Teheránská burza není pro slabé nervy

Teheránská burza není pro slabé nervy

Podobizny ajatolláhů Chomejního a Chameneího umístěné nalevo a napravo od kurzovních tabulí, sledují dění v obchodní hale devatenáctipatrové budovy tzv. Tehran-Stock-Exchange-Tower. Dole pod muláhy, na bílém mramoru, pracují zhruba tři tucty obchodníků.
Na galerii nad nimi dění na rachotící tabuli sleduje i skupinka investorů. "V těchto sálech jsem zestárl," říká jeden z nich, teprve 38letý Mohsen, vypadající spíše na 50. "Tohle tady, to je moje práce," dodává. Na to, aby byl úspěšný, prý potřebuje jen dvě nebo tři dobré transakce ročně. Kvůli nim ale na burzu musí chodit každý den. Burzovní den v Teheránu přitom probíhá podobně jako jinde ve světě, pohyby kurzů jsou sice napínavější, nicméně velmi úzce propojené s politikou země.
K oživení burzy, kterou založil již šáh a jejíž fungování posléze muláhové pozastavili, došlo ale až v 90. letech poté, co byly stovky státních firem prostřednictvím finančního trhu zprivatizovány. Dnes je zde kotováno 332 firem, jejich tržní kapitalizace činí 36 miliard dolarů. To je relativně málo - burza v Istanbulu se chlubí 153 miliardami dolarů, izraelský Tel Aviv celkem 162 miliardami dolarů a největší burza na světě, New York Stock Exchange, pak 15 bilióny dolarů.
Teherán ale investory láká něčím jiným. Poměr mezi kurzem a ziskem na burze kotovaných akcií totiž činí tři až pět, zatímco dlouhodobý průměr na jiných burzách dosahuje 15. Marcus Gerhardt z firmy Turquoise Fund, jež je jako jediná ze Západu aktivní v Íránu, proto hovoří o "výrazném potenciálu, který ale zároveň vyžaduje velké znalosti".
Mohsen tyto vědomosti má. "Na burze jsem začal s jedním milionem rialů, tedy zhruba sto dolary, což bylo tehdy malé jmění," vypravuje muž s knírkem a typickým třídenním vousem.
V době po válce v Iráku vsadil například na akcie cementáren, pak preferoval íránský automobilový průmysl a dnes pro změnu suroviny. To vše mu přitom přineslo to, co si přál: auto, dům, rodinu a možnost cestovat, kam chce. Investovat na teheránské burze ale zajisté není nic pro slabé nervy. "Je třeba vždy zohledňovat politickou situaci. Teď se samozřejmě v kurzech odráží otázka jaderné bomby a reakce Západu," říká Mohsen.
Ve 12.30 denní obchodování na burze končí. Celkem 48 milionů akcií za ten den změnilo majitele, jejich hodnota činí 410 milionů rialů. "Bazar byl dobrý," komentují to brokeři. Od počátku roku se již indexu Tepix podařilo prorazit hranici 10 000 bodů, kurzy se pomalu zotavují z hlubokého pádu, který způsobil nástup fundamentálně islámského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda před rokem a půl. V létě 2004 tak Tepix dosahoval rekordních 14 000 bodů.
Také Metra Bayotová, v Íránu takzvaná kargozar neboli brokerka, je s dnešním dnem spokojená. Akciím důlních firem se dařilo a také farmaceutické koncerny byly očividně dobrý tip.
"Ve svých 36 letech už jsem jakýmsi dinosaurem zdejší burzy," říká nalíčená brokerka s šátkem na hlavě. "Teheránský parket je mým domovem již od mých 21 let," dodává. V závislosti na obratu si vydělá měsíčně pět až osm milionů rialů, tedy zhruba 11 000 až 18 000 Kč, což je na tamní poměry dobré.
Ne všichni ale berou íránskou burzu vážně. "Očividně je také jakousi náhradou za kasina, která v zemi nemají," míní Rakušan Albrecht Frischenschlager, který v zemi již několik let zprostředkovává miliardové úvěry tamním firmám. Akcie jsou ale podle něj přesto lákavé. Země totiž disponuje velkým trhem, například v oblasti petrochemie, cementu, potravinářství či hornictví.