Chu přiváží z Ruska nový ropný příslib

Čínská panda a ruský medvídek jdou společně vstříc druhé dekádě "strategického partnerství". I tak by se dal vykládat plakát k Roku Číny v Rusku, který v pondělí zahájili prezidenti Vladimir Putin a Chu Ťin-tchao.

Jak ale potvrdila čísla, jež na začátku Chuovy státní návštěvy vydala ruská celní správa, na přízemnější, obchodní úrovni je to poněkud jinak - panda "válcuje" medvídka. Lednový obchod obou zemí sice vzrostl meziročně o téměř 14 procent, ruský vývoz se ale o desetinu propadl.

Na tomto trendu nic podstatného nezmění ani série smluv v hodnotě několika miliard dolarů, které sousedé podepsali tento týden. "I v nejbližších letech čínský dovoz několikanásobně převýší objem ruského exportu. Před několika lety tomu bylo právě opačně," píše Nězavisimaja gazeta.

Ropa na kolejích

Potenciál k větší vyváženosti by tu byl. "Čína, druhý největší spotřebitel ropy na světě, přímo prahne po energetických zdrojích Ruska, které je druhým hlavním vývozcem této suroviny," poznamenává agentura Reuters. "Jenže vše vázne na tom, že obě země trvají na státní kontrole nad energetickými smlouvami."

Prezidenti v pondělní deklaraci slibují podporu společným projektům v dodávkách ropy a plynu. A na základě jedné ze smluv podepsaných v Kremlu mají Rusové letos poslat do Číny po železnici 15 milionů tun ropy, tedy o pět milionů více než loni.

Včera byla naopak na poslední chvíli odložena dohoda státní společnosti Rosněfť s Číňany o dodávce surové ropy za jednu miliardu dolarů. Firma se zatím podle agentury Ria Novosti neshodla s ruskými železnicemi na zvýhodněných tarifech.

Chu se ještě dnes staví v Tatarstánu, středoruské republice bohaté na ropu. A má se za to, že na schůzce s Putinem zřejmě poukázal na průtahy, jež provázejí projekt ropovodu ze sibiřských těžebních polí do Číny.

"Možnosti železnice jsou omezené," připomíná přední ruský ekonom Jevgenij Jasin. Myslí si navíc, že Rusko nemá dost surovin, aby zásadně zvýšilo jejich vývoz. To podle odborníků platí i pro zemní plyn, další položku, o niž jeví Číňané zvýšený zájem.

Moskva tvrdí, že jejím hlavním odběratelem zůstane Evropa, ovšem v energetickém sporu se Západem pohrozila, že by část dodávek mohla směrovat do Číny. Putin loni oznámil, že do pěti let by tam mohly být nataženy dva nové plynovody, ale takový plán berou někteří experti skepticky - právě i s ohledem na relativní vyčerpanost východosibiřských nalezišť.

Čínské "žigulíky"

Chu Ťin-tchao prý věří, že vzájemný obchodní obrat, který loni dělal kolem 30 miliard dolarů, by se do roku 2010 mohl zvednout na 60 až 80 miliard. To podle analytiků není nereálné - jen v posledních čtyřech letech se vzájemná obchodní výměna ztrojnásobila.

Peking je také hlavním zahraničním odběratelem ruských zbraní. Přesto se Rusové na zahraničním obratu Číny podílejí pouze jedním a půl procentem. Daleko zaostávají za Američany, Japonci a Jihokorejci.

Číňané naopak zahlcují Rusko svým zbožím - od elektroniky po auta. "Cenově se blíží našim žigulíkům, ale kvalitou je převyšují. Je jasné, co si náš spotřebitel vybere," říká ekonom Jasin. "To nejlepší zboží ovšem Číňané posílají do Evropy a Ameriky a na ostatní, včetně Ruska, zbudou podřadnější výrobky."

Medvěd, drak a orel

Moskva a Peking při Chuově návštěvě oznámily, že jeden vysoce kvalitní produkt - kosmickou sondu - společně vyšlou v roce 2009 k Marsu.

Prezidentská schůzka měla také opětovně demonstrovat, že i dole na Zemi chtějí oba státy tlumit dominantní pozici Američanů, například při řešení jaderných sporů s Íránem a Severní Koreou.

"Rusko-čínské sbližování je jedním z určujících faktorů geopolitiky 21. století," řekl k Chuově cestě Ariel Cohen z Heritage Foundation, konzervativního analytického centra ve Washingtonu. "Medvěd a drak se mohou spojit proti americkému orlovi, a tomu je třeba zabránit za každou cenu," uvedl tento politolog pro agenturu AP.