Koalice chystá reformu penzí

Sociální demokraté chtějí vládnout - a jsou proto ochotni podílet se na reformách, které před volbami odmítali. S ODS a lidovci se už shodli na zásadních změnách důchodů a zdravotnictví.
Odborné týmy včera ukončily vyjednávání o programu. Rozpory, které zůstávají, mají vyřešit vedení stran. ČSSD jde v jednání na hranu. ODS se chová chladněji - stále se nevzdala ikon, jako je třeba rovná daň, které jsou pro koaliční partnery z Lidového domu nepřijatelné. "Je vidět, že se jim do reforem moc nechce. Pochopili ale, že do kosmetických změn nepůjdeme," říká místopředseda ODS Petr Nečas.

Na vlastní účet
V programu bude skutečná reforma penzí, nikoliv pouze úpravy současného systému. Mladí lidé dostanou možnost platit si část povinných odvodů na důchod na soukromý účet v penzijním fondu. "Měl by to být třetí krok reformy, který se má spustit v roce 2009," konstatuje místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Ještě před ním se upraví současný státní systém: věk odchodu do důchodu se posune na 65 let a povinnost odpracovat 35 let. Stát také více podpoří dobrovolné penzijní připojištění.
Pokud politici dodrží slib, v roce 2009 se budou moci lidé rozhodnout - zda chtějí část soukromé penze, nebo celou státní. Podobnou šanci dostali v minulých letech Maďaři, Poláci i Slováci. Pro spoření na vlastní účet se rozhodlo více než devadesát procent lidí.
Tato reforma se nijak nedotkne životní úrovně současných seniorů a těch, kteří mají těsně před penzí. Ti mohou počítat se stejnými důchody jako dosud. Ve chvíli, když si mladí začnou spořit na vlastní účet, budou státu chybět desítky miliard na penze nynějších seniorů. Většina zemí si na důchody vytvářela rezervní fondy - Slováci například z privatizace Slovenského plynárenského podniku.
Česko však utratilo všechny příjmy z privatizace a rezervu nemá. Program nového kabinetu však s rezervním fondem počítá. Měly by do něho mířit příjmy z privatizace zbývajících státních firem.

Poplatky místo úplatků
Druhý výrazný průlom se připravuje ve zdravotnictví. Poprvé od roku 1989 jsou politici ochotni jasně říct, na jakou péči mají lidé nárok ze základního pojištění. "Zdůraznili jsme rozdělení zdravotní péče na standardní a nadstandardní. V rámci nadstandardní souhlasíme se zavedením dobrovolného připojištění," uvádí stínový ministr zdravotnictví David Rath. Právě legální připlacení za lepší péči je dosud v Česku tabu. Politici se tvářili, že každý má nárok na to nejlepší - v praxi to ale neplatí. Člověk buď může přijmout nabízenou péči, kterou mu zaplatí pojišťovna, nebo žádat lepší, ale celou ji zaplatit ze svého. Právě jasný popis, na co je nárok a za co se připlácí, výrazně omezí korupci ve zdravotnictví. Platí se totiž i nyní - ale na úplatcích.
Sporné zatím zůstávají poplatky v nemocnicích. Vyjednává se o tom, že by lidé platili 20 korun za recept, padesát za den v nemocnici a pětikorunu za kilometr cesty sanitkou v neakutním případě.
Politici se už také dohodli na snižování státních dluhů - do roku 2010 by měly klesnout pod tři procenta hrubého domácího produktu. "V roce 2010 by pak měl být schodek rozpočtu asi 2,3 procenta HDP," říká místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. To však znamená uspořit v rozpočtu kolem 60 miliard korun.