Majitelům domů patří odškodnění, řekl soud

Podnikatel Jan Jošt má po včerejšku v rukou už třetí výrok Ústavního soudu, že by měl dostat zaplaceno za ztráty, které mu způsobuje regulované nájemné.

Ovšem po mnoha letech sporů ještě nedostal ani korunu.

Joštův příběh ukazuje, proč se čtyři a půl tisíce majitelů domů domáhá u evropského soudu ve Štrasburku miliardového odškodnění: přestože na něj podle ústavních soudců mají nárok, stát ani obecné soudy jim ho nechtějí přiznat.

Majitel: je to bezmoc

V případě pardubického podnikatele sice nejde o velké peníze, přestože je spor důležitý.

Jošt chtěl po jedné z rodin, která žije v jeho domě, doplatit 42 tisíc korun - jako rozdíl mezi regulovaným nájemným, které rodina platí, a tržním.

Jenže okresní i krajský soud jeho žalobu na ochranu majetku zamítly. Zjednodušeně: škodu prý nelze uznat zpětně, a stejně tak ani do budoucna - to proto, že od letoška platí zákon, který nájemné postupně zvyšuje. Přitom Jošt už předtím dvakrát u ústavních soudců uspěl. Naposledy před rokem, kdy také zrušili verdikty východočeských soudů. Ty rozhodly, že nemohou vyřešit Joštovu žalobu, aby mu nájemníci platili víc - tehdy totiž zákon o deregulaci ještě neplatil. Jenže Ústavní soud jako už několikrát předtím zopakoval: Jestliže není zákon, pak jsou to soudci, kdo má stanovit výši nájmu.

A také včera Joštovi vyhověl a poslední verdikty, že nájemníci nemusí nájem doplatit, zrušil. "Jde o diskriminaci mezi dvěma skupinami vlastníků - mezi těmi, kteří mají nájemníky s regulovaným nájemným, a mezi těmi, u kterých lidé regulované činže neplatí," řekla soudkyně Ivana Janů. Přesný "návod", jak mají obecné soudy rozhodovat, ale nedala. Vinu na tom, že nájmy dnes majitelům mnohdy nestačí ani na základní údržbu domů, nese podle soudu stát. A ten by také majitelé měli žalovat. Jenže i to Jošt v minulosti zkoušel - a neúspěšně.

Ze včerejšího verdiktu proto neměl příliš velkou radost. "Tuším, že to dopadne stejně - znovu mi obecné soudy žaloby zamítnou a nebudou respektovat závazný výrok Ústavního soudu. Je to strašná bezmoc a pocit pokoření," prohlásil podnikatel.

Soudkyně pardubického soudu Ludmila Kratochvílová, která žalobu o odškodnění zamítla, se o případu nechce bavit. "Nebudu nic komentovat, na to máme tiskového mluvčí," prohlásila.

Nový zákon a opět stížnost

Joštovy spory přitom mohou přinést dalekosáhlé důsledky - dokonce až zrušení nového zákona, který začal od ledna po osmi letech vakua nájmy postupně uvolňovat. Skupina soudců z Hradce Králové totiž nedávno k Ústavnímu soudu poslala návrh, aby zákon zrušil.

Do roku 2010 se mají nájmy podle tohoto zákona zvyšovat o 14,2 procenta ročně. I poté ale podle majitelů domů nebudou nájmy stejně vysoké jako tržní a nebudou pokrývat náklady.

Na projednávání štrasburské žaloby se dosud stále čeká. Majitelé zatím nabídli státu dohodu, pokud dostanou odškodnění 50 miliard. Nárok na odškodnění ostatně přiznávají i ministři Topolánkovy vlády, 50 miliard je ale podle nich příliš mnoho.

Nájemné v Česku

Soud ruší moratorium
19. března 2003 - Ústavní soud zrušil nařízení vlády o "zmrazení" a vyzval politiky, aby problém řešili.

Nájmy vzrostou postupně
11. února 2004 - Poslanci vládní koalice stvrdili dohodu o nájemném. Nájmy měly vzrůst třikrát, a to až o deset procent.

Spor stran o deregulaci
20. prosince 2004 - Lídři stran se neshodli na podobě zákona, který by nájmy uvolnil

Do roku 2010 o 14,2 procenta
14. března 2006 - Sněmovna rozhodla o tom, že nájemné se bude od ledna 2007 do roku 2010 zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně.