Předseda vlády Mirek Topolánek, pod tichým vedením svého ministra financí Miroslava Kalouska, předvedl světu svoji reformu. Výborně. Jenže pravdu má i pohaněný a odstraněný ministr financí Vlastimil Tlustý, když říká: Proti našim plánům je to čajíček. Celý "balík opatření" opravdu není žádnou daňovou a dávkovou revolucí, ale v každém případě jde o nejpropracovanější pokus o systémový obrat - byť zatím jen o pár stupňů.
V jedné věci si Topolánkův kabinet zaslouží všeobecné uznání: ani ne sto dnů od získání důvěry mívají vlády plná ústa slibů, ale v ruce Úplně Prázdný Papír. Ne tak premiér: včera představil třemi stranami rychle a nelehko vyjednaný Velký Úklidový Plán.
Vláda šlápne na krk povinným výdajům, které jak Otesánek rok za rokem tak ukusovaly z rozpočtu, až by jej za pár let spolkly celý. Redukce zbytnělých dávek a zejména zrušení nepřetržitých valorizací je nutnost, o které komentátoři píší snad deset let. Koalice tedy udělala dobře - ale jen to, co uděláno býti muselo. Nějaké formě úklidu by se téměř jistě nevyhnula ani levicová vláda.
Daňové změny jsou mnohem zásadnější, ale ani tady nejde o převrat. Pro peněženky většiny z nás se nic zásadního nemění. Co sebere vyšší DPH, vrátí nezdanitelné položky. Všechny změny však ukazují jednoznačně správným směrem, byť ty kroky nejsou nijak mílové. Konečně skončí apartheid ve zdravotním a sociálním pojištění; daňová progrese díky odpočtům zůstává, ale jednotná sazba alespoň zjednoduší daňové přiznání; zaměstnanec konečně uvidí, kolik skutečně jeho místo stojí, a zejména kolik na daních a pojistném každý měsíc platí; daňová soutěž je ve střední Evropě tvrdá, snížení korporátní daně jistě pomůže...
Bylo by pěkné, kdyby se Velký Úklid v parlamentu nezasekl. Bylo by ještě lepší, kdyby neskončil. Ministr práce Petr Nečas plánuje snad ještě zásadnější věci, zejména tlak na lidi, kterým se dnes vyplatí nepracovat. Jenže... kdyby takhle výbušné plány dokázala křehká koalice prosadit rok před volbami, bylo by to na záznam do učebnic.
