Rusové opět bodují, nový plynovod nepřetne Kaspik

Sešli se ve městě pojmenovaném po bývalém turkmenském vůdci. Právě z přístavu Turkmenbaši (Otec Turkmenů) by jednou mohl vést plynovod, jenž by se táhl po dně Kaspického moře na západ, a vyhnul se tak ruskému území.

O víkendu se ale tento projekt zase o něco vzdálil - prezidenti Turkmenistánu, Ruska a Kazachstánu podepsali deklaraci o stavbě nového potrubí směrem severním.

"Naděje Bruselu, Washingtonu a Pekingu, že by se středoasijský zemní plyn vymanil z ruských rukou, tak dostaly další ránu," poznamenává agentura Reuters.

Dveře se otevírají

Stavba, kterou má do září potvrdit oficiální smlouva, by mohla začít příští rok. Nové potrubí se povine kolem Kaspiku, z Turkmenistánu přes Kazachstán do Ruska. "Z našich propočtů vyplývá, že jím může v první fázi, v letech 2009 - 2010, protéci deset miliard metrů kubických. Ve druhé etapě, o šest sedm let později, by se objem mohl zvednout na 30 miliard ročně," uvedl ruský ministr energetiky Viktor Christěnko.

"Dohoda znamená více dodávek energetických zdrojů do Evropy a na světové trhy," snažil se Vladimir Putin uklidnit obchodní partnery.

Zásoby plynu v Turkmenistánu činí podle britské firmy BP téměř tři biliony metrů krychlových a země zatím vyváží asi 50 miliard kubíků ročně. Zdejší distribuční síť má pod kontrolou ruský Gazprom.

Tisíc kubíků plynu mu největší středoasijský exportér suroviny prodává za pouhých sto dolarů, zatímco od evropských kupců by dostal 250 dolarů.

Izolacionistický režim Saparmurata Nijazova znemožňoval větší přístup k zásobám plynu. Jeho loňská smrt otevřela cizincům nové příležitosti v zemi, která odkrývá další naleziště a mohla by zkoumat i nové exportní cesty.

"Projekt plynovodu přes Kaspické moře nebyl zcela opuštěn," tvrdil o víkendu turkmenský prezident Gurbanguli Berdymuhamedov. Odborníci ale téhle variantě mnoho šancí nedávají. Už proto, že dosud vázla na jednáních Turkmenů s mezinárodním konsorciem o nákladech projektu a vývozních cenách.

Další víkendová deklarace, k níž se připojil i Uzbekistán, počítá se zásadní modernizací regionálního plynovodu ze sovětské éry.

Vývoz středoasijské suroviny přes Rusko by tak podle Christěnka mohl překročit 90 miliard metrů krychlových ročně. Moskva tento plyn potřebuje, aby udržela levné dodávky pro domácí trh a nemusela omezovat vývoz.

"Ruská touha po novém potrubí pro turkmenský plyn je stejně žhavá jako plamen na kuchyňském sporáku," píše zpravodaj listu Kommersant Andrej Kolesnikov. "A nový turkmenský vůdce se s Putinem sbližuje s takovou ochotou, s jakou se mu noví evropští lídři vzdalují."

"Jde jen o byznys"

Středoasijští signatáři popírají, že by cíleně "obcházeli" zvažovanou západní trasu přes Kaspik a nahrávali úmyslně strategickým zájmům Ruska.

"Máme naprosto pragmatický přístup. Žádnou politiku v tom nehledejte. Pro nás je výhodná diverzifikace vývozu surovin, jejichž ceny rostou," řekl v sobotu kazašský prezident Nursultan Nazarbajev.

Zdroj v Kremlu přitom novinářům přiznal, že víkendová dohoda zvýhodní Moskvu při jednání s Evropskou unií. "Západ přichází o argument, že Rusko nekupuje (v dostatečné míře) turkmenský plyn. Teď budeme mít dodávky, které převýší naše potřeby," uvedl nejmenovaný úředník Kremlu.

Moskva prý proto ani nečeká negativní odpověď Západu, který doufá, že by transkaspický plynovod snížil jeho závislost na ruských dodávkách.

"Tato cesta je pořád ve stadiu představ a trvalo by léta, než by se pro ni našla finanční podpora. Pro středoasijské země je tak projekt plynovodu přes Rusko to nejlepší," upozorňuje analytik BBC Ian MacWilliam. "Středoasiaté navíc vědí, že se jim bude žít lépe, když zajistí spokojenost Kremlu. Tito státníci vyrůstali za Sovětského svazu a všimli si rozzuřené reakce Moskvy na to, jak se chovají jiné postsovětské republiky - Estonsko, Gruzie nebo Ukrajina."

Ruský politolog Fjodor Lukjanov označuje Putinovu středoasijskou cestu za důležité diplomatické vítězství. "Američané ji sledují se závistí a roztrpčením. Když si Putin pojistil loajalitu Kazachů a Turkmenů, otázka alternativních energetických dodávek do Evropy, už tak dost mlhavá, bude prostě uložena k ledu," uvedl Lukjanov.

Ropa kolem Ruska

O jistou alternativu - v dodávkách ropy, které by se vyhnuly ruskému území - se přesto koncem týdne pokoušel energetický summit v Krakově.

Polsko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Litva a - předběžně - Kazachstán uzavřely politickou dohodu o protažení ukrajinského ropovodu Oděsa - Brody do polského Gdaňsku. Dostavbu má řídit konsorcium, v němž by se ke státním společnostem mohly časem přidat i soukromé firmy.