Trocha jadrnosti neuškodí - Oslavy masopustu v okolí Hlinska

Folkloristé usilují o to, aby masky z Hlinecka byly zapsány pod patronaci UNESCO jako uchování lidové kultury.
Snímek: Richard Grégr

Tři kobyly vedou celý průvod, následují je rasové, Turci, kominíci, laufr, žena a další postavy, na konci zástupu vyhrává dechovka. Takový je masopustní průvod ve Svitavách. Před starou radnicí masopustníky očekává starosta. Laufr se ženou mu předávají žádost o povolení průvodu, prý se budou chovat slušně a na nikoho nezapomenou...

Česká tradice
Končiny neboli vostatky, tak se nazývá zdejší staročeský masopust. V několika vesnicích v okolí Hlinska v Čechách, ve Vortové, Studnici, Hamrech či v Blatnu, dnes už spojeném s Hlinskem, se dochoval ve výrazné podobě. "Jeho maškary téměř beze změny známe už na počátku minulého století. Nemáme pamětníka, který by to nepamatoval," tvrdí starosta Vortové Jaroslav Šmahel.
Záznamy o vostatkách prý v kronikách chybí. "Nedochovaly se příliš staré. Vortová byla poznamenaná přesídlením. Dnes tady žije na dvě stě padesát obyvatel. V minulosti i dvojnásobek," doplňuje František Zdražil, vortovský radní a masopustní kobyla... "Lidé nacházeli obživu prací v lesích. Ani sedláci nebyli příliš bohatí. A masopustní obchůzka, za kterou se dostala třeba vajíčka, byla právem těch chudších. Na kroje maškar použili to, co našli v přírodě. Klobouky zdobí vycpaný pták. Dnes se změnil nejvýše použitý materiál. Látky jsou už i umělé," dodává.
Folkloristé usilují o to, aby masky z Hlinecka byly zapsány pod patronaci UNESCO jako uchování lidové kultury. Vortovští bývají často zváni do skanzenu na Veselém kopci.

Každá maškara má svoji roli
Mluvčím průvodu je laufr neboli strakatý, to podle bílého obleku pošitého kousky barevné látky. Žádá o povolení obec i každého majitele domku, kam maškary zavítají. Zatancují, dostanou odměnu. Tu vybírá žena s košíkem. "Snažíme se, aby všechny postavy byly původní. Někde chodí i medvěd, ale ve Vortové to nepamatujeme. Holky do průvodu nepatří, to je jen chlapská záležitost," říká starosta.
Na náměstí zatím tancují čtyři turci, dva v červeném, dva v modrém. Mají vysoké zdobené klobouky, na hrudi i na zádech ozdoby. Bývali to odvedenci, dnes jsou alespoň v jejich věku. "Kdysi jsme měli jen modráky," vzpomíná Jaroslav Šmahel. "Druhá dvojice byla v červených teplákách. A pokud jste je nekoupili současně, nesehnali jste už stejný odstín."
Rasové jsou celí v bílém s červenými šňůrami, vypadají jako pás špekáčků. Škraboška s nápadným červeným nosem skryje tvářičky. V ruce svírají ježovici. Hůl, jež kdysi měla na konci připevněnou ježčí kůži. A účel? "Ženy se tím popichují v intimních místech," vysvětluje člen souboru. Dnes už je na konci hole vyfrézovaná rýha, ve které má popojíždět drátek. Rasové se však zejména věnují léčbě. Původně býval předmětem zájmu rasů dobytek. Kdo ale chová dnes doma krávu či koně? Nezbývá než léčit přihlížející. Vybaveni jsou snad skutečným stetoskopem, hledají "spodní proudy" a ordinují zázračné tabletky. Vypadají jako lentilky...

Na kominíky pozor!
A pak jsou tady kominíci. Hoši celí v černém, byť s krajkami. Mohou se věnovat kamnům i komínům. Pokud nemáte černou šmouhu v obličeji, je pravděpodobné, že ji záhy mít budete. Od černé hubky namočené v sazích smíchaných se stolním olejem či indulonou, případně i voňavkou mají černé tváře i černé dlaně a představu, že tak musí vypadat každý. Pár nováčků se snaží utéct, ale většinou marně. Hlavní pozornost věnují kominíci dívkám. Neuteče žádná.

Vysoký oves, zdravá housata
Postava slaměného se zdá nejklidnější. Ve slámovém převleku se špatné běhá, byť ozdobený krajkou vypadá jako z módního salonu. Je třeba mít slámu, která neprošla kombajnem. To znamená ji ještě na podzim vlastnoručně posekat. Zpracovat se může leda cepem. Uplést celý oblek, vestu, čapku i suknici, trvá asi půl dne. Slaměná je i ježovice. Z jejich oděvu si každá hospodyně ráda utrhla stéblo slámy. Když ho dala do hnízda pod slepice, nesly prý jak divé, husy měly krásně žlutá housata. A vyválet se se slaměným ve sněhu zas prospělo jí. Je zřejmé, že každý rok slaměný plete znovu...
Stanislav Homolka chodí na masopust už přes třicet let. Vyzkoušel před vojnou turka, pak i kobylu, posledních čtrnáct let je rasem. "U nás na vsi je to vřelejší," tvrdí. "Lidé už vědí, co mohou čekat, a hrají s námi. Kdyby byl sníh, rasové se v něm poválí i s diváky. Také to symbolizuje předání plodící síly. Maškarní kroje si každý pořizuje sám. Jedině tak ho můžeme vzít do party. A musí být i Vortovák."

A co kobyly?
Pobíhají po náměstí, vyskakují, práskají bičem a docela pěkně řehtají. Na břiše mají hlavičku koníčka, kterou si nejedno dítě přijde pohladit a zacinkat zvonečkem. Na hlavách obrovské klobouky s poněkud obscénními fotkami. A pozor, zmalovat mohou také...
Možná se vám kobylu pokusí prodat do chovu i do tahu. Vydělat se na tom nedá. Naopak, když se s ní domluvíte, a rasové nejsou právě pozorní, můžete ji odvést. Rasům pak nezbývá než ji vykoupit zpět.
Pomalu se blíží konec vostatků. Masopustníci zmalovali, koho se dalo, a pro jednu kobylu bude osudový. Kterou z tří to potká? Prý tu nejbujnější, nakonec se jedna uvolí. "Franto, pojď nahoru." Ještě poskakuje, švihá bičem, až to práská, a ras čte z glejtu ortel. Vysvětluje, co udělají s kůží - nařežou opasky, aby bylo si čím utahovat životní úroveň. Kopyta a nohy si schovají pro případ, kdyby autobusové jízdné zdražilo příliš...
Pak zazní výhružné "Kobylo, klekni!". Ras se rozmáchne a srazí ji ježovicí. Kobyla se hroutí, muzika hraje Hřbitove, hřbitove, všichni sňali čepice, které postavili vedle dodělávajícího oře. Hodně smutný konec... Ještě že je tady alkohol! Malá štamprdle stačí, kobyla vyskakuje a začíná bujný tanec. Všech se všemi. Maškary, diváci.

RICHARD GRÉGR

Akce
* Masopustní období začíná po svátku Tří králů (6.1.). Může být různě dlouhé, neboť končí příchodem Popeleční středy, 46 dnů před velikonoční nedělí, kdy začínalo čtyřicetidenní období půstu, přípravy na ústřední událost křesťanské liturgie, oběť Ježíše Krista o Velikonocích. Masopust býval období svateb a veselí. Slavil se často v posledním možném termínu - o masopustním úterý. Z praktických důvodů se přesouvá nejčastěji na poslední předcházející víkend. V letošním roce 17., resp. 18. února.
* Ve Vortové se masopust pořádá 17. února, v sousední Studnici o den později, 18. února, začátek v 8 hodin ráno.
* Vortová je vzdálená 8 km od Hlinska v Čechách. Z D1 sjedeme u Humpolce a pokračujeme přes Havlíčkův Brod.
* www.vortova.cz  * www.hlinsko.cz * www.hamry.cz  * www.volny.cz/urad.bohutin


Kde se také slaví masopust

Praha

Žižkov
Ve dnech 16. - 20. února jste zváni už počtrnácté na Žižkovský masopust. Od pátku do úterý se mohou návštěvníci těšit na maškarní rej a koncerty v Paláci Akropolis, úředníky vyvařující v hospodě U vystřelenýho oka a večerní program v kině Aero.
Tel.: 12 444, www.praha3.cz

Břevnov
Masopust začíná v sobotu 16. února v 16 h u kapličky v Dlabačově (proti hotelu Pyramida). Průvodu budou dělat společnost harmonikář, dechovka, Šlapeto a další, pouliční tyjátr divadla Minotaurus, historické figurky, školní soubory nebo klauni na chůdách. V 18.30 zazní v sále KC Kaštan masopustní a jiné lidové písně v podání skupiny Rostislava Tvrdíka. V neděli pak na stejné místo zavítají v 15 h děti na pohádku O bubácích a hastrmanech, rodiče čeká od 19 h v Konferenčním sále hotelu Pyramida masopustní bál ve stylu roku 1907.
Tel.: 12 444, www.praha6.cz


Jihočeský kraj
Kaplice
V sobotu 17. února vyjde v 8.45 průvod koledníků a masek od kulturního domu směrem k náměstí. V 10 h odejdou koledníci do osad a následuje lidová zábava na náměstí. V sedm večer končí masopust věnečkem ve Slovanském domě.
Tel.: 380 311 388, www.mestokaplice.cz

Horní Planá
Návštěvníci městečka u Lipna budou už od 8 h svědky žádání rychtáře u starosty o právo, přehlídky masopustní gardy a tradiční šňupky a rychtářských průpovídek. Po prvním kolečku pro obec se dům od domu vydá rozpustilý průvod maškar. Akce pokračuje v 19 u radnice rychtářským hudrováním a bujarým vyvážením rychtáře a končí ve 20 hodin v KIC masopustní maškarní tancovačkou.
Tel.: 380 738 416, www.horniplana.cz

Tábor
Masopustní rej vypukne v úterý 20. února na Žižkově náměstí v 16 hodin. Účinkují Koledníci z Nových Hradů a Baťova kapela. Bude možné zakoupit zabijačkové speciality nebo ochutnat grog z obří konvice, proběhne také soutěž o nejhezčí dětskou masku. Od 18 hodin bude v restauraci Beseda veselice, kde zahraje kapela Františka Koutenského.
Tel.: 381 486 230, www.tabor.cz

Vimperk
Sraz masek před radnicí je 18. února v 9.30 h a průvod s harmonikářem v čele bude obcházet jeden dům za druhým. Zhruba po dvou hodinách skončí v restauraci Vltava, kde bude veselice pokračovat. Pro děti je od 15 h v sále kulturního domu Cihelna připravena dětská maškarní show v podání klaunů z divadelního souboru Bouček.


Liberecký kraj
Liberec
Start průvodu je v úterý 20. února v 15 hodin před palácem Dunaj. Pražskou ulicí se přesune k radnici, kde proběhne krátký program. Poté bude průvod pokračovat směrem k zoo až do Lidových sadů.
Tel.: 482 710 438, www.liberec.cz

Kravaře
V sobotu 17. února od 10 h začíná masopust na Vísecké rychtě. Můžete si prohlédnout expozici lidového bydlení Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, informace o masopustu a masopustních zvycích a ochutnávku zabíjačkových pochoutek.
Tel.: 487 824 145, www.muzeum.clnet.cz

Tanvald
Průvod odchází od radnice v úterý 20. února v 14.30 h a vydá se vlakem do sousední Desné. Zde bude pokračovat k radnici, dále ke starokatolickému kostelu, kde vás čeká divadlo.
Tel.: 483 369 670, www.tanvald.cz


Ústecký kraj
Kadaň
Zahájení masopustu se koná na Františku, kde hraje Pražský pouťový orchestr. Průvod masek se vydá městem z hradu a pokračuje k radnici, mostu a končí opět na Františku. Na radnici udělí starosta města průvodu povolení uspořádat masopustní veselici, což stvrdí glejtem opatřeným pečetí. Masky i přihlížející diváci se pak za stálého "rabování" a "koledování" vydají do františkánského kláštera, kde pokračuje připravený program. Pro všechny zde budou připraveny ukázky starých řemesel a ochutnávka zabijačkových dobrot.
Tel.: 474 319 550, www.mesto-kadan.cz


Pardubický kraj
Lanškroun
Sraz účastníků-masek v hale muzea bude před dvanáctou. Ve 12.30 se průvod vydá ze zámeckého nádvoří za doprovodu Bacchuse s jeho milou v kočáru taženém koňmi. Hlavní program se uskuteční od 14 h na náměstí J. M. Marků. Zde se představí dechový soubor Lanškroun, Lanškrounský smíšený sbor, folklorní soubor Podjavořičan nebo šermířská skupina Keltic.
Tel.: 465 320 007, www.mesto-lanskroun.cz


Středočeský kraj
Kouřim
Už tradičně zahajuje Muzeum lidových staveb v Kouřimi každou novou sezonu na skanzenu masopustní veselicí. Kromě dvou obchůzek maškar (v 11 a ve 14 hodin) nebude chybět ani domácí zabíjačka a vepřové hody. V chalupách se budou opět smažit koblihy a předvádět typická řemesla a lidová tvorba.
Tel.: 321 783 249, www.kolin.cz/muzeum


Královéhradecký kraj
Česká Skalice
Na Husově náměstí v sobotu 17. února od 9 hodin vystoupí maškary v podání členů zdejšího folklorního souboru Barunka. Chybět nebude lidová muzika a roztodivné masky. Ředitel všeho masopustního veselí Pronobus pak za všechny maškary požádá u starosty města o povolení "pochoditi" městem. Veselici zakončí hostina v maloskalické restauraci U Vavřenů. Masopust vyvrcholí nedělním velkým dětským karnevalem ve 14 hodin.
Tel.: 491 490 035, www.ceskaskalice.cz


Jihomoravský kraj
Břeclav-Poštorná
Slovácký krúžek Poštorná pořádá fašank v sobotu 17. února ve 14 hod. Sraz chasy, muziky a maškar je před zdejším kostelem. Začátek slavnosti obstará tanec, potom obchůzka po obci za zpěvu a tance do 18 hod. Od 18 h se v sále restaurace Na Rožku koná fašanková zábava, tance, o půlnoci pochovávání basy. Hrát bude dechová hudba Charvatčanka a místní Cimbálová muzika.
Tel.: 724 979 558, www.konare.org