Studio Najbrt vydalo "učebnici" grafiků

Každý rok jiný styl plakátů na karlovarský filmový festival, moderní logo Prahy, přebal Nohavicovy desky, logo restaurace Dynamo nebo také propagační materiály Duhové energie ČEZ. Jeden z nejlepších týmů grafických designérů a rozhodně nejznámější - Studio Najbrt - má portfolio tak široké, jak jen grafici mít mohou. Už pouze tím je kniha o Studiu Najbrt nazvaná Život, štěstí, překvapení, kterou právě vydává vydavatelství Torst, víc než monografií. Je inspirací, učebnicí i artefaktem popularizujícím současný grafický design.

Kniha je koncentrátem známé poučky, že dobrý grafik by měl být nápaditý, vtipný a originální. Hravost i touhu být proměnlivý ukazuje už přebal knihy. Název je částečně překrytý tenkou stříbrnou fólií, která se používáním (nebo záměrným seškrabáním) odstraní, podobně jako povrch stíracích losů.

Jméno si Studio Najbrt, vzniklé v roce 1994, získalo spřízněním s uměleckými projekty. "Najbrti" se starají o grafickou podobu karlovarského festivalu už třináct let, jsou také téměř dvorními tvůrci plakátů českých filmů (Pelíšky, Pupendo, Šeptej, Samotáři, Vyhnání z ráje, Jedna ruka netleská), často spolupracují s hudebníky (Sto zvířat, Support Lesbiens, Čechomor, Vltava).

Spřízněnost s "uměleckou branží" je zřejmá: Spoluzakladatelé studia Aleš Najbrt a Pavel Lev jsou členy kultovního divadla Sklep, Najbrt je navíc jedním z performerské trojice Tros Sketos, a také členem avantgardního pantomimického dua Thomas a Ruhler.

"Baví mě úniky a potom to zpětné ovlivňování designu," říká v knize Aleš Najbrt, který kromě performancí rád uniká i do malířství.

Studio Najbrt je i vyhledávaným grafickým studiem veřejných zakázek (logo Prahy, výstava Sto ikon českého designu, Czechmania - přehlídka současného českého designu), má ale také mnoho firemních zakázek. I tam se mu daří být originálním a vtipným - pro Agropol už několikrát vytvořilo výroční zprávu v podobě společenské hry.

"I když si designéři často na firmy stěžují, manažeři nejsou našimi protivníky," říká Aleš Najbrt a dodává, že největší práci, jak získat zákazníka pro svůj nápad, mají tradičně s hudebníky: "Přemýšlejí dětinsky a rádi vzpomínají na doby, kdy kreslili a ryli "propíďou" do lavic loga skupin a karikatury svých vzorů."

Publikace není pouze prací o Studiu Najbrt, ale současně také jeho další dílem. Grafickou podobu měla na starosti jedna z návrhářek studia Zuzana Lednická, která také se svými kolegy konzultovala výběr prací představovaných v knize. "Externisté" dodali pouze texty. Úvodní slovo napsal publicista a teoretik Rick Poynor, uvolněný, magazínový rozhovor s Alešem Najbrtem vedl kritik Michal Nanoru a širší text, který Studio Najbrt představuje v kontextu české i mezinárodní scény, napsal grafik, publicista a pedagog Alan Záruba.

V knize je prý méně než čtvrtina dosavadních prací studia. "Není to klasické portfolio, kniha ukazuje spíš náš pohled na design," říká Zuzana Lednická a Najbrt ji v textu doplňuje: "Jde nám o to, vystihnout obsah, vytáhnout to silné, podstatné, udělat to přitažlivé a říct o věci pokud možno pravdu." Kniha je tak ukázkou vzácného jevu, že praxe může být poměrně věrným naplněním ideálu.

Dvojstrana z nové knihy o Studiu Najbrt ukazuje nalepovací sešit dospívajícího Aleše Najbrta (vlevo) a fotografii z koncertu Najbrtovy kapely.