V Súdánu roste "Dubaj na Nilu". Díky ropě

V největší africké zemi Súdánu, poblíž místa, kde se do sebe vlévají Bílý a Modrý Nil, nyní vyrůstá supermoderní komplex z oceli a skla: 63 budov a mrakodrapů o patnácti až třiatřiceti patrech, tisíc vil, 6700 apartmá, parkoviště pro 15 tisíc aut, školy, hotely, nemocnice, restaurace, obchody, parky a golfové hřiště s osmnácti jamkami.
Tomuto místu se říká Alsunut a leží v metropoli Chartúmu. Alsunut je druhou, na Západě méně známou tváří Súdánu, země spojované hlavně válkami a humanitárními katastrofami jako Dárfúr. Vzniká zde "africká Dubaj", jež se má stát obchodním a finančním centrem východní Afriky. Alsunut, súdánský skok do moderního věku, je nyní místem největší výstavby komerčního centra v Africe.
Náklady na jeho výstavbu, která začala zhruba před rokem a jež má být i s luxusní rezidenční čtvrtí dokončena nejpozději za osm let, činí čtyři miliardy dolarů, v přepočtu asi 85 miliard korun.
"To vše se děje v zemi, na kterou Američané uvalili hospodářské sankce za to, že podporovala teroristy včetně Usámy bin Ládina," napsal týdeník The Economist. Súdán ovšem pomoc Západu nepotřebuje. Může se spolehnout na své petrodolary a Čínu. Na 80 procent ropy, kterou vytěží, putuje právě do ní.

Američané odešli...
Investory na budování Alsunutu ale nejsou jen Číňané. Na těžbě ropy a hospodářském rozkvětu, jenž její prodej živí, se chtějí podílet i banky a firmy z Indie, Malajsie, Dubaje, Saúdské Arábie, Libanonu, Kuvajtu či Pákistánu. Na ropu bohatý Súdán, v němž Američané vyklidili pozice, je teď sférou asijského vlivu.

... dorazili Číňané a Indové
"S bankami na Západě se po 11. září 2001 prakticky nedá spolupracovat," tvrdí Usáma Abdal Latíf, šéf jedné ze společností, které se na výstavbě Alsunutu podílí. "Pořád se nás na něco vyptávají, musíme splnit hodně požadavků a nakonec nám stejně nepomůžou."
Súdánci spoléhají i na asijskou pracovní sílu. Přímo v Alsunutu pracují třeba čínští dělníci. Dělá se zde 24 hodin denně. Číňané se ve směnách střídají se Súdánci.
"Na tomto místě v Chartúmu, které dosud sloužilo jako skládka odpadů, vyrostou brzy hotely, úřady a vily," řekl agentuře AFP Hani Chidír, šéf společnosti Alsunut Development, která výstavbu komplexu řídí.
"Inspiraci jsme hledali při studiu podobných projektů ve Spojených arabských emirátech, v Malajsii a libanonském Bejrútu. Ty jsme pak přizpůsobili naší kultuře," tvrdí Chidír. Některé budovy v Chartúmu tak budou mít například tvar plachetnice.
Podle týdeníku The Economist představuje nynější Súdán v podstatě dva světy: symbolem jednoho z nich, toho moderního, je budování Alsunutu. Symbolem toho druhého, známého ze západních médií, je svět hladomorů, milionů utečenců a konfliktů.

Jedna země, dva světy
Ten druhý pohled však prý zastírá, že Súdán se stal jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Africe. V roce 2005 zaznamenal osmiprocentní růst a loni mohl být údajně ještě o pět procent vyšší.
To se ale Súdánu nepodařilo jen prodejem ropy. Investory přilákala i jeho relativní stabilita. K ní přispělo zejména to, když před dvěma lety "arabský" sever podepsal mírovou smlouvu s jihem obývaným černošskými etniky. Dohoda ukončila válku, jež se v Súdánu vlekla v podstatě již od jeho nezávislosti před padesáti lety.

Návrat starých přátel
Reportéři, kteří působí v Chartúmu, tak líčí surrealistickou atmosféru panující v místních kavárnách: evropští a američtí humanitární pracovníci si vyprávějí o posledních masakrech, k nimž došlo v Dárfúru, zatímco majetnější Súdánci nad croissanty diskutují o investicích, privatizaci a nových semaforech na silnicích, nebo se zdraví se starými přáteli ze súdánské diaspory, kteří se nyní odhodlali k návratu domů.
Investoři v Alsunutu přitom doufají, že si v něm zařídí kanceláře úspěšní súdánští podnikatelé, kteří kvůli válkám odešli do zahraničí.
"Když chcete něco změnit, musíte mít lidi, kteří jsou schopní a mají velké sny. Alsunut je výborný projekt," tvrdí Nadím Ghantús, šéf libanonské banky Byblos, jež se na projektu podílí.

Súdánská metropole Chartúm představuje dva různé světy. Na jedné straně v ní vznikají moderní obchodní a finanční čtvrti, většina jejích obyvatel ale žije v chudobě. Především uprchlíci, kteří se během válek usadili v jejích okrajových částech.

Mrakodrapy v Chartúmu