Platy amerických manažerů se za poslední dekádu téměř zdvojnásobily. Poměr platu průměrného ředitele a průměrného zaměstnance tak nyní činí 179 ku jedné.
Mezi nejlépe placené manažery patří lidé z bank a z ropných firem. Absolutně největší plat - 250 milionů dolarů za rok - bral předloni šéf americké banky Capital One Financial Richard Fairbank.
Akcionáře a zaměstnance ve Spojených státech ale začíná popuzovat, že vysoké odměny často dostávají i manažeři neúspěšných firem: například šéf Fordu Alan Mulally dostal loni odměnu 28 milionů dolarů, ačkoli Ford měl největší ztrátu ve své historii.
Na rozdíl od Česka jsou platy šéfů amerických veřejně obchodovatelných společností snadno "odhalitelné". Pět nejvýše postavených lidí ve firmě je totiž musí oznámit tamní komisi pro cenné papíry. Podrobné údaje obsahují i výroční zprávy.
Přes nátlak akcionářů se však dosud nepodařilo přinutit firmy, aby zveřejňovaly vedle platů také odměny a výhody vedoucích pracovníků. Ty přitom mohou přesáhnout základní plat ředitele i několikanásobně - u šéfa Bank of America Kena Lewise to například bylo více než sedmdesátinásobně.
Podobně je to se zveřejňováním takzvaných zlatých padáků či bonusů při odchodu do důchodu. Na přelomu roku americká komise pro cenné papíry zpřísnila požadavky na jejich oznamování. Více než polovina velkých firem se ale podle agentury Bloomberg dál snaží zamlžit skutečný stav věcí.
V Evropě nejsou platy manažerů tak velké (nejlépe placený evropský manažer, Lindsay Own-Jones z kosmetické firmy L'Oreal, vydělal loni pouhých 32 milionů dolarů) a pravidla pro jejich zveřejňování nejsou tak striktní. Například v Německu mohou zatím akcionáři rozhodnout, že se výplaty šéfů nebudou oznamovat. To se změní až v roce 2011, kdy budou muset své platy zveřejnit všichni. Zákon dokonce požaduje, aby byly veřejné nejen základní platy, ale i různé bonusy a penzijní připojištění.
Podobné ustanovení platí i ve Velké Británii, kde povinnosti zveřejnit svůj plat mohou šéfy zprostit akcionáři. Ti to dělají jen neradi, a tak většina velkých společností, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, zveřejňuje výši odměn šéfů.
V dalších evropských zemích zákony často požadují jen zveřejnění součtu platů všech hlavních manažerů či představenstva firmy. Jde tedy o podobný princip jako v Čechách či jako ten, který platil až do loňského roku v Německu.
