Zbyněk Frolík: Slovo podnikatel už dnes nezní hanlivě

ZBYNĚK FROLÍK, ŘEDITEL SPOLEČNOSTI LINET

Jan Beneš

Firma Linet patří mezi významné evropské výrobce zdravotnické techniky. Ve světě je pátou největší firmou v oboru. Společnost založil v devadesátých letech Zbyněk Frolík, který v podnikání slaví úspěchy nejenom v České republice, ale hlavně za jejími hranicemi.

"V cizině jsme byli velmi překvapeni rychlou a vstřícnou aktivitou vlád k podnikatelům. Například v Kanadě je pracovní právo a investiční pobídky volnější než v Česku," říká Zbyněk Frolík. Jeho podnik ročně vyrobí třiatřicet tisíc postelí, jejichž ceny se pohybují od deseti tisíc korun po dva milióny.

HN: Jaké máte zkušenosti s podnikáním v zahraničí?

Máme dceřiné společnosti v Číně, Francii, Itálii a Španělsku. Díky zkušenostem, které jsme tam získali, ale nemohu říct, že podnikání v Česku je obtížnější než v zahraničí. Každá země má v tomto ohledu svá pro a proti. Třeba ve Francii je ještě mnohem strnulejší pracovní právo než v Česku. Italové jsou zase mnohem vznětlivější a s Číňany je těžké odhadnout, na čem s nimi vlastně jste. Nejlepší zkušenosti máme se seriózními Španěly a s Američany, kteří mají skutečně smysl pro tah na branku a rychle reagují. Takže bych řekl, že v Česku je to pro české podnikatele nejjednodušší.

HN: Liší se hodně podnikatelské zázemí, třeba daně a právo, v jiných zemích?

V Evropské unii, mimo Velkou Británii, je podnikatelské prostředí dost podobné tomu našemu. Nicméně i zde při založení firmy, sestavení společenské smlouvy či řešení pracovně právních vztahů v jednotlivých zemích je nutné využít místní právníky. V ostatních zemích to platí dvojnásob. Z hlediska daní lze jistě najít celou řadu zemí, které mají ty či ony daně nižší než my. Obecně však platí, že pokud chci v nějaké zemi uplatnit, nebo jak se říká optimalizovat daňové zatížení svého podniku, musím tam jistou část byznysu de facto také realizovat. Ale to není tak jednoduché, jak se o tom hovoří.

HN: Jako podnikatel jste dosáhl zajímavých výsledků. Byla cesta za úspěchem těžká?

Pro mě to těžké nebylo. Podnikání je soutěž. Proto považuji za správné snažit se srovnávat s ostatními a znát svůj potenciál ke zlepšení.

HN: Mohou se podnikatelé díky akcím typu Podnikatel roku ukázat veřejnosti v lepším světle?

Jistě, snaha být nejlepší může být příklad ostatním. Podnikatelé jsou totiž nositeli myšlenek, jsou kormidelníky našich českých podniků. A já mám pocit, že se v poslední době situace lepší a lidé již "podnikavce" a podnikatele rozlišují. Tudíž si myslím, že podnikatel již snad není sprosté slovo.

HN: Jak se podle vás staví česká média k podnikatelům?

V posledních čtyřech letech jsem zaregistroval pozitivní posun. A to nejen u "podnikatelského" tisku. I veřejnoprávní a komerční televize mají pořady zaměřené na podnikatele. Mohlo by jich ale být více, hlavně vzdělávacích. Takových, které ukazují příklady nebo praktiky, které úspěšní lidé používají. I zde platí, že příklad je nejlepší učitel. Na druhou stranu mi vadí, s jakým gustem si média vychutnají špatné příklady či podnikavce - zloděje. A téměř vždy použijí slovo podnikatel.

HN: Blokuje legislativa podnikatele v jejich činnosti?

Jistě. Již zmíněný zákoník práce prakticky zbytečně omezuje mobilitu pracovní síly a také ji zdražuje.

HN: Je tedy obecně české prostředí pro podnikaní dobré?

Vzhledem k tomu, že řada "starých" členských států EU má rigidní pracovní právo, nemyslím, že bychom v tomto srovnání na tom byli nejhůře. Proč bychom ale nemohli využít dobrého hospodářského růstu, mimochodem je to jistě zásluhou podnikatelů a ne politiků, a tuto oblast modernizovat. Už například nový zákoník práce nic nového nepřinesl a z hlediska nutné modernizace Evropy je velkým krokem zpět.

HN: Jak veřejnost vnímá podnikatele?

Kdo si to zkusil, ví své, a proto je uznává. Často se setkávám se závistí a s tím, že si úspěch podnikatele lidé vysvětlují štěstím. A nikoli usilovnou prací, uplatněním chytrých myšlenek a nasazením mimořádné energie. Být podnikatelem někdy znamená rozpad manželství, a někdy to stojí i život.

HN: Proč ale pak mají podle vás mnohdy špatnou pověst?

S názorem, že podnikatelé mají špatnou pověst, jsem se v poslední době moc nesetkal. Možná v devadesátých letech v souvislosti s nepovedenými privatizačními aktivitami a tunelářskými praktikami. To je ale již z velké části minulostí. Z hlediska celkové pověsti by mohl něco pro pozitivní obraz udělat i stát. Například PR kampaně a propagaci pozitivních příkladů v zahraničních médiích.

HN: Jsou čeští podnikatelé schopni reprezentovat to, co dokázali?

Podle mě je díky nim jméno České republiky stále zvučnější. Tak jak roste export, zvyšuje se i obliba českého zboží v zahraničí. A s tím hodnota i jméno českých podniků a podnikatelů.