Jsou vědci, které zná každý, přestože málokdo ví, co vlastně objevili. Často tomu ale bývá naopak, což postihlo i Josepha Thompsona. Pokud vám to tuctové anglické jméno nic neříká, nezoufejte, nejste sami. Přesto má tento muž na svědomí čin, který je považován na začátek nové éry nejen ve fyzice - objev elektronu.
Joseph John Thompson (1856 až 1940) se nejdříve zabýval elektrickou vodivostí plynů, později ho ale zaujalo záhadné záření vycházející z elektrod ve vakuu. Když roku 1897 na toto záření působil elektrickým a magnetickým polem, zjistil, že se vychyluje směrem ke kladnému pólu. Musí tedy jít o částice se záporným elektrickým nábojem. Pečlivým měřením dospěl k závěru, že jsou ještě mnohem menší než nejmenší atomy.
Objev znamenal zlom v dějinách poznání, nejen proto, že na principu magnetického vychylování elektronů ve vakuu pracují obrazovky. Dokonce ani ne proto, že elektron je hybnou silou veškeré elektrotechniky a elektroniky. Do té doby totiž převládal názor pocházející z antiky, podle kterého jsou atomy nejmenší částice hmoty a nelze je dál dělit. V 19. století sice už někteří chemikové měli podezření, že na chemických vlastnostech látek a jejich shopnosti navzájem reagovat se podílí cosi ještě menšího, Thompson však přinesl důkaz. Objevil se tak nový pohled na hmotu, zrodila se částicová fyzika.
Začátkem prosince uplynulo sto let od chvíle, kdy Joseph Thompson převzal Nobelovu cenu - paradoxně ne za elektron, ale za výzkumy vodivosti plynů.

(jnk)

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist