Do kláštera kvůli vichřici
Už Kosmova kronika vypráví o vichřici, která 30. července 1119 vyvrátila pevnou zeď na Vyšehradě. "Když den se chýlil k večeru, prudký vichr, sám satan v podobě víru náhle od jižní strany na knížecí palác udeřil," píše starý Kosmas. Zmínka o víru může budit podezření na tornádo, další řádky to ale vyvracejí: "Vichřice byla tak prudká, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy a vůbec vše, co jí stálo v cestě."
Vír tornáda ovšem působí jen na malé ploše, zatímco takto "celostátně" se mohl projevovat pouze orkán.
Ten roku 1139 překvapil samotného knížete Soběslava a jeho vojsko v pohraničních lesích. Za přízeň boží tehdy kronikář považoval fakt, že padající stromy zabily jen sedm členů knížecí družiny. Obecně se to přičítalo svatému slibu jednoho z velitelů, že pokud oddíl z lesa vyvázne, vstoupí do mnišského stavu.
Větry ostatně měly na Přemyslovce políčeno častěji. Podle záznamu z 8. dubna 1255 zaútočil na knížecí družinu vycházející z Pražského hradu větrný poryv takovou silou, že jednoho jezdce i s koněm smetl z mostu přes hradní příkop.
A tak by se dalo postupovat staletími až do současnosti - katastrofálních orkánů bychom napočítali stovky. Vedle jejich účinků vypadají letošní vichřice jen jako silnější vánek.
(jnk)
