Shakespeare po arabsku


Režisérem je Kuvajťan, herci jsou z Perského zálivu i odjinud. Jevištěm britský Stratford-upon-Avon.

Královská shakespearská společnost uvádí poprvé hru v arabštině. Herci občas mluví spisovně, občas hovorově a diváci na festivalu se dozvídají obsah z titulků.

"Shakespeare nám umožňuje prezentovat obavy arabského světa," vysvětluje libanonskému listu Daily Star režisér, čtyřiatřicetiletý Sulajman Bassám.

Jeho Richard III. je opravdu netradiční. Herečky mají na sobě čádory, během představení hraje živá arabská hudba a děj se odehrává v poušti v nejmenované zemi Perského zálivu.

Politickými náměty se Bassám zabývá ve všech svých minulých představeních.

Témata ze Shakespeara - politiky, vraždy, rodinné boje, boj o moc, nástupnické krize a tyranské režimy - přenáší do současnosti. "Vytrhli jsme hru z její anglickosti a křesťanského rámce," vysvětlil BBC Bassám.

Hra začíná monologem královny Margarety, alias syrské herečky Amal Umránové: " Prohráli jsme. Nechci vaše granty na rekonstrukci, vaše půjčky, váš soucit. Vše, co chci, je abyste nezpochybňovali můj hlad po pomstě."

Mladá syrská herečka si pochvalovala otevřenost publika ve Stratfordu při prvním uvedení.

"Včera večer jsem slyšela páry diváků, které se o hře bavily a říkaly, že ani nesledovaly titulky. Jen se dívaly a poslouchaly," řekla Umránová stanici BBC.

Původní název, Baghdád Richard, byl změněn. Jinak ale hra ze středověké Anglie vysvětluje náboženské a politické problémy Blízkého východu.

Část se odehrává ve studiu arabské satelitní televize. "Uvádějí náboženský pořad, který využijí oportunisté, kteří zneužívají náboženství k vlastním cílům," vysvětlil režisér hry s celým názvem "Richard III.: Arabská tragédie".

Svou hru by Bassám rád uvedl i na Blízkém východě, ale vzpomíná, jak neuspěl se svou jinak mezinárodně úspěšnou adaptací Hamleta (uváděnou pod názvem "Al-Hamlet Summit").

V ideálním případě by Bassám, který studoval v Británii, chtěl, aby se pomocí jeho her lidé na Západě zbavili předsudků o Perském zálivu, a zároveň zesměšňovat některé společenské jevy.

"V arabském světě není běžné využívat divadlo k tomu, aby se kritizovala vlastní společnost," říká Bassám. "Na satelitních televizích a v novinách to někdy projde, ale co se týče divadla, tam vládne tvrdá cenzura."

To ho ale neodrazuje. Nyní pracuje na soukromém projektu s názvem "Čerpací stanice", který se bude zabývat tématem arabské národní identity. (luc)

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace