Bulharský daňový ráj nabízí šance při čerpání z unijních fondů

Rozhodnutím bulharské vlády se v letošním roce snižuje daň z příjmu pro bulharské a zahraniční firmy, které působí v Bulharsku, a to z patnácti na deset procent. Tím se stává daňovým šampiónem v Evropě. Pouze Kypr má daň v podobné výši.
Díky nízké dani z příjmu mohou zahraniční firmy realizovat větší zisky a tento fakt by měl do země přilákat nové investory. Očekává se, že letos by měly zahraniční investice dosáhnout 3,5 miliardy USD oproti loňskému roku, kdy činily 2,4 miliardy USD.
Mimo to mohou zahraniční společnosti využívat levnou pracovní sílu. Od 1. ledna dosahuje minimální měsíční mzda 90 eur, průměr se pohybuje okolo 200 eur, což představuje úroveň 30 procent příjmů ve středoevropských státech. Přes tento fakt jsou ceny zboží na srovnatelné úrovni jako v jiných členských zemích, v některých případech i vyšší. Na růstu cen zboží se ostatně projevil i blížící se vstup země do EU. Jen za poslední loňské čtvrtletí se tyto ceny vyhouply u většiny druhů zboží o třicet procent.
Nehledě na nízkou kupní sílu Bulharů má české zboží šanci i nadále se zde uplatňovat, jako příklad lze uvést naše firmy Ekofrukt a Line, jejichž výrobky se na bulharský trh dostávají prostřednictvím distributora.

Mimo prodej svých výrobků se české firmy mohou aktivně zapojit do obnovy silniční infrastruktury. Podle zprávy světové banky z konce loňského roku je silniční síť v katastrofálním stavu a není vhodná pro mezinárodní dopravu na dlouhé vzdálenosti. Dálniční síť nedosahuje dvou procent celkové délky silniční sítě a podíl silnic první třídy je pod 16 procent.
Špatné jsou i podmínky na 68 procentech silnic druhé a třetí třídy. Pro řešení tohoto problému bulharská vláda vypracovala harmonogram výstavby a modernizace silniční sítě do roku 2015. K těmto účelům chce mimo státní financování použít i prostředky a fondy Evropské unie, neboť Bulharsko se stalo částí evropského transportního prostoru a prochází přes něj několik transevropských koridorů.
Mezi velké projekty patří dálnice Trakia, spojující západní hranici Bulharska s přístavem Burgas (vede přes Sofii, Plovdiv a Starou Zagoru). Celková délka je 443 kilometrů a doposud je dokončena zhruba její polovina. Dále je to dálnice Maritza, která se odděluje z Trakie a vede do Turecka, a konečně dálnice Struma, která spojuje Sofii s Řeckem.
V plánu je výstavba dálnice Lulin, která by měla spojovat dunajské město Vidin se Sofií a která bude součástí evropského dopravního koridoru č. 4. Evropská komise už schválila rozpočet ve výši 148 milionů eur na prvních 19 kilometrů, které budou letos vybudovány.
V průběhu příštích dvou let dojde k modernizaci 1200 kilometrů silnic první, druhé a třetí třídy. Finanční zdroje půjdou ze státního rozpočtu, z příjmů z prodeje silničních známek a ze společných projektů s Evropskou investiční bankou. Půjčku ve výši 100 milionů eur by měla poskytnout Světová banka.
Čerpat se budou prostředky z Evropského kohezního fondu, z programů Doprava a Regionální rozvoj. Jedná se o částku ve výši jedné miliardy eur, rozloženou na sedmileté období.
V rámci programu fondu Republiková silniční infrastruktura na rekonstrukci, modernizaci a výstavbu silnic, kdy by se mělo opravit kolem 1500 kilometrů silnic, bude jen letos vyčleněno 190 milionů eur. Prostředky se budou hledat i v evropských fondech.
Za sedmileté období 2007 - 2013 by totiž Bulharsko mělo od Evropské unie obdržet 11 miliard eur. Patnáct procent z této částky má být uvolněno ze státního rozpočtu jako spolufinancování. Celková částka na infrastrukturní projekty tedy dosáhne pěti miliard eur.

Na rozvoj zemědělských regionů v Bulharsku bude v rozpočtu na období 2007 - 2013 vyčleněno 2,6 miliardy eur, přičemž 40 procent z evropské finanční pomoci je určeno na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a zlepšení rozvoje infrastruktury spojené s hospodařením farmářů.
Brusel bude financovat i konzultační pomoc zemědělcům s cílem dosáhnout standardů EU v bezpečnosti práce a bezpečnosti potravinářské výroby. Dalších 30 procent evropské pomoci je určeno na podporu zaměstnanosti a zlepšení kvality života v zemědělských oblastech. Pomoc se týká 231 z celkově 264 okresů.
EU vyčlení 1,361 miliardy eur ze strukturálních fondů na rozvoj turistiky. Prostředky jsou určeny na investiční projekty okresů a regionálních center a čerpání by mělo začít na konci letošního roku. Největší šanci získat tuto pomoc mají okresy, na jejichž území leží etnografická a historická místa, kulturní památky a minerální prameny.
Prostředky ze strukturálních fondů nejsou přitom určeny pro zavedená turistická centra, jako jsou Sofie, Plovdiv, zimní a letní letoviska.
Turistický byznys v Bulharsku se bude financovat z několika programů, hlavním z nich je program Regionální rozvoj, přes který bude uvolněno 204 milionů eur na zlepšení infrastruktury. Tento program by Evropská komise měla odsouhlasit letos v únoru a v listopadu by měly být schvalovány první projekty.
Zvláštní pozornost je věnována ochraně životního prostředí - budou podporovány investice spojené s výstavbou ČOV, zařízení na snížení spotřeby elektrické energie apod.

Autoři jsou ředitel kanceláře CzechTrade v Sofii a ekonomická zpravodajka novin Maritza