstavbu dalšího?
Rozšíření výroby jsme plánovali a Pamplona poté, co nás koupila, náš záměr potvrdila. Koupíme linku s nejlepšími parametry na světě, jejíž hodnota je 1,2 miliardy korun. Hodláme ji zprovoznit na konci příštího roku, již jsme začali stavět halu. Komerční provoz by měl být spuštěn v prosinci. V našem sektoru jsou totiž dohody se zákazníky postavené na roční bázi, takže ji do konce příštího roku musíme mít.


HN: Jak se poté zvýší objem produkce?
Díky nové lince o patnáct tisíc tun textilie, naše stávající kapacita je šestapadesát tisíc tun. Nákupem nových technologií nejen zvyšujeme svou produkci, ale také bariéry pro vstup dalších potenciálních konkurentů.


HN: Kromě rozšíření výroby máte v plánu i nějaké akvizice?
Naše poloha ve střední Evropě nám umožňuje obsluhovat jak západoevropské zákazníky, tak středo- a východoevropské. Na druhé straně velmi pečlivě posuzujeme možnost investic v Rusku. Rozvoj míří cestou vývoje a nákupu dalších linek.


HN: Takže kupovat jiné firmy nechcete?
To má jednu nevýhodu: nové a lepší materiály je možné vyrábět pouze na nových a lepších linkách. Není cestou koupit konkurenta s jeho starým portfoliem výrobních zařízení. Samozřejmě všechno je otázka ceny, ale většinou je mnohem výhodnější si linku navrhnout podle vlastních potřeb.
Na druhé straně rozvoj firmy může jít do jiných oblastí netkaných textilií, ve kterých jsme dobří. A tam můžeme narazit na někoho, jehož technologie bude navazovat na naši.


HN: Jste druzí v Evropě, plánujete expanzi i na ostatní trhy?
Textilie, kterou vyrábíme, je relativně lehká. To znamená, že přepravní náklady brání tomu, aby se z výrobního závodu umístěného v srdci Evropy dodávalo například dál, než na hranu západní Evropy či na Střední východ. Bez toho, abychom na jiných trzích stavěli nové továrny, je rozšiřování teritoria je nemožné. Na druhé straně to zase brání konkurentům z Asie proniknout na evropský trh.


HN: Zmiňoval jste Rusko. Hodláte rozšířit svou působnost tam?
Zvažujeme výstavbu linky v Rusku souběžně s výstavbou linky u nás či v jiném blízkém státě.


HN: Jakým investorům nabídnete výhled pro následující roky. Kam zaměříte své obchody?
Hodláme nadále zvyšovat svůj podíl na trhu, cílem je růst rychleji než trh. Máme velký potenciál v tom, že jsme ve středu Evropy, tudíž chceme plně participovat na rozvoji východoevropských trhů, zejména ruského. Ten zažije podobný boom, jaký zažil trh středoevropský ve výrobě a používání jednorázových výrobků. To může být jeden z motorů dalšího rozvoje.

Miloš Bogdan

Zastává pozici generálního ředitele firmy Pegas Nonwovens, do níž byl jmenován v roce 2006 poté, co od roku 2000 zastával stejnou funkci v sesterské společnosti Pegas. Pro holding pracuje nepřetržitě jedenáct let od roku 1995, kdy začínal na pozici ředitele závodu v Příměticích. Do roku 1995 pracoval jako výrobní ředitel v české strojírenské společnosti UNEX.
Bogdan je absolventem Vysokého učení technického v Brně. Hovoří plynně anglicky. Na podzim roku 2003 absolvoval specializovanou stáž na CEBRE v Bruselu zaměřenou na problematiku změny podnikatelského prostředí po přistoupení Česka do unie.
Ve volném čase se věnuje sportu (horské kolo, vodní turistika, zimní sporty) a dalším outdoorovým aktivitám. Je ženatý a má dvě děti.