Emise z aut: Francouzi proti Němcům


"To je hospodářská válka v Evropě," řekl na valné hromadě s akcionáři například šéf společnosti Porsche Wendelin Wiedeking. "Je to o boji Francouzů a Italů proti Němcům," dodal dále šéf automobilky, která má v Německu nejvyšší průměr emisí na automobil - celkem 295 gramů na kilometr.

Obavy ale mají také další konkurenti jako BMW, VW, Opel a Ford, kteří Evropské komisi kvůli tomu zaslali dopis. V něm plánované opatření označili za "masivní průmyslovo-politickou intervenci, která zatíží nejen evropský, ale především německý automobilový průmysl". Důsledkem by podle nich mohl být od-liv pracovních míst z Německa do zahraničí, což by mělo dopad i na dodavatelské firmy automobilek.

Zlobu Němců navíc podle zlých jazyků umocňuje i skutečnost, že o věci rozhoduje komisař Stavros Dimas, který je původem z Řecka, tedy země, v níž automobilový průmysl nehraje žádnou roli.

Skutečnost, že si němečtí výrobci stěžují nejvíce, je pochopitelný. Právě oni totiž vyrábí velká auta s vysokou spotřebou, modely jako Mercedes třídy S, Audi A8 či BMW řady 7. Těžké SUV vozy jako Porsche Caynne, Mercedes ML, BMW X5 či VW Touareg a Audi Q7, se mohou "pochlubit" spotřebou až 16 litrů a emisemi ve výši mezi 250 až 378 gramy. Taková auta limity budou plnit jen velmi těžko, míra 140 gramů na kilometr totiž odpovídá spotřebě 5,1 litru u dieselových motorů a 5,8 litru u motorů benzinových.

Podle odhadů renomovaného odborníka na auta Ferdinanda Dudenhöffera by snížení emisí na 140 gramů na kilometr mohlo pro firmy znamenat dodatečné náklady až do výše 630 euro na vůz. Pokud by se dalo s emisemi obchodovat, mohla by podle něj například cena modelu Porsche Cayenne dokonce teoreticky stoupnout až o 5400 eur.

Naopak konkurenti - francouzské koncerny Peugeot a Renault či italský Fiat, kteří vyrábějí především vozy menší a kompaktní třídy, s dodržováním nového nařízení takové problémy mít nebudou. U malých aut je navíc snadnější snížit spotřebu, a to například instalací start-stop automatiky, která vypne motor při stání na červenou, či většího využití biologických pohonných hmot.

Alternativou by mohla být také auta na hybridní pohon, tedy kombinaci elektrického a benzinového motoru, ta ale v Evropě zatím nezískala příliš velkou popularitu. V Německu se takových vozů vloni prodalo zhruba 5000.

Brusel přitom jednotlivé firmy a země proti sobě nestaví poprvé. V polovině 80. let se naopak plány unie povinně zavést do aut katalyzátor více dotýkaly především výrobců menších aut. Francouzi a Italové tehdy dokonce hrozili, že tím vzniknou dodatečné náklady až do výše 1500 eur na auto.
/Od naší zpravodajky/

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist