Je to půl roku, co Tomáš Almer, který šéfuje policejní odposlechové jednotce, vystoupil z anonymity a upozornil politiky na vážné legislativní díry.
"Do dikce zákona se vejde leccos. Dá se velmi pružně využít," řekl tehdy a popsal největší úskalí. Pod jedno jméno v povolence k odposlechům se schová i několik telefonních čísel, která jsou registrována na různé osoby.
"Hmatatelného se nezměnilo nic," říká po půl roce Almer. "Ale jde to dobrým směrem. Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelizaci, která je nyní v připomínkovém řízení. Řeší přitom ty hlavní problémy, na něž jsme upozorňovali," dodává.
Ministerstvo spravedlnosti v čele s Jiřím Pospíšilem (ODS) chce, aby se každý odposlouchávaný zpětně dozvěděl, že byly jeho telefonní hovory sledovány. A pokud by měl pochybnosti, mohl by požádat soud, aby přezkoumal, nakolik bylo nutné hovory sledovat. Za neoprávněný monitoring by pak dotčený mohl žádat od státu odškodnění.
Ale nejen to. Pospíšilův návrh počítá především s tím, že se zpřísní schvalovací procedura. "Ten, kdo povoluje odposlech, bude muset zkoumat, zda důkaz, který má být získán, by nebylo možno opatřit jiným způsobem. Teprve když se prokáže, že informaci pro trestní řízení nemohl získat jiným způsobem, pak ten odposlech může být povolen," popsal svou představu Pospíšil.
Ochránci osobních dat upozorňují, že kromě legislativních úprav je třeba také zúžit okruh lidí, kteří mají k odposlechům přístup." Podle mého názoru tak za nynější situace není možné účinně zabránit úniku odposlechů do médií," prohlásil Igor Němec, šéf Úřadu na ochranu osobních údajů. Podle jeho analýzy se k přepisům odposlechnutých hovorů může dostat až tři tisíce lidí, a to nejen policistů.
(rak)
