Na koho se zákon vztahuje v celostátní politice:
poslanci, senátoři, ministři, šéfové ČNB a NKÚ, soudci, státní zástupci, ombudsman, ředitelé civilní rozvědky a kontrarozvědky, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, vedoucí dalších centrálních úřadů, šéfové právnických osob vzniklých ze zákona
Na koho se zákon vztahuje v krajích a obcích:
starostové, radní, uvolnění členové zastupitelstev, vedoucí úředníci
Na koho se zákon vztahuje v policii a Celní správě:
na policisty a celníky, kteří rozhodují o veřejných zakázkách nebo se podílejí na vedení trestního stíhání nebo rozhodují ve správním řízení
Co musejí hlásit v přiznání:
- majetek nabytý v průběhu funkce (všechny nemovitosti a práva k nim, movité předměty nabyté v průběhu roku, pokud jejich souhrnná hodnota přesáhne 500 tisíc, cenné papíry v souhrnné hodnotě nad 100 tisíc, podíly v obchodní společnosti nad 50 tisíc)
- vedlejší příjmy a dary, pokud jejich souhrnná výše přesáhne 100 tisíc
- nesplacené finanční závazky včetně nájemného a směnek, pokud jejich souhrnná výše k 31. prosinci předchozího roku přesáhla 100 tisíc
Kdo vede registry:
- pro většinu celostátních politiků a funkcionářů mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny
- pro senátory a soudce mandátový a imunitní výbor Senátu
- pro státní úředníky jejich resortní ministerstvo (například pro státní zástupce ministerstvo spravedlnosti)
- pro krajské politiky a úředníky ředitel krajského úřadu
- pro starosty a městské úředníky tajemník obecního úřadu nebo starosta
Kdy se podává přiznání:
- k 30. červnu, poprvé v roce 2008; dříve musejí přiznání podat pouze ti, kdo opustili funkci, a to v třicetidenní lhůtě
Jaké hrozí sankce:
- za opožděné přiznání až 30 tisíc, a to i opakovaně
- za nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje až 100 tisíc
- za zneužití funkce k neoprávněnému majetkovému prospěchu pro sebe nebo pro jiného až 500 tisíc
