Zapsaná pětatřicítka - Seznam a popis povolených odrůd révy vinné

Pro představu - první sklizeň réva dává až po třech letech a teprve potom její hrozny lze hodnotit. Přinášíme abecedně řazený aktuální přehled všech v České republice zapsaných odrůd. Další z řad světově známých odrůd i novošlechtěnců jsou v různém stadiu testů, které je nutné s pozitivním hodnocením absolvovat před zápisem. Intenzivně se šlechtěním nových odrůd u nás zabývá například docent Miloš Michlovský.

Odrůdy určené k produkci bílých vín

Aurelius
Odrůda vyšlechtěná na Moravě ing. Vaverkou a ing. Zatloukalem křížením Neuburského s Ryzlinkem rýnským. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské podoblasti. Vína jsou vysoce kvalitní, připomínající Ryzlink rýnský. Zapsána v roce 1983.

Děvín
Slovenský kříženec Tramínu červeného s Veltlínským červenobílým, zatím není příliš rozšířená, dává aromatické kvalitní víno. Šlechtitelé ing. Pospíšilová a ing. Korpas. Do Státní odrůdové knihy ČR byla zapsána v roce 1998.

Chardonnay
Ještě pořád ve světě velmi módní odrůda, která pravděpodobně vznikla ve Francii volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se pěstuje spolu s Rulandským bílým již řadu staletí. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské podoblasti. Víno je plné, harmonické, s vyšším obsahem kyselin. Zapsaná v roce 1987.

Irsai Oliver
Původem z Maďarska, kde byl vyšlechtěn křížením Bratislavského bílého s Čabaňskou perlou. Šlechtitel Pál Kocsis. Nejvíce se pěstuje ve velkopavlovické vinařské podoblasti. Víno je kořenité, po vyzrání plné, muškátové s nižším obsahem kyselin. V České republice je zaregistrovaný od 1975.

Kerner
Německá odrůda vyšlechtěná A. Heroldem v roce 1929 křížením Trolínského s Ryzlinkem rýnským. Dává harmonické víno velmi dobré kvality s příjemným obsahem kyselin. Zapsána byla v roce 2001.

Lena
Původní moravská odrůda révy vinné vyšlechtěná křížením odrůd Lipovina a Irsai Oliver. Významněji rozšířena zatím není. Víno je lehké s harmonickými kyselinami a velmi příjemným aromatem. Vyšle-
chtěná v Perné ing. Zatloukalem a ing. Michlovským. Zapsána byla v roce 2001.

Malverina
Původní moravská odrůda vyšlechtěná v Perné ing. Michlovským, ing. Mádlem a prof. ing Krausem křížením odrůd Rakiš a Merlan. Víno je vyrovnané, dobré kvality s mírně aromatickou odrůdovou chutí. Zapsáno v roce 2001.

Muškát moravský (MOPR)
Původní moravská odrůda vyšlechtěná v Polešovicích ing. Křivánkem křížením Muškátu Ottonel s Prachtraube. Nejvíc je vysazena ve velkopavlovické, mikulovské a znojemské vinařské podoblasti. Výborné víno dává i v Čechách, například v Žernosekách. Má jemné muškátové aroma a nižší kyseliny. Byla zapsaná v roce 1987.

Muškát Ottonel (Muscat Ottonel)
Francouzská odrůda vzniklá v 19. století křížením Chrupky a Muškátu žlutého. V dobrých ročnících dává plná muškátová vína se zbytkem cukru. Zapsáno v roce 1952.

Müller-Thurgau (Silvaner, Rivaner)
Odrůdu vyšlechtil v roce 1882 profesor Müller, který pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau. Původně se udávalo, že jde o křížení Ryzlinku rýnského se Sylvánským zeleným. Podle genové analýzy vznikla křížením odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. U nás patří k nejrozšířenějším. Je hojně zastoupena v české vinařské oblasti a ve velkopavlovické a slovácké vinařské podoblasti. Víno má příjemné aromatické látky a spíše nižší obsah kyselin. Zapsáno v roce 1941.

Neuburské (Neuburger)
Rakouská odrůda pravděpodobně vzniklá nahodilým křížením Veltlínského červeného se Sylvánským zeleným. Údajně byla vyplavena Dunajem ve Wachau. Na Moravě se začal pěstovat v roce 1915 a dnes je zastoupena ve všech vinařských podoblastech. Po-skytuje plná a extraktivní jakostní vína. Zapsána v roce 1941.

Pálava
Původní moravská odrůda vyšlechtěná ing. Veverkou křížením Tramínu červeného s Müllerem-Thurgau. Nejvíce se pěstuje v mikulovské a znojemské vinařské podoblasti. Víno je harmonické s jemným aromatem a nižšími kyselinami. Zapsáno v roce 1977.

Rulandské bílé (Pinot blanc, Pinot bianco, Wei#223#er Burgunder, Fehér)
Světově rozšířená francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již od dob Karla IV. Jde o pupenovou mutaci Rulandského šedého. Nejvíce se pěstuje ve vinařské podoblasti slovácké, mělnické, znojemské a litoměřické. Víno je plné, extraktivní s vyšším obsahem kyselin. Je vhodné i k delšímu ležení na láhvi. Zapsáno v roce 1941.

Rulandské šedé (Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Tokayer, Piros kisburgundi)
Francouzská odrůda pěstovaná po celém vinařském světě. Jde o pupenovou mutaci Rulandského modrého. Název Tokayer se z rozhodnutí EU od letošního roku nesmí používat, neb zavdává možnost záměny s Tokajským. Na území České republiky se pěstuje již od 14. století. Hojně je zastoupena ve vinicích vinařských podoblastí mělnické, litoměřické, znojemské a velkopavlovické. Víno je vysoce jakostní s chlebnatými tóny. Zapsáno v roce 1941.

Ryzlink rýnský (Rheinriesling, Petit Riesling, White Riesling, Johannisberg)
Původně německá odrůda vzniklá podle genové analýzy na horním toku Rýna volným křížením odrůdy Heunisch s Tramínem. Na území České republiky se dostala ve středověku, nyní je nejvíce zastoupena v české vinařské oblasti a v moravských podoblastech slovácké a znojemské. Víno vyniká jemným, až broskvovým aromatem, vyšším obsahem kyselin, je vhodné k ležení na láhvi. Zapsáno v roce 1941.

Ryzlink vlašský (Welschriesling, Riesling italico, Olaszrizlig)
Původ sice není jednoznačný, ale název napovídá, že by tato odrůda mohla pocházet ze severní Itálie. Je rozšířena především v zemích bývalého Rakousko-Uherska. V českém vinařském regionu se nepěstuje, na Moravě se objevila kolem roku 1900 a nyní je u nás třetí nejrozšířenější odrůdou. Velké zastoupení má ve vinařské podoblasti mikulovské. Dává neutrální víno s vyšším obsahem kyselin. Hojně se používá při výrobě sektů. Za-psáno v roce 1941.

Sauvignon (Sauvignon blanc)
Pochází pravděpodobně z Francie, kde tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem Tramínu červeného. Pěstuje se ve všech vinařských oblastech světa. U nás je nejvíce ve znojemské vinařské podoblasti. Patří k nejjakostnějším a dává víno s typickým broskvově-muškátovým aroma. Zapsáno v roce 1952.

Sylvánské zelené (Grüner Silvaner, Grüner Zierfandl)
Pochází pravděpodobně z Rakouska, kde tato odrůda vznikla samovolným opylením Tramínu červeného pylem odrůdy Rakouské bílé. Na území ČR se pěstuje od středověku, nyní nejvíce ve vinařské podoblasti litoměřické. Víno je jemně kořenité s vyššími kyselinami. Zapsáno v roce 1941.

Tramín červený (Gewürztraminer, Roter Traminer, Savagnin rosé, Piros Tramini)
Původ sice není jednoznačný, podle genové analýzy vznikl volným křížením révy lesní a pak se významně podílel na vzniku evropských odrůd. Italové přisuzují její původ k obci Tramin. Každopádně patří k nejstarším odrůdám. Dává vysoce jakostní, plné, kořenité, aromatické víno s nižším obsahem kyselin. Zapsáno v roce 1941.

Veltlínské červené rané (Večerka, Frühroter Veltliner, Rote Malvasier)
Jeho původ není zcela vyjasněn, podle genové analýzy vznikla nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného, k nám se dostal z Dolního Rakouska. Největší zastoupení má ve vinařské podoblasti mikulovské a slovácké. Víno má vysoký extrakt a nižší kyseliny. Je vhodné ho pít mladé. Zapsáno 1952.

Veltlínské zelené (Grüner Veltliner, Grünmuskateller)
Geneticky se u nás hojně zastoupená odrůda velmi podobá odrůdám Tramín a Červeno-špičák. Pravděpodobně pochází z Rakouska. V Čechách se nepěstuje, na Moravě, kam se dostala z Dolního Rakouska, zdomácněla už před staletími a v současnosti je nejrozšířenější odrůdou révy vinné u nás. Nejvíce je zastoupena ve vinařské podoblasti znojemské, velkopavlovické a slovácké. Víno jemně voní po lipovém květu, v chuti je lehce hořkomandlové s vyváženými kyselinami. Zapsáno v roce 1941.

Veritas
Původní moravská odrůda vyšlechtěná ve Znojmě Cyrilem Míšou a Milošem Zbořilem křížením odrůd Ryzlink červený a Bouvierův hrozen. Víno je harmonické, příjemné chuti s jemným ovocným aromatem. Zapsáno v roce 2001.


Cabernet Sauvignon
Snímek: Archiv

Modré odrůdy

Agni
Původní moravská odrůda vyšlechtěná ve Velkých Pavlovicích a Perné šlechtiteli Havlíkem, Zatloukalem a Michlovským křížením odrůd André a Irsai Oliver. Víno je plné, příjemné chuti s muškátovým aromatem, což je u modrých odrůd výjimkou. Zapsáno v roce 2001.

Alibernet (Odeskij čornyj)
Pochází z Ukrajiny, kde byl vyšlechtěn křížením odrůd Alicante Bouchet a Cabernet Sauvignon. Víno má vysokou barvu a kabernetový buket s vyšší kyselinkou. Zapsáno v roce 1975.

André
Původní moravská odrůda vzniklá ve Velkých Pavlovicích křížením Frankovky se Svatovavřineckým. Šlechtitel ing. Horák. Pojmenovaná na počest Ch. K. Anrého, který v Brně založil první spolek na šlechtění ovoce na světě. V Čechách se nepěstuje, nejvíce je rozšířena ve vinařské podoblasti velkopavlovické a slovácké. Víno je plné s intenzivní červenou barvou a odrůdovým aromatem, někdy s vyššími kyselinami. Zapsáno v roce 1980.

Ariana
Původní moravská odrůda vzniklá ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd (Ryzlink rýnský a Svatovavřinecké) a Zweigeltrebe. Šlechtitel ing. Zatloukal a ing Michlovský. Dává plné, harmonické víno velmi dobré kvality. Zapsáno v roce 2001.

Cabernet Moravia
Původní moravská odrůda vyšlechtěná Lubomírem Glosem v Moravské Nové Vsi křížením odrůdy Cabernet Franc s Zweigeltrebe. Víno je harmonické, příjemné chuti, tmavé barvy s jemným kabernetovým aromatem. Zapsáno v roce 2001.

Cabernet Sauvignon
Odrůda vznikla náhodným opylením odrůdy Cabernet Franc pylem odrůdy Sauvignon, pravděpodobně již v době římské. Dnes se pěstuje ve všech vinařských zemích světa. Víno má výraznou odrůdovou chuť, vyšší barvu a obsah kyselin, je vhodné k delšímu uskladnění. Zapsáno v roce 1980.

Frankovka (Lemberger, Blaufränkisch, Kékfankos)
Stará odrůda nejednoznačného místa původu, jedním z jejích "předků" byla odrůda Heunisch, rozšířená je především v zemích bývalého Rakousko-Uherska. V Čechách se nepěstuje, na Moravě byla ještě v 19. století nejrozšířenější modrou odrůdou, nyní je druhou v pořadí. Nejvíce se pěstuje ve vinařské podoblasti velkopavlovické a slovácké. Víno je tvrdší, s čerstvou kyselinou a světlejší barvou. Zapsáno v roce 1941.

Merlot
Stará odrůda pocházející z Francie. Geneticky původ naznačuje křížení s Cabernetem Sauvignon. Vína z těchto dvou odrůd tvoří základ slavných vín z Bordeaux. Víno je plné, výborné chuti a tmavé barvy. Zapsáno v roce 2001.

Modrý Portugal (Blauer Portugieser, Portugais Bleu)
Původ není jednoznačný, od konce 18. století se pěstuje v Čechách a na Moravě. Nejvíce je rozšířen ve vinařské podoblasti mělnické, litoměřické a velkopavlovické. Víno je lehčí, s nižší barvou a nižšími kyselinami. Zapsáno v roce 1941.

Neronet
Původní moravská odrůda vyšlechtěná profesorem Krausem postupným křížením Svatovavřineckého, Modrého Portugalu a Alibernetu. Víno má neutrální chuť a vůni, vysokou barvu a díky nižším kyselinám je harmonické i v klimaticky méně příznivém roce. Zapsáno v roce 1991.

Rulandské modré (Pinot noir, Pinot nero, Blauer Burgunder, Spätburgunder, Kisburgundi)
Pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín. Do Čech se dostalo již ve 14. století a sazenice nechal dovést i Karel IV. Nejvíce se pěstuje ve vinařské podoblasti litoměřické, mělnické, znojemské a velkopavlovické. Víno je vysoce jakostní, plné s hořkomandlovou příchutí. Barva je světlejší, víno získává na jakosti delším ležením na láhvi. Zapsáno v roce 1941.

Svatovavřinecké (Saint Laurent)
Podle genetiků vzniklo jako semenáč "burgundských/rulandských" odrůd ve Francii. V ČR se začalo pěstovat po roce 1900 a nyní je zde nejrozšířenější modrou odrůdou. Největší zastoupení má ve vinařské podoblasti litoměřické, mělnické, znojemské a slovácké. Víno obsahuje více kyselin a tříslovin, může několik let ležet na láhvi. Zapsáno v roce 1941.

Zweigeltrebe
Odrůda byla vyšlechtěna v Rakousku profesorem Zweigeltem (rebe znamená réva) křížením Svatovavřineckého s Frankovkou. Má tedy opačné rodiče než naše André. Ve druhé polovině šedesátých let dvacátého století se dostala na Moravu a je stále oblíbenější. Nejvíc je vysazena ve vinařské podoblasti litoměřické a velkopavlovické. Víno obsahuje více tříslovin a kyselin, proto může ležet na láhvi. Zapsáno v roce 1980.

Vedle zmíněných moštových odrůd jsou ve Státní odrůdové knize zapsány také stolní odrůdy, které dávají hrozny určené k jídlu. Jsou to: Arkadia, Diamant, Chrupka bílá a červená, Julski biser, Olšava Panonia Kincse, Pola a Vitra.

Libor Ševčík