Aleš Michl: Nový inflační cíl vyvolá vyšší sazby

Příliš přísný je nový inflační cíl České národní banky. Mít inflaci ve výši dvou procent od roku 2010 s sebou přinese zvyšování úrokových sazeb, respektive zdražení úvěrů. Miroslav Singer a Vladimír Tomšík jsou jiného názoru, soudě podle jejich nedávného komentáře v HN (Inflační cíl - svěrací kazajka pro ekonomiku?, 21. března).

Jejich argumentace stojí na klíčovém předpokladu: Díky menšímu inflačnímu cíli subjekty sníží svá inflační očekávání. Singer s Tomšíkem tvrdí: "...inflační očekávání se začnou promítat v cenotvorbě a mzdovém vyjednávání... centrální banka proto není nucena zvyšovat svoji úrokovou sazbu".

Obávám se, že banka bude naopak nucena kvůli novému cíli sazby zvyšovat. Subjekty totiž ve svých očekáváních nerozliší mezi novým dvouprocentním a dosluhujícím tříprocentním cílem. Padne tak klíčový předpoklad Singera s Tomšíkem.

Jedním z důvodů je rozdílná mzdová úroveň ve srovnání se západní Evropou. Češi nyní berou takřka čtyřikrát méně než třeba Rakušané. Průměrné platy sice porostou minimálně dvakrát rychleji než v Rakousku a sbližování pomáhá posilující kurz koruny. Přesto konvergence potrvá řádově desítky let.

Nadále zůstane silný tlak na růst mezd. Když personálnímu šéfovi Škody Auto Martinovi Jahnovi odboráři předložili požadavek celkového růstu mezd o 24 procent, argumentovali výplatními páskami z německého Wolfsburgu.

Dalším argumentem je stále těsnější trh práce. Siemens nebo ČEZ bojuje s nedostatkem kvalifikovaných technických pracovníků. Špičkovým dělníkům či technikům v průmyslově orientovaném Česku porostou mzdy ještě výrazněji. To vše potlačí inflaci vzhůru a bankéřům nezbude než zvýšit sazby.

Singer s Tomšíkem dále tvrdí, že "...inflační očekávání většiny významnějších ekonomických subjektů jsou v české ekonomice již několik let úspěšně ukotvena velmi blízko inflačního cíle či dokonce pod jeho současnou tříprocentní úrovní...". ČNB ve své zprávě o inflaci ale říká, že domácnosti předpovídají inflaci na rok dopředu kolem pěti procent. Pro domácnosti z výše zmíněných důvodů nebude akceptovatelné v roce 2010 jen a jen kvůli změně inflačního cíle požadovat menší navýšení platů.

Pokud bude Česko navíc chtít přijmout euro v roce 2012, budeme od poloviny roku 2009 v systému směnných kurzů ERM II. Česká národní banka se bude více snažit zamezit posilování koruny a k tomu navíc bude přísně krotit inflaci. Pocítí-li domácnosti a odbory, že se dohánění platů zbrzďuje, začnou více tlačit na vyšší mzdy.

Singer a Tomšík svůj článek nazvali: Inflační cíl - svěrací kazajka pro ekonomiku? Pokud je svěrací kazajkou myšleno zvyšování úrokových sazeb, pak ano. Bude to daň za přísnější měnovou politiku.

Autor je analytik Raiffeisenbank