Krakonoš, premiér a lyžníci - Vysoké nad Jizerou v Krkonoších

Lyžařské závody Po staru absolvují účastníci s výstrojí a vybavením typickým pro 20. a 30. léta minulého století.
Snímek: ČTK

Kramářovo rodiště
Jeho rodiště Vysoké nad Jizerou může posloužit jako začátek našeho putování. První český ministerský předseda se narodil 27. prosince 1860 v rodině stavitele Petra Kramáře. Když bylo Karlovi Kramářovi 32 let, chtěl mu jeho otec pomoci v rozjezdu podnikatelské kariéry a v Libštátě proto koupil část tkalcovny a nechal ji přepsat na syna. O šest let později již patřila Karlu Kramářovi tkalcovna celá, ale on sám ji neřídil, to obstarávali jiní.
Nejviditelnější památkou po Kramářových tak zůstává ve Vysokém hotel Větrov, vystavěný v secesním stylu právě na popud Karla Kramáře. Stojí uprostřed parku nedaleko městského centra.

Hrdelní právo a ochočený medvěd
Až se budete procházet ulicemi Vysokého, vězte, že přes návrší nad Jizerou vedly první stezky již v mladší době kamenné. Historie samotného Vysokého se začala psát začátkem 14. století. Strategickým umístěním na frekventovaných cestách se Vysoké stalo přirozeným centrem obchodu a na náměstí se zdárně rozvíjely trhy. Zboží a peníze přitahovaly pochopitelně nepoctivce, a tak městu bylo propůjčeno hrdelní právo. Naposledy se použilo v 17. století.
Zajímavá legenda se váže ke znaku města, zobrazujícího muže s medvědem. V lesích u Rokytnice pálil v milířích dřevěné uhlí vysocký měšťan a kostelník Havlas Pavlata. Při práci narazil na medvěda, kterého se mu podařilo ochočit. Vycvičené zvíře odvedl na panovnický dvůr do Prahy a tento výjev se v 16. století dostal do znaku.

Loutkový Krakonoš
Určitě zajděte do zdejšího Vlastivědného muzea. Vyhlášený je zdejší vyřezávaný mechanický betlém. Do konce ledna navíc bude atmosféru horských Vánoc a řezbářských tradic umocňovat speciální výstava, na které uvidíte výrobky z někdejší dílny otce a syna Fučíkových - korbele z březového dřeva, loutky, hračky, kuželky, vypalované obrázky a talíře. Zajímavý je také Nyčův ručně malovaný betlém z vysockého Nigrinova domu, pravděpodobně malovaný kolem roku 1870.
Další hojně navštěvovanou částí muzea jsou vitríny o historii lyžařství. Kromě prvních modelů lyží si můžete prohlédnout také trofeje zdejších lyžařů z domácích i zahraničních závodů.
Třetí zajímavá část se věnuje místnímu divadelnímu spolku Krakonoš. Vznikl již v roce 1786, a tak je nejstarším nepřetržitě fungujícím ochotnickým divadlem v zemi. V roce 1924 začali ochotníci navíc hrát i loutkové divadlo, které je rovněž v muzeu vystavené a zdobí ho nápis "Byli jsme a budem!". A je to pravda, spolek má dodnes loutková představení na repertoáru.
Vlastivědné muzeum je otevřené i v zimě každý den kromě pondělí od 8 do 12 a od 13 do 16 h. Dospělí platí 30 korun, děti dvacet. Informace o aktuálních výstavách můžete získat na telefonu 481 593 118.


Historický vlak vypravený v roce 1999 při příležitosti oslav sta let zprovoznění krkonošské trati Martinice - Jilemnice - Rokytnice
Snímek: ČTK

Klesání do kopců
Budete-li mít jen trochu času, určitě si z nádraží v Jilemnici nenechte ujet vlak směřující do Jablonce nad Jizerou. A nedejte se odradit tím, že na zdolání čtrnácti kilometrů potřebuje vlak půl hodiny. Zdejší lokálka se musí proplést celou řadou zákrut.
Známým paradoxem dráhy z Martinic do Rokytnice nad Jizerou je, že ač míří vzhůru do hor a vede proti proudu řeky Jizery, ve skutečnosti po celou dobu klesá. Jasný důkaz podává přehled nadmořských výšek jednotlivých nádraží: Martinice 488,9 m, Jilemnice 465,9 m a konečná v Rokytnici nad Jizerou 457,5 m. Klesání do Krkonoš vzniká tím, že trať se stále více zařezává do údolí Jizery, které kopíruje a klesá postupně až k řece.
Není to ale nepřetržité klesání, na jednotlivých úsecích je železnice zvlněná a do svého nejnižšího bodu se dostává na soutoku Jizery s Jizerkou, přes který vede most. Toto místo je zároveň nejnižším bodem krkonošského NP. Na cestě z Jilemnice k soutoku u Horní Sytové vlak navíc překoná nejprudší klesání, a to na úseku do Hrabačova. V zimě se pak při zpáteční cestě může stát, že vlak má problémy do kopce vyjet, jak mu podkluzují kola.
Od soutoku se vyplatí sedět ve vagónu na pravé straně po směru jízdy. Otevřou se vám totiž krásné výhledy na romantický říční kaňon. Do cíle cesty v Jablonci nad Jizerou zbývá necelých deset kilometrů, avšak těch nejzajímavějších. Až budete přejíždět po sytovském mostě, ocitnete se rázem v nejoblíbenějším záběru fotografů. Most není v tradičním přímém směru, ale je veden do oblouku.


Rokytnice nad Jizerou je jedním z největších lyžařských středisek západních Krkonoš.
Snímek: Archiv

Tunel bez střechy
Za Poniklou se údolí řeky sevře tak, že vlak musí vjet do dvou tunelů, tedy přesněji do jednoho skutečného a jednoho bývalého. Pod Maříkovským hřbetem vlak opravdu na chvíli zmizí ve tmě, před Maříkovem ale z denního světla nezmizí. Někdejší tunel byl totiž později prokopán. Trať v údolí Jizery se začala budovat v roce 1898 a ani při této historické odbočce nezmizí z výletu do Krkonoš duch českých premiérů tak zcela. Výstavbou trati byla pověřena firma s příznačným názvem Gross & company... Provoz na trati nebyl nijak frekventovaný. Lokomotivy tahaly vlaky sestavené z nákladních i osobních vagónů současně, aby jedna jízda byla náležitě využitá. S nástupem turistiky zase dráhy originálním způsobem řešily příjezdy pražských hostů. Z nádraží v Praze vyjel rychlíkový spoj, který končil v Martinicích. Tady se vagóny odpojily od lokomotivy a přiřadily k místnímu spoji do Rokytnice. Tato kombinovaná doprava vydržela na dráze z Jilemnice do Rokytnice až do 50. let. Od té doby vozí cestující motorové vozy. Budete-li se chtít po této romantické trati svézt, můžete například využít spoj, který vyjíždí z Jilemnice v 11.10 a v Jablonci je v 11.40.

Krakonošovo podzemí
Možná si ten výjev z Krkonošských pohádek o Trautenberkovi vybavíte. Anče stojí před velkou skálou, ve které má být ukrytý poklad a prosí: "Horo, horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho." Skála se skutečně otevře a Anče vstoupí do velké jeskyně. Co když se vše odehrálo právě tady, v Bozkovských dolomitových jeskyních, které najdete na půli cesty z Vysokého nad Jizerou do Semil?
Vždy od úterý do pátku tu můžete mezi osmou a patnáctou hodinou vstoupit do podzemního labyrintu s křemennými římsami, krápníky a jezírky s modrozelenou vodou. Délka prohlídkové trasy měří 350 m a v podzemí strávíte tři čtvrtě hodiny. V zimě se tu i trochu ohřejete, průměrná teplota uvnitř jeskyně se pohybuje kolem sedmi stupňů nad nulou.

Václav Trachta