Akcie: není všechno zlato, co se třpytí
Společnosti s nejlepší pověstí nemusí mít nutně nejvýkonnější akcie. Vyplývá to ze studie, která zkoumala růst akcií firem, jež magazín Forbes řadí do seznamu "America's Most Admired Companies", tedy žebříčku nejvíce obdivovaných amerických společností.
Průměrná roční návratnost méně oblíbených společností mezi roky 1983 až 2006 činila 17,8 procenta, čímž předčila více než 15procentní růst firem, které se v žebříčku magazínu Forbes umístily na předních pozicích.
Jak se mohlo stát, že společnosti jako General Electric, Wal-Mart či Procter & Gamble byly předstiženy firmami jako Delphi a Union Carbide? Podle jednoho ze spoluautorů studie, profesora Meira Statmana, se investoři nechávají přespříliš ovlivňovat svými sympatiemi ke společnostem a jejich charizmatickým šéfům.
Pocity investorů se následně promítají i do investičních strategií. "Obdivujeme nebo opovrhujeme akciemi už v okamžiku, kdy slyšíme název společnosti," říká Statman. Investoři, kteří mají o dané společnosti dobré mínění, jsou také podle Statmana ochotni zaplatit za její akcie vyšší částku. To se následně odráží i ve vyšším ohodnocení akcií. A jak by vám asi řekl každý chytřejší investor, v dlouhodobém horizontu je mnohem výhodnější investovat do menších a méně oblíbených akcií, které mají menší ohodnocení.
Statmanova studie prý nemá být v žádném případě chápána jako pobídka k investicím do problémových společností se špatnou pověstí. Některé málo obdivované společnosti sice dosahují pozoruhodných zisků a zvyšují tak průměrnou výkonnost nepříliš oblíbených firem - řada jich má ale také velké existenční potíže.
