České betlémy - tipy na prohlídku nejzajímavějších betlémů

Snímek: Czech Tourism

Betlém či jesličky, zkrátka symbolický výjev biblického narození Ježíše Krista. Ale ani v poměrně ateistické společnosti betlémy nezanikly. Kromě těch tradičních totiž začaly vznikat i různé modernější verze – řemeslnické nebo dokonce železničářské!

Třebechovice: Proboštovo pohyblivé představení
Zřejmě nejslavnější český betlém vyrobil na konci devatenáctého století třebechovický řezbář Josef Probošt se svými pomocníky Josefem Kapuciánem a Josefem Frimlem. Dílo sedm metrů dlouhé a téměř dva metry vysoké je dnes národní kulturní památkou a tisícovky návštěvníků láká k prohlídce zejména tím, že z tří set vyřezaných postaviček se jich více než sto pohybuje. V útrobách betlému jsou totiž ukryty řemenice, kladky a ozubená kola, které uvádějí figurky do pohybu. Původně byly mechanismy poháněny ruční klikou, od roku 1935 obstarává pohyb malý elektromotor.
Za zvědavé prohlížení se nemusíte stydět, i když už jste dávno odrostli dětskému věku. Když byl v roce 1967 betlém vystaven na Expu v Montrealu, nešetřily obdivnými pohledy ani takové celebrity jako Robert Kennedy nebo Marlene Dietrichová.
Za povšimnutí stojí i to, jak se ve ztvárnění biblického výjevu prolínají tradiční postavy s figurami, jejichž předlohami byli skuteční obyvatelé východočeských Třebechovic. Například kováři u kovadliny jsou skuteční třebechovičtí kovářští bratři Štorkové. U tkalcovského stavu zase sedí pan Zelený, máslo tluče Anna Černá a řezbář v betlému není nikdo jiný než sám jeho autor Josef Probošt.
Ona to vůbec bývala častá kratochvíle betlémářů, zapojovat skutečné postavy do betlémů. Při prohlídkách těch nejznámějších na ni ještě několikrát narazíte.

* Třebechovice pod Orebem leží 12 km východně od Hradce Králové (silnice č. 11). Třebechovické muzeum betlémů je otevřené každý den kromě pondělí od 9 do 16 hodin a tato otevírací doba platí i pro všechny vánoční dny od 24. do 26. prosince. Dospělí platí za vstup 50 korun, děti 30 korun a rodinná vstupenka pro dva dospělé a až čtyři děti do patnácti let stojí 110 korun.
Telefon: 495 592 053, www.betlem.cz


Noc pod Karlštejnem
Hned padesát způsobů ztvárnění noci, kdy se narodil Ježíš, si můžete prohlédnout v Muzeu betlémů ve staré faře pod hradem Karlštejn. Ladislav Trešl tu vystavuje svou soukromou sbírku čítající přes padesát různých betlémů. Největší z nich je takzvaný Královský betlém, ve kterém nesou Ježíškovi dárky nejen tři králové, ale také Karel IV., T. G. Masaryk nebo legionáři.
Zvláštností je betlém z Králík na Moravě z vařeného smrkového dřeva, ze kterého se po změknutí odlupovaly jednotlivé šupinky. Na výrobě figurek pracovala celá vesnice. Další betlém, který pochází ze Šluknovska, je vyroben z cínu a ten nejvíce voňavý pochopitelně z perníku.
Výroba napodobenin není jen specialitou dnešních laciných tržnic, touto érou si prošly i betlémy. Napodoboval se například právě ten králický betlém ze smrkového dřeva, a to pomocí figurek z chlebového těsta. Postavičky však měly krátkou životnost, obvykle si na nich rychle pochutnaly myši. Ten pod Karlštejnem je proto napuštěný klihovým roztokem, aby ho myši nechaly na pokoji.
Zajímavé spojení tradice a výdělku vymyslel v čase první republiky jistý číšník z Rokytnice nad Jizerou. Sestavil mechanický betlém, který umí zahrát hudební melodii. Je však potřeba postavičce černouška vložit do dlaně minci, zadarmo betlém nehraje. Elektrický betlém ze 40. let zase svítí, a to i s Měsícem na obloze.

* Karlštejnské muzeum je kromě pondělí otevřené každý den od 10 do 17 hodin, na Štědrý den se zavírá již v 15 hodin. Dospělí platí 45 korun, děti 30 a rodinná vstupenka stojí 90 korun. Tel.: 311 681 385.


Snímek: HN - Jan Šilpoch (Betlém Jiřího Halouzka)

Braunem upravená příroda
Je jeden český betlém, který se nemůže ocitnout v žádném muzeu. Věhlasný Matyáš Bernard Braun ho totiž na začátku osmnáctého století vytesal přímo do pískovcových skalek a balvanů v krajině mezi Kuksem a Dvorem Králové. Braun pracoval na objednávku hraběte Šporka, který chtěl, aby v přírodním parku vzniklo několik míst pro meditaci. Jedna z největších památek barokního umění se však dochovala pouze v omezené podobě, přírodní expozice začala trpět už šest let po dokončení, kdy v roce 1738 zemřel hrabě Špork a do kraje vtrhli vojáci. Současných deset plastik tvoří jen zlomek původní výzdoby areálu.
Soubor Braunových soch získal název Betlém podle hlavní plastiky. Od roku 1970 je Betlém veden jako kulturní památka a World Monument Fund jej nedávno zařadil mezi 100 nejohroženějších památek světa. Přestože Betlém je pevně spojený s přírodou, putovala socha svatého Onufria v roce 1970 na světovou výstavu do Ósaky - ovšem jen jako věrně zhotovená kopie.


Jak zužitkovat rybník
Kapr má putovat na vánoční stůl a rákosí z břehů nechť se použije na zhotovení betlému. Tak by mohl znít návod z východočeské Poličky. V budově děkanství pod kostelem svatého Jakuba se koná tradiční výstava betlémů a ten největší, vyrobený právě z rákosu, je vystavený u vchodu na ulici. Historie přehlídky sahá až do roku 1994. Poličsko je region na betlémy bohatý. Poté, co vystavovaní betlémů v kostelech zakázal císař František Josef II., se rozšířila jejich domácí výroba. Ty nejstarší sice v Poličce bohužel zničil požár města v roce 1845, ale i tak stojí výstava za zhlédnutí.

* Expozice je otevřená každý den od 9 do 11 hodin a od 15 do 17 hodin. Vstupenka pro dospělé stojí 20 korun, dětský lístek 5 korun.


Brazilský křišťál z Bezdružic
V bývalé kapli zámku Bezdružice je od léta 2004 vystavený neobvyklý betlém od akademického malíře a sklářského výtvarníka Jaromíra Rybáka. Zhotovený je z taveného brazilského křišťálu a na rozdíl od tradičních betlémů nezobrazuje pouze zrození Krista, ale i příběhy ze stvoření světa. Podstava ve tvaru elipsy znázorňuje vznik Země, vody, oblohy, Slunce a Měsíce. Bronzový reliéf, který křišťál doplňuje, zobrazuje například Kentaura, Noemovu archu nebo Titány.
Další podrobný výklad výjevů popisuje průvodce takto: "Motiv zrození začíná na zadní straně půlkruhu, který je ovinut vinnou révou jako symbolem křesťanství. V přední části vidíme krajiny, stará města, moře, lodě, skály. Pravá strana představuje lidi, mudrce a zvířata, kteří putují k místu narození Krista, levá je zobrazení města Betléma, ale i jiných. Tento symbol obydlí obsahuje protipól těm, kteří vědí, že přišel Mesiáš. Je to místo plné nebezpečí a strastí lidské společnosti, která očekává příchod Ježíše. Drama dotváří ostré hroty skal, které pronikají až do horního děje."

* Bezdružický zámek je otevřený od středy do neděle od 10 do 17 hodin.
Telefon: 370 616 810, www.zamekbezdruzice.cz


Snímek: Czech Tourism (Betlém v Českém Krumlově)

Kryštofovo údolí: Tyrolsko a orient
Cestu do dalekých zemí můžete absolvovat při návštěvě Kryštofova údolí na Liberecku. V obecním hostinci U Kryštofa se tu již několik let vždy o Vánocích vystavují betlémy, například orientální od Josefa Müllera nebo tyrolský od Franze Pohla.
Pokud se vydáte do svahu proti hostinci, narazíte na betlém od maloskalského výtvarníka Josefa Jíry. Kromě tradičních jesliček ukazuje také vraždění neviňátek a útěk do Egypta. Až dva metry vysoké postavy jsou vyřezané z dřevěných desek.
"Nestačilo udělat jenom chlívek s narozením Páně, betlém má pro mne jiný smysl. Jeho pohádka, svědectví, se skládá z tolika filozofických momentů, které si běžně ani neuvědomujeme. Do každého zrodu svatosti je přimíchaná krev nenávisti. A symbol zelené oázy, kterou člověk zahlédne při útěku pouští, to je důvod, proč jsem betlém udělal," říká o svém díle Josef Jíra.

* Exponáty v hostinci jsou přístupné denně od 10 do 16 hodin. A když se hostinec zavře, začíná slavnostní venkovní nasvícení Jírova betlému.


Pražská klasika
Jeden z nejznámějších pražských betlémů - barokní jesličky - je každoročně vystaven na Hradčanech v Loretě, tedy přesněji v klášterním kostele, který s poutním místem Loreta sousedí. Byla by však škoda zůstat jen u této prohlídky, každou celou hodinu od 9 do 18 hodin hraje zdejší zvonkohra mariánskou píseň Tisíckrát pozdravujeme tebe. A pokud se konají církevní slavnosti, hrají karionisté na zvony další duchovní písně a skladby, a to vždy v poledne. Po Štědrém dnu 25. prosince bude navíc zvonkohra hrát v 15 hodin vánoční koledy a večer v 19 doprovodí tyto koledy ještě hra na trubku.
Vlastní Loretu si můžete kromě pondělí prohlédnout vždy od 9 do 12.15 a od 13 do 16.30 za devadesátikorunové vstupné. V klenotnici například uvidíte sbírku darů ze sedmnáctého a osmnáctého století, kalichy a Diamantovou monstranci zdobenou 6222 diamanty.

* Od 25. do 30. prosince jsou jesličky přístupné denně od 10 do 17 hodin, na Silvestra je můžete zhlédnout do 15 hodin.
www.loreta.cz


Ježíšek v pendolinu?
Vskutku pozoruhodný betlém se na přelomu druhého a třetího tisíciletí zrodil v hlavním železničním uzlu v České Třebové. Josef Ladislav Jícha tu nakreslil v roce 1999 vystřihovací betlém, kde všechny figurky představují železničářské profese a jsou oblečené do modré uniformy. Panna Marie má krátkou minisukni, šedivé lodičky a dává pít mléko z lahve Ježíškovi v červené čepici výpravčího. Mezi dary, které mu lidé přinášejí, najdete například velký klíč na utahování matic nebo okřídlené kolo. Nechybí ani tuplák piva či požehnání zelenou výpravkou - tedy "plácačkou" výpravčího.
"Čaropis kolejnic objímá klubko zeměkoule a mašinky po nich jezdí už plných 160 let. Pokorně slouží lidstvu a posouvají svět dopředu. Stávají se spojovatelkami lidského souručenství. Daktylem kol a doteky nárazníků podávaly druhdy zprávy o pokroku průmyslové revoluce. Ze století páry vjely do věku elektřiny, aby posléze zvěstovaly příchod nového tisíciletí a předaly štafetu budoucnosti informatiky. V té symbolické předávce je zvěstování o zrození nového věku," komentuje svůj betlém Josef Ladislav Jícha.

* Kdo by si chtěl betlém sestavit, může si obrázky jednotlivých postav stáhnout z této internetové adresy: http://ct.upce.cz/ctb99/jicha.htm


Za betlémy do bytů
Vpravdě unikátní jsou betémy v Třešti na Vysočině. Abyste si je mohli prohlédnout, musíte zazvonit či zaklepat u mnoha zdejších stavení. Existuje zde totiž tradice rodinných betlémářů, kteří ten svůj betlém vystaví doma a lidé se k nim na něj chodí dívat. Lidové betlémářství se tu ujalo v 18. století. Původně tvorba kreslených a kolorovaných figurek postupně přecházela k náročnějšímu řezbářství. Po roce 1860 byly papírové figurky nahrazovány dřevěnými. Ze začátku tu byl zřejmý vliv třebíčských papírových betlémů, později pak byly vzorem spíše dřevěné betlémy z Jihlavy. V domácnostech se stavělo na padesát dřevěných betlémů, od menších až po betlémy dlouhé šest metrů. Figurky vysoké deset až dvanáct centimetrů byly vyřezávány z lipového či olšového dřeva, omalovávány a lakovány. Dnes v Třešti vyřezává figurky asi deset amatérských řezbářů. Nejznámější z třešťských betlémů byl pohyblivý od Adolfa Bumbálka. Dnes už ale lze vidět jen zbytek unikátního díla - kovárnu s pracujícími kováři, kterou vystavuje ve svém betlému Bumbálkův vnuk. Mezi vánočními svátky je přístupno přímo v domácnostech na dvě desítky betlémů. Domy rodin, které betlémy vystavují, jsou pak označeny zelenou značkou. Betlémáři vás rádi přivítají, nejlépe v sobotu či neděli.

* Seznam rodin, které betlémy ukazují návštěvníkům od 25. prosince až do 2. února, najdete na internetových stránkách: www.farnosttrest.me.cz
Historii řezbářství si můžete prohlédnout ve stálé expozici Muzea Vysočiny v zrekonstruovaném domu J. A. Schumpetra. K vidění je tam celoročně několik betlémů. www.trest.cz

A přídavek nakonec...
V muzeu v Jindřichově Hradci je vystavený sedmnáct metrů dlouhý betlém mistra punčochářského cechu Tomáše Krýzy, ve kterém je umístěno 1398 figurek a předmětů. 133 postav lidí a zvířat se navíc pohybuje. Postavičky betlému jsou vysoké asi 16 cm a jsou celé ze dřeva, pouze hlavičky mají z plastické hmoty.

Václav Trachta

Tip
Jak si rychle vyrobit domácí betlém
Malý betlém na vánoční stůl lze vyrobit bez jakýchkoliv řemeslnických pomůcek a řezbářského náčiní. Postačí vám běžné kuchyňské vybavení a takzvané vizovické těsto, ze kterého zhotovíte potřebné figurky.
Na těsto potřebujete asi 1 kg hladké mouky, 4 decilitry vody a lžičku octa. Vše se smíchá dohromady a těsto se hněte asi 20 minut. Poté se těsto zabalené do vlhké utěrky nebo igelitového sáčku nechá několik hodin odpočívat v chladničce.
Hotové figurky se nechají na plechu asi tři hodiny oschnout. Pokud chcete, aby měly lesklý povrch, potřete je na začátku schnutí rozšlehaným vajíčkem a přibližně za půl hodiny tento postup zopakujte. Nakonec se výrobky z vizovického těsta suší v troubě zahřáté na 50 °C asi tři hodiny. Při vyšší teplotě by těsto mohlo nabobtnat.

Jesličky v Praze
Katedrála sv. Víta na Pražském hradě, 24. 12. - 7. 1. 2007
Slaměné jesličky a živý betlém na III. nádvoří Pražského hradu pod širým nebem 25. 12. 2006 - 7. 1. 2007. Speciálně 25. a 26. 12.
a 6. 1. 2007 vždy od 14.30 do 16 hodin tu vedle jesliček bude k vidění také představení živého betléma.
Pražské Jezulátko, Kostel Panny Marie Vítězné, jesličky 17. 12. - 7. 1. 2007, otevřeno od 8.30 do 19 hodin.
Matka Boží před Týnem, jesličky umístěny v podkruchtí, přístupné vždy 30 minut před bohoslužbou a 20 minut po bohoslužbě.

Historie
Betlémský výjev podle bible
Pokud vás zajímá, jak přesně se Kristovo narození odehrálo a podle čeho vznikly lidové betlémy, nahlédněte například do druhé kapitoly Lukášova evangelia:
I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města. Vstoupil pak i Josef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.
I stalo se, když tam byli, naplnily se dnové, aby porodila. I porodila Syna svého provorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.
A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem. A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou. Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech. A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobrá vůle.

Já bych rád k Betlému
Já bych rád k Betlému,
k Ježíšku malému,
mám doma křepeličku
a pěknou žežuličku,
ty mu odvedu.

Bude žežulička
vyrážet Ježíška,
u hlavičky jeho sedávat,
líbezně mu bude kukávat: ku-kuku, ku-kuku
zdráv budiž Ježíšku!

Bude křepelička,
vyrážet Ježíška,
u hlavičky jeho sedávat,
"pět peněz" mu bude čítávat,
pět peněz, pět peněz.
Ach, kýž jsem v nebi dnes.


Betlémy a rekordy
Letos v listopadu byl v Mohelnici na Šumpersku překonán rekord v počtu trojrozměrných betlémů vystavených na jednom místě. Lidé z celé republiky jich sem přivezli 778. Překonali tak rekord z roku 2002 z Olomouce, kde se tehdy podařilo shromáždit 447 betlémů.
Nejstarší vystavený betlém byl z poloviny 19. století a zapůjčilo ho Muzeum Komenského v Přerově.
Rekordmankou v ruční výrobě betlémů je Miloslava Vašíčková z Třeštiny, která už 28 let vyrábí betlémy z keramiky. Pro mohelnickou výstavu jich sama vyrobila 42.
Nejmenší betlémy umí vyrábět Jarmila Brhlíková. V Muzeu rekordů v Pelhřimově mají její betlém, který se vešel do prázdné makovice. Figurky jsou zhotovené z perníkového těsta, které paní Brhlíková připravuje podle staročeského receptu ze žitné mouky. Nová verze betlému se dokonce vejde do skořápky od pistáciového oříšku.
Specialistou na obří betlémy je řezbář Jiří Halouzka, který sestavil betlém z padesáti figur v životní velikosti. Například Josef měří v jeho podání dva metry a slon, který je vyrobený ze dřeva dvou stromů, váží půl druhé tuny.

Tradice betlémů
Asi tři roky před svým vstupem do nebe se svatý František z Assisi rozhodl, že oslaví Vánoce zvláštním způsobem. Pobýval tehdy v klášteře u městečka Greccio a požádal svého příznivce Jana Velitu, aby opatřil do skalní poustevny v lese jesličky se senem. Tam také přivedli oslíka a volka. Ve svaté noci položili do jeslí i děťátko, lidé přicházeli s rozžatými pochodněmi a svícemi z celého okolí. Svatý František oděný jako jáhen zazpíval dojatým hlasem o narození Páně a pak kázal o malém, chudém králi, Božím Synáčkovi, který se pro nás stal chudým, aby nás učinil bohatými.
Po této netradiční mši si lidé začali vyrábět betlémy podomácku sami.