Kristýna Havligerová

I přes nezájem studentů o školní dění, se na vysokých školách najdou takoví, kteří chtějí znát své pravomoci a vědět, kdo a jak může ovlivnit podmínky studia. To je také důvod, proč někteří kandidují do Akademického senátu. "Od prvního ročníku jsem pomáhala na studijním oddělení a tam mě přemluvili, abych kandidovala. Byla to možnost, jak mít informace z první ruky," říká Hana Brouková, studentka a členka Akademického senátu Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (ČZU). "Samozřejmě to byla výhoda i pro mě, protože já sama mám teď přehled, co se děje."

Není senát jako senát

Problémy, týkající se například kolejního řádu, řeší výhradně Akademický senát pro celou vysokou školu a je tak nadřazený senátům jednotlivých fakult.

Ty zase schvalují mimo jiné vnitřní předpisy nebo výroční zprávu o činnosti a hospodaření, podmínky pro přijetí ke studiu, usnášejí se o návrhu na jmenování nebo odvolání děkana či vyjadřují souhlas se studijním programem. "Spousta studentů má ale naivní představu o tom, co všechno mohou ovlivnit, pokud se stanou členy senátu," míní Petr Souček, doktorand a člen Akademického senátu fakulty stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT). "Je mi smutno, když čtu jejich volební program, a vím, že ze svých slibů budou moci splnit tak jednu třetinu."

Co se může a co ne

Pravomoci a hlasy jednotlivých členů Akademického senátu jsou rovnocenné. Zákon ale nařizuje, že skupina studentů musí tvořit minimálně jednu třetinu celkového počtu senátorů. Na Stavební fakultě ČVUT to znamená, že senát je složen z jedenácti studentů a devatenácti pedagogů. Provozně-ekonomická fakulta ČZU má v senátu šest studentů a devět kantorů.

Mají studenti při takových počtech vůbec šanci něco prosadit? Mladí senátoři se shodují, že mezi jednotlivými členy panuje přátelská atmosféra. "Samozřejmě, občas máme rozdílné názory, ale obvykle to probereme a najdeme nějaký kompromis," konstatuje Hana Brouková a dodává: "Kantoři mají větší zkušenosti, a tak nám spoustu věcí vysvětlí a my to pak vidíme jinýma očima. Když se třeba jednalo o tom, jestli zavést bakalářskou zkoušku, studentům se to nelíbilo. Nám v senátu vysvětlili, že to je pro naše dobro. Když chce člověk vycestovat a má jenom inženýrský diplom, tak ho v Evropě považují pouze za bakaláře. Jenže to jsme věděli my v senátu a pár našich kamarádů. Myslím, že ostatním studentům to nebylo dobře vysvětleno a hlavně třeťáci, kterých se to bezprostředně týkalo, se to dozvěděli pozdě. Stěžují si také, že podmínky, za kterých nastoupili na školu, se během studia stále mění."

Studenti-členové Akademického senátu, mají prakticky jedinou možnost, jak něčemu zabránit. A to opustit jednání - k tomu, aby se cokoliv schválilo, je potřebná přítomnost alespoň jedné třetiny členů. Takže ve chvíli, kdy by při hlasování chyběli všichni studenti, senát není usnášeníschopný. "Takhle vyhrocenou situaci jsem ještě nezažil. Vždycky se snažíme dojít k nějakému konsensu," uvádí Petr Souček.

Vyjádřit se může každý

Ovlivnit studium a věci projednávané v senátu může každý člen akademické obce. To znamená, že jak kantoři, tak studenti mají možnost protestovat proti rozhodnutím nebo podat vlastní návrh na řešení určité situace. "Každý student může navrhnout problematiku, o níž by se mělo jednat," vysvětluje Stanislav Dvořák, student a nováček Akademického senátu Provozně-ekonomické fakulty ČZU. "Bylo například nově schválené, že státnice z makroekonomie se nebudou dělat už ve čtvrtém ročníku, ale budou součástí konečných státnic v ročníku pátém. S tímto návrhem přišla skupina studentů oboru informatiky provozně-ekonomické fakulty."

Nezájem studentů

Pedagogové i mladí "senátoři" se shodují, že největším problémem na škole je nezájem studentů dělat cokoliv nad rámec toho, co jim přikazuje školní řád. "Spousta studentů si stěžuje, že se všechno dozví až na poslední chvíli. Oni sami si ale nic nezjistí," říká Hana Brouková. "Hodně informací je například na nástěnce, ale tu si obvykle nikdo nepřečte. V prvním ročníku mají studenti takzvaný úvod do studia, kde se dozvědí spoustu informací o škole. Z vlastní zkušenosti vím, že tam chodí nejvýše tak dvanáct lidí. Je to chyba nás, studentů."

A další příklad: V doplňovacích volbách do Akademického senátu je podle zákona nutná třicetiprocentní účast členů akademické obce. "U nás byla účast v prvním kole jedenáct, ve druhém jeden a půl a ve třetím osmiprocentní. Převážně to navíc byli kamarádi kandidátů a členů senátu," konstatuje Petr Souček. "Člověk se snaží, zařizuje webové stránky, letáky, plakáty a nemá to žádný efekt. Studenti se ozvou až tehdy, když jim teče do bot."

Na nezájem studentů ale není možné svést všechny nešvary. Když například na webových stránkách provozně-ekonomické fakulty hledáte nějaké informace o Akademickém senátu, moc se toho nedozvíte. Vysokoškoláci si také stěžují, že se často dozvědí jiné informace od kantorů a jiné na studijním oddělení. "Něco se projedná, ale studijní oddělení je o tom informováno pozdě, nebo vůbec," uvádí studentka Brouková. "Existuje sice zápis ze zasedání Akademického senátu, ale ten málokdo čte, a tak kantoři spoustu věcí také nevědí. Nedávno se měnily webové stránky. Senát je tam nově a informace budou postupně doplňovány."

Studenti Stavební fakulty ČVUT momentálně v Akademickém senátu jednají o zavedení strukturovaného studia, tedy bakalářského a inženýrského programu. "U nás se teď bude měnit vedení a nynější děkan už nemůže být zvolen, protože je ve funkci druhé volební období. Je možné, že návrh, který jsme připravili a převezme ho někdo jiný, se bude muset na podzim znovu předělávat," uvádí Petr Souček.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam