Češi během letošního třetího čtvrtletí ještě víc otevřeli své peněženky, a pomohli tak ekonomice udržet velice slušný růst - 5,8 procenta. Vyplývá to z poslední zprávy Českého statistického úřadu.
Podle ní domácnosti během července až září za zboží a služby utratily 402,1 miliardy korun. V běžných cenách to bylo o 6,8 procenta více než za stejné období loňského roku. Reálně, tedy s přihlédnutím k inflaci, jde o čtyřprocentní růst.
Statistikové tak potvrdili nový trend v české ekonomice. Zatímco od druhého čtvrtletí roku 2004 až do letošního prvního čtvrtletí ji táhli hlavně vývozci, nyní je to stoupající spotřeba domácností. "Odhadujeme, že k růstu hrubého domácího produktu přispěla během třetího čtvrtletí asi dvěma procentními body," uvádí David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Druhým nejsilnějším "motorem" české ekonomiky, která patří k nejotevřenějším na světě, se stal takzvaný čistý vývoz. Tedy rozdíl mezi tím, co se vyvezlo a dovezlo. K hrubému domácímu produktu přispěl asi 1,8 procentního bodu.

Zájem o dražší zboží roste
O tom, kam se ubírá spotřeba domácností, nejvíce vypovídá maloobchodní obrat. Ten během letošního roku přidal na tempu a meziročně stoupá o 6,5 procenta.
Domácnosti během třetího čtvrtletí nejvíce zvýšily výdaje na odívání a obuv, bytové vybavení a na rekreaci a kulturu. Ale obrat významně zvedají i potraviny. Zatímco jejich prodej v minulosti rostl zhruba o tři procenta, nyní asi o pět procent.
"Svědčí to o tom, že nastal posun k dražším, kvalitnějším potravinám," uvádí v poslední analýze Kamil Janáček, hlavní ekonom Komerční banky. Domácnosti si přitom stále víc zboží pořizují na splátky. Nerozpakují se čerpat spotřebitelské úvěry ani na financování krátkodobé spotřeby, tedy na menší nákupy.

Půjčky i na malé nákupy
Spotřebitelské úvěry letos rostou zhruba třetinovým tempem a jejich celková suma se blíží 100 miliardám korun: Koncem října to bylo 95,4 miliardy korun, necelá pětina celkového zadlužení domácností, vyplývá ze statistik České národní banky.
Ale vliv spotřebitelských půjček na nákupní aktivitu by se neměl podle Davida Marka zase přeceňovat. "Sílící spotřebu domácností ovlivňuje z takových pětadevadesáti procent tempo růstu mezd a platů," tvrdí Marek. Průměrná mzda během letošního ledna až září meziročně vzrostla o 6,6 procenta a těsně se přiblížila 20 tisícům korun. A protože ceny zboží a služeb v průměru podražily o 2,9 procenta, reálná mzda přibrala 3,6 procenta.
A o kolik by měla růst nominální mzda v příštím roce? Experti soudí, že ekonomika si může v průměru dovolit růst o šest až sedm procent, aniž by to ohrozilo konkurenční schopnost firem.
O ní značnou měrou rozhodují firemní investice. Ty během třetího čtvrtletí meziročně vzrostly o 7,2 procenta. Podle ekonomů je to velmi dobrá zpráva. Takové tempo totiž skýtá šanci, že ekonomika si i v příštích letech udrží slušné tempo kolem pěti procent.
Budou-li domácnosti stále při chuti, bude mít ČNB o důvod více zvednout úrokové sazby, aby čelila inflaci. Většina expertů předpovídá, že strážkyně koruny zakročí během prvního čtvrtletí 2007.

Růst HDP