Přes Balkán má vést nový ropovod z Rumunska do Itálie

Podpis dohody o vybudování ropovodu z rumunského přístavu Constanta do italského Terstu byl zlatým hřebem včera zahájené energetické konference v Záhřebu. Ropovod má vést i přes území Srbska, Chorvatska a Slovinska. Zástupci všech pěti zemí si od něj slibují jednak zisky z poplatků za tranzit, jednak částečné pokrytí vlastní spotřeby.

O projektu s názvem Pan-European Oil Pipeline (PEOP) se mluví už řadu let. Dohoda o jeho vybudování se měla podepisovat loni v lednu. K tomu však nedošlo především kvůli Slovinsku, které dlouho zvažovalo, zda výstavbu podpoří. Obávalo se zejména ekologických dopadů a svůj postoj změnilo až nedávno.

Dalším důvodem pozdržení celého projektu byl nedostatečný zájem investorů.

Délka ropovodu má být necelých 1400 kilometrů, jeho předpokládaná kapacita nejméně 60, ale možná i 90 milionů tun ropy ročně. Po dobudování by měl sloužit jako spojnice mezi ropnými nalezišti v Kaspickém moři a severní Itálií, potažmo střední Evropou.

Vybudování nového ropovodu by mělo stát nejméně dvě miliardy eur. Podle některých odhadů by však cena mohla vyšplhat až na devět miliard.

Balkánské státy se v poslední době stále častěji snaží využívat své polohy a nabízet se jako tranzitní země. To jde ruku v ruce se snahou Evropské unie i Spojených států dopravovat ropu a zemní plyn ze střední Asie jinými cestami než přes bývalý Sovětský svaz či přes zahlcenou Bosporskou úžinu.

Do Záhřebu proto přijel včera i evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs. Podle něj bude kaspická oblast stále významnějším dodavatelem na světové trhy. "Proto potřebujeme infrastrukturu, jako je PEOP," uvedl komisař.

Chorvatský premiér Ivo Sanader řekl, že ropovod by měl snížit počet tankerů ve Středozemním moři a v konečném důsledku tak pomoci i turistickému průmyslu v celé oblasti.

Plány na výstavbu ropovodu však doprovází i kritika. Různí odborníci opakovaně zpochybňovali ziskovost celého projektu. PEOP bude mimo jiné čelit ostré konkurenci.

V přímé soutěži s tímto ropovodem bude například projekt, na kterém se nedávno dohodli Rusové s Bulhary a Řeky. Jejich ropovod, mnohem kratší a levnější, by měl spojit bulharský Burgas a řecký přístav Alexandropolis už v roce 2009, o tři roky dříve, než má být hotov PEOP.