Srovnání vychází z kritérií, jaká používají pro tyto žebříčky například americký týdeník US News & World report nebo britský Guardian. Praha zvítězila především díky své vědecké činnosti a vysílání největšího množství studentů do zahraničí. Má také nejlépe vybavenou knihovnu a nejširší nabídku jazykových kurzů i odborných přednášek v cizím jazyce.
Na druhém místě skončila Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Uspěla především v hodnocení expertní poroty, v níž byli předsedové nejvyšších soudů, ministr spravedlnosti, členové představenstva advokátní komory nebo nejvyšší státní zástupkyně.
Třetí byla Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Nejhůře hodnocená byla Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni.
Průzkum také upozorňuje na výrazné slabiny všech škol. Jejich vědecká činnost je omezena na české prostředí, jen velmi zřídka bývá tištěna nebo citována v prestižních světových časopisech. Podle vládní Rady pro vědu a výzkum má tuzemské právo v tomto směru nejhorší výsledky ze všech společenských věd. "Právní obec si hraje na malém českém písku. Za vědeckou činnost považuje vydávání stanovisek k zákonům," konstatuje tajemník vládní vědecké rady Marek Blažka.
Fakulty, bez ohledu na kvalitu, mají stále pohodlný nadbytek uchazečů. I nejméně žádaná Olomouc musí dvě třetiny zájemců odmítat.
Srovnání a žebříček v článku Která fakulta práv je nej? Praha, ale...
