Miroslav Michálek: Změny očima auditora: Nikdo neprodělá?

Dáme vám sazbu daně 15 %, protože to ODS slíbila voličům, a navrch větší slevy na dani, aby nepřišli zkrátka ani ti, kteří zdaňují procenty dvanácti. Ale úsporu musíte vrátit, samozřejmě i s úroky, nejvíce na DPH a spotřební dani, něco asi i na dani z nemovitostí, stav státní kasy a hrozivý trend růstu povinných státních výdajů si to prostě žádá. Právnickým osobám snížíme sazbu daně také, postupně z 24 na 19 %, ale i těm základ daně zvýšíme tak, aby odvedly na dani více než dosud. Taková je zpráva z ministerstva financí. A zjednodušení daňového systému? Někdy příště.

Zajímavosti tu jsou

Podívejme se však blíže alespoň na ty nejpodstatnější a nejzajímavější změny. V daních z příjmů fyzických osob je to zavedení jednotné daňové sazby. Patnáctka je tak magická, že byl pro její udržení zcela změněn výpočet daně, nově se bude počítat se základu vyššího o 53% oproti stávající úpravě, takže reálná sazba daně v příjmovém pásmu nepokrytém slevami bude 23%.

Z pozitiv je nutno uvést výrazné zvýšení slev na dani. Společné zdanění manželů při jednotné sazbě daně pozbývá smyslu. Minimální základ daně klidně mohl v zákoně zůstat - při jeho současné výši, 15% dani a slevě na dani na poplatníka by poplatník stejně žádnou daň neplatil. U fyzických osob se ruší osvobození z převodu členských práv k družstvu a osvobození z prodeje cenných papírů. Je navrhováno zcela zrušit osvobození od daně u plnění poskytovaných zaměstnancům z fondů ze zisku, tj. nepeněžní příspěvky zaměstnavatele na rekreaci, kulturu, sport, zdravotnictví, kulturu, vzdělávání - dle důvodové zprávy "v současné době není ekonomický nebo sociální důvod uvedené příjmy od daně osvobozovat". Ze stejného důvodu je navrhnuto zdaňovat i zvýhodnění plynoucí zaměstnancům zaměstnavatelů provozujících veřejnou dopravu ve formě bezplatného či zlevněného jízdného.

Firmy? Nic moc

Kromě snížení sazby daně ze současných 24 % postupně na 22 až 19 % právnické osoby nic radostného nečeká. Novela obsahuje i systémově správné úpravy, například zrušení osvobození příjmů z reklam pro zoo a zrušení osvobození příjmů z pronájmu, dividend a úroků pro odborové organizace. Kladně lze hodnotit i zamýšlené povinné zvýšení základu daně, pro fyzické i právnické osoby, o výši jejich závazků po lhůtě splatnosti více než 36 měsíců.

Poněkud překvapivým tahem je návrh na zrušení daňové uznatelnosti nákladů na stravování u zaměstnavatele. Jednoznačným krokem zpátky je návrh na snížení hranice pro povinně odpisovaný hmotný majetek. Zároveň je navrhováno prodloužení minimální doby odpisování u osobních a malých nákladních aut "N1" ze čtyř na pět let, přičemž se změna uplatní i pro auta pořízená před rokem 2008. U finančního leasingu je dokonce navrhováno prodloužení jeho minimálního trvání shodně s minimální dobou odpisování, což patrně povede k poklesu zájmu o tento produkt. Dále se zpřísňují pravidla proti tzv. nízké kapitalizaci. Přelomové je, že návrh zákona dokonce obsahuje pevnou 6% úrokovou sazbu jako maximální pro daňovou uznatelnost úroků. Novela alespoň obsahuje zmírňující ustanovení, že na úroky až do celkové výše 1 milionu za zdaňovací období se tato úroková sazba nevztahuje.

Legislativně triviální, fiskálně však zajímavá úprava je obsažena v novele § 21, odst. 6 daní z příjmů, kde se slovo "poslednímu" nahradí slovem "prvnímu". Důsledkem bude, že všechny právnické osoby mající za zdaňovací období nikoliv kalendářní, ale hospodářský rok, budou zdaňovat své příjmy větší sazbou než by tomu bylo při zachování dosavadní úpravy.

A farmáři?

Zdánlivě drobnou změnu obsahuje novela daně z nemovitostí, od daně se osvobozují zemědělské pozemky. Potíž je v tom, že tato daň plyne do obecních rozpočtů. Tam kde je významný výnos daně z takových pozemků, by došlo k významnému propadu obecních příjmů. Obce sice dle novely mají právo zvýšit daň z nemovitostí zvýšením koeficientu pro ostatní poplatníky 2 - 5x, v praxi půjde spíše o nevykonatelné právo, protože většina takto potenciálně postižených poplatníků jsou zároveň voliči.

Za nekonfliktní lze považovat novelu daně dědické a darovací, kde se pouze rozšiřuje okruh osvobození pro dědění a darování. Z úvah o zrušení daně z převodu nemovitostí nezbylo vůbec nic.

Překvapivě málo se mění DPH, kromě zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % novela potvrzuje zachování snížené sazby pro stavební úpravy bytových domů a převažující část nové bytové výstavby.

U spotřebních daní je navrhováno zvýšení spotřební daně u cigaretových výrobků, které kromě kýženého výnosu pro stát a nepříjemného zvýšení cen pro závislé na těchto výrobcích nese jeden příjemný efekt pro všechny potenciální uživatele daňových zákonů. Aby novela spotřebních daní mohla totiž nabýt účinnosti již od 1. 1. 2008, musí být zveřejněna nejpozději tři měsíce před účinností. A pokud budou všechny zákony schvalovány v jeden den, je úspěch zaručen.

Skryté změny v rezervách

Dosud zcela opomíjené dvě změny jsou ukryty v novele zákona o rezervách, obě stojí určitě za komentář. První změna ukládá poplatníkům tvořícím rezervy na opravy, aby peníze ve výši tvořené rezervy ukládaly na zvláštní účet. Novela ukládá tuto povinnost i u rezerv, jejichž tvorba započala před účinností novely. Poplatník, který při tvorbě části rezervy počínaje rokem 2008 neuloží peníze ve výši nově tvořené části rezervy, musí jednorázově rozpustit a tedy i zdanit celou výši dosud utvořené rezervy. Jde o změnu pravidel minimálně na hranici nepřípustné retroaktivity.

Ještě větší překvapení nachystalo MF svým návrhem na změnu úpravy daňové uznatelnosti tvorby tzv. jiných technických rezerv v pojišťovnictví. V uplynulých letech totiž pojišťovny dramaticky zvýšily tvorbu a zůstatek těchto rezerv a významně tak snižovaly svou daňovou povinnost.

Dle zákona však výši tvorby těchto rezerv do března 2006 schvalovalo MF a nyní ČNB. Správnost výše pojistných rezerv potvrzoval pojistný matematik ze seznamu pojistných matematiků vedeném ČNB. Vzhledem k tomu, že MF v důvodové zprávě potvrzuje, že pojišťovny tvořily tyto dosud daňově relevantní rezervy v souladu se zákonem o rezervách, je šokující navrhovaný text novely zákona o rezervách, kterým se pojišťovnám ukládá nejpozději do čtyř zdaňovacích období zůstatek již utvořených jiných technických rezerv rozpustit do výnosů a tedy zdanit, přestože v době tvorby těchto rezerv taková povinnost neexistovala.

Domnívám se, že zde již nepochybně jde o učebnicový příklad nepřípustné právní retroaktivity. Autor doufá, že měl při četbě paragrafových znění novel daňových zákonů a důvodové zprávy k dispozici ke dni zveřejnění článku již překonanou verzi, a to nejen v oblasti zákona o rezervách.

Autor je auditor a daňový poradce NETTO s.r.o.