Jaký je prezident, jaké má záměry, jakou chce vládu

Několik faktů o Sarkozym

Syn maďarského šlechtice a řecko-židovské matky se stal historicky prvním prezidentem Francie s přistěhovaleckými kořeny.
V druhém kole prezidentských voleb 6. května zvítězil nad socialistickou kandidátkou Ségolene Royalovou, když získal poměrně přesvědčivých 53 procent hlasů.
Dvaapadesátiletý Sarkozy si získal uznání Francouzů ve funkci ministra vnitra, ve které tvrdě postupoval proti zločinnosti a nelegální imigraci. Toto téma zaznělo silně i v jeho předvolební kampani.

Daně a trh práce

Když se v roce 2004 stal nakrátko ministrem financí, zasloužil se o poskytnutí státní podpory krachujícímu gigantu Alstom. Tím se značně rozředila jeho pověst liberálního ekonomického reformátora. Od té doby jej mnozí označují za bonapartistu, který je ochoten tvrdě bránit francouzské národní zájmy. Projevilo se to i při jeho kritice středoevropských zemí, kterým vyčítal nízké daně. Přimlouval se dokonce, aby jim byla odepřena možnost čerpat z bruselských fondů.
Slíbil Francii zajistit plnou zaměstnanost do pěti let. V současné době činí míra nezaměstnanosti 8,3 procenta. To je nejméně za uplynulých 25 let, ale stále víc, než je průměr eurozóny.
Chce, aby Francouzi déle pracovali. Plánuje snížit daně a omezit dopady kratšího, pětatřicetihodinového pracovního týdne.

Jeho prvních 100 dnů

První zahraniční cesta nového prezidenta vedla včera okamžitě po převzetí úřadu do Berlína, aby tak zdůraznil význam tradičního francouzsko-německého spojenectví. S kancléřkou Angelou Merkelovou pojí Sarkozyho přátelský vztah, očekává se, že spolu budou těsně spolupracovat.
Chce zeštíhlit vládu na pouhých 15 ministrů. Zřízeno bude nové ministerstvo pro imigraci a národní identitu.
Chce svolat zvláštní zasedání Národního shromáždění, které schválí nové zákony. Během léta plánuje snížení firemních daní. Přeje si rovněž větší autonomii pro univerzity.
Zdroj: Reuters