České mzdy se Evropě blíží jen zvolna

Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí dosáhla 19 968 korun, o šest procent víc než před rokem. Dvě třetiny pracovníků, zejména ženy, ale berou méně než průměr. Uvádí to včerejší zpráva Českého statistického úřadu.
V České republice jsou průměrné platy vyšší než na Slovensku, v Polsku nebo Maďarsku, k úrovni západoevropských se ale přibližují jen velmi zvolna.
"V přepočtu na českou měnu Maďaři berou v průměru 18 056 korun, Poláci 17 896 a Slováci 14 419 korun," uvedl Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.
Ve srovnání s Rakouskem a dalšími západoevropskými státy české mzdy pomalu ztrácejí dech. Rakušan si nyní vydělává v přepočtu 76 351 korun, to je téměř čtyřikrát víc než Čech. Na počátku loňského roku byly ale průměrné rakouské mzdy jen 3,4krát vyšší. V Německu dosahuje podle Eurostatu průměrný plat 97 300 korun, ve Francii 80 600 korun. Jde ale o nominální mzdy. Pokud se mzdy porovnají s cenovou úrovní v daných zemích, tedy podle parity kupní síly, pak platy Čechů dosahují 55 procent mzdového průměru v zemích Evropské unie.
"Nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037," uvedl analytik Vladimír Pikora z Next Finance.

V IT jsou platy nejvyšší
Platy nerostou stejně. I ve třetím čtvrtletí se dále prohlubovaly rozdíly mezi sektory ekonomiky i uvnitř nich.
Nejnižší platy byly v textilkách a oděvních firmách, a to 11 092 korun, nejvyšší v oblasti informačních technologií, kde průměr dosáhl 44 501 korun.
"Platy v sektoru informačních technologií letos vzrostly až o deset procent, ale jen u poptávaných profesí," řekla Olga Svobodová, personální ředitelka společnosti S&T Services. Nejméně se podle ní zvyšují mzdy hardwarovým specialistům, jichž je na trhu nadbytek. "Naopak největší poptávka je po zkušených vývojářích softwaru, po systémových inženýrech se specializovanými certifikacemi Cisco či Microsoft a po konzultantech s hlubokými odbornými znalostmi," dodala Svobodová.
Mzdy v IT sektoru se pohybují od třiceti tisíc nástupních platů pro mladé lidi po osmdesát tisíc korun, které měsíčně berou zkušení specialisté. K nominálním mzdám ale firmy přidávají zaměstnancům benefity, jako jsou odborná školení, certifikace a zahraniční stáže, jazykové kursy, příspěvky na sport, kulturu či penzijní připojištění. Tím chtějí české firmy zabránit odlivu mozků do společností se zahraničním účastí, které na stejných pozicích platí o pět až dvacet procent víc.

Růst mezd se už dohaduje
Za celý letošní rok se má průměrná mzda v Česku podle prognóz analytiků zvýšit z loňských 19 030 korun na 20 100 korun.
V příštím roce se očekává další růst, a to až na 21 700 korun. Zda se mzdy takto zvýší, závisí však na růstu produktivity firem a na dohodě zaměstnavatelů s odbory.
Zaměstnanci jihlavské společnosti Bosch Diesel, kde v pololetí mzdy bez příjmů managementu dosáhly průměru 26 tisíc korun, již mají pro příští rok jisté zvýšení o 3,5 procenta.
Naproti tomu zaměstnance obchodního řetězce Tesco čeká další kolo kolektivního vyjednávání, při němž by se měl dohodnout růst platů až začátkem ledna. V lednu začnou vyjednávat o mzdách na další dva roky i odboráři ve Škodě Auto, kde platnost dosavadní smlouvy končí v dubnu 2007. Jednání již nyní probíhají i v uranovém závodě Geam na Žďársku, kde letos mzdy vzrostly o 4,9 procenta na 20 tisíc korun.
V bohumínské ŽDB Group vyjednání začala již v říjnu, cílem je sedmiprocentní zvýšení platů. O mzdách se jedná i v ostravské firmě Vítkovice Steel, ovládané ruskou Evraz Group. "Vycházíme z loňských výsledků," řekl odborový šéf Rostislav Fromelius.

Hrubé měsíční mzdy v Česku