Nominální sazby zdanění podnikových zisků dnes v Evropské unii klesly na průměr pouhých 26 procent ve srovnání s 30 procenty v asijsko-tichomořské oblasti a takřka se 40 procenty ve Spojených státech. Nedávná opatření vlád evropských zemí, které se kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu obávají ztráty investic ve prospěch nízkonákladových zemí, naznačují, že tento trend bude i příští roky pokračovat.
Daňový dumping nevadí
Podniky však ve snižování daňových sazeb nevidí jen samé výhody. Vlády totiž často zároveň ruší různá daňová zvýhodnění. Přesto však firmy tento vývoj vítají. "Je to výhodné pro každého. Myslím si, že to ještě více povzbudí hospodářský vzestup," říká Fred Irwin, šéf Americké obchodní komory v Německu.
V nedávných letech některé menší evropské země - například Irsko a některé z východoevropských států - snížily podnikové daně na takovou úroveň, že to donutilo větší evropské ekonomiky, aby své relativně vysoké daně také srazily.
Ještě donedávna Německo odsuzovalo kvůli nízkým podnikovým daním Polsko a další země za "daňový dumping". Vláda kancléřky Angely Merkelové však nakonec rozhodla snížit sazby podnikových daní pod 30 procent ve srovnání s nynějšími 39 procenty.
V březnu oznámil britský ministr financí Gordon Brown pokles podnikových daní na 28 procent z dosavadních třiceti procent. Odpověděl tak na stížnosti podniků, že Británie ztrácí svůj status evropské země s nejnižšími daňovými sazbami. Jak však prohlásil Richard Lambert, šéf Konfederace britského průmyslu, "je ještě brzy na odšpuntování lahví šampaňského". Zároveň s poklesem daní totiž budou sníženy odpisy na amortizaci průmyslových budov, takže některým výrobcům hrozí podle nových pravidel vyšší daňové zatížení. Naopak některým odvětvím, zejména finančním službám, to prospěje, protože v Británii mají jen málo nemovitostí.
Nerozhoduje jen výše daní
Pokud jde o Německo, podle Freda Irwina z Americké obchodní komory berou zahraniční firmy při svých investičních záměrech v úvahu jiné důležitější faktory než výši podnikových daní. Je to velký a bohatý trh a dobře fungující infrastruktura, které lákají takové investory jako Citigroup či General Electric.
Je to však zejména vysoká cena práce a přísná pracovně-právní legislativa, jež mnohé investory odrazuje. Jenže mnohem konkurenceschopnější daňové sazby mohou přesvědčit ústředí nadnárodních společností, aby své pobočky ponechaly v Německu, neboť podle Irwina "už nepatří k zemím s nejvyšší daňovou zátěží".
Profesor Michael Devereux z Oxfordské univerzity potvrzuje, že při rozhodování o investicích patří k nejdůležitějším kritériím i přístup na důležité trhy, kvalifikovaná pracovní síla a výkonná dodavatelská síť.
Soutěžení mezi Evropou a dalšími velkými průmyslovými zeměmi nemusí vést k tomu, že USA nebo Japonsko, které mají vysoké podnikové daně, změní svou fiskální politiku. Tamní firmy totiž platí méně, než je nominální sazba, a to díky různým daňovým úlevám.
