Každou vteřinu Češi dají bankám na poplatcích přes tisíc korun. Jen za loňský rok tak banky na nich a na provizích vydělaly 32,9 miliardy korun. Vyplývá to ze zprávy České národní banky.

Provize a poplatky tvoří zhruba třetinu zisků tuzemských finančních ústavů. Například u České spořitelny je to 27 procent jejích příjmů, u Komerční banky 33 procent a ČSOB téměř 25 procent.

Některé banky však z poplatků tolik nežijí. Příkladem je Raiffeisenbank, kde je tento poměr 15 procent. Podle jejího tiskového mluvčího Tomáše Kofroně se toto číslo daří udržovat díky tomu, že bance přibývá klientů a nových obchodních možností. Tím se podíl zisků z poplatků na celkových příjmech banky postupně snižuje.

V zemích západní Evropy je přitom běžné, že banky svým klientům účtují poplatky nižší, nebo dokonce vůbec žádné. Například britská banka Lloyds Bank nezpoplatňuje ani výběr z bankomatu, ani vedení účtu.

Lidé v západní Evropě jsou také zvyklí ukládat své peníze do banky ve větším měřítku než Češi. A více investují.

"Některé zahraniční banky mají z této oblasti příjmy a mohou si proto dovolit nasadit na běžných účtech nízké či nulové sazby," říká Simona Můčková z České spořitelny.

Vysoké poplatky oproti některým zemím Evropské unie české banky zdůvodňují také nutností investic do bankovního trhu.

Poplatky mají klesat

Podle České spořitelny se bude výše poplatků postupně snižovat. Předpokládá, že s rostoucí životní úrovní budou Češi více ukládat, a banka tak bude více vydělávat na vložených penězích. Milan Tománek z ČSOB se domnívá, že v budoucnu bude banka spíše než z poplatkových výnosů získávat na správě finančního majetku. "Na snížení poplatků bude působit také zavedení eura," říká.

Existence a výše některých poplatků je zarážející. Například sazba za výběr z bankomatu vlastní banky či vedení účtu. Ty klienti bank v cizině neznají, přitom v Česku jsou běžné. Čtenáři serveru bankovnipoplatky.com, který se tímto tématem zabývá, konkrétně tyto poplatky zvolili za nejabsurdnější.

Některé banky, například Česká spořitelna, mají navíc zaveden poplatek za účetní položku. Samotný vklad hotovosti na její přepážce je sice zdarma, za účetní položku však klient zaplatí osm korun.

S internetem ušetříte

Nejčastěji jsou poplatky zatíženy běžné účty. Mají je totiž téměř všichni. Není nutné nosit s sebou hotovost. Základní typ platební karty, kterou banky k běžným účtům dávají automaticky, vám zajistí hotovost, kdykoliv potřebujete.

Účty jsou minimálně úročeny a vklady na nich jsou ze zákona pojištěny. Za zřízení běžného účtu většinou neplatíte. Za to, že běžný účet používáte, vám však banka za každý měsíc strhne peníze. Vedení účtu banky zpoplatňují desítkami korun. U některých bank je to zdarma, pokud máte průměrně na účtu určitou částku, třeba u GE Money Bank přes 40 tisíc korun.

Za výběr z bankomatu ústavu, u kterého máte účet, zaplatíte asi šest korun. U bankomatu jiných bank zaplatíte více, zpravidla kolem 30 korun.

Bohužel, pokud máte účet u menšího finančního ústavu, jehož bankomatová síť není tak rozšířená, musíte se někdy spolehnout pouze na banku cizí. I tak se však bankomaty vyplatí většinou více než návštěva pobočky vlastní banky. Za výběr hotovosti na přepážce zaplatíte například u Komerční banky 60 korun. Nejen proto je pobočkám lepší se vyhnout. I ostatní služby na nich jsou dražší než například přes bankomat či internetové bankovnictví. Zatímco za podání příkazu k úhradě prostřednictvím internetového bankovnictví zaplatíte několik korun, za příkaz k úhradě podaný na přepážce zaplatíte 55 korun.

Větší banky se snaží vyjít vstříc svým klientům takzvanými balíčky. Jde o účty, za které se platí vyšší paušální částky, ale většina služeb je již v ceně. Takové konto nabízí například GE Money Bank.

Za paušál 119 korun za měsíc získáte účet, za většinu jehož dodatečných služeb již neplatíte. Takový účet se však vyplatí pouze pro toho, kdo s účtem pracuje často.

Nejjednodušší účty a poplatky za ně