Liberalizace a technologický pokrok zostřují konkurenci a zvyšují nároky na podnikatelské subjekty, které musí být schopné udržet krok s trendy a tendencemi zahraničního obchodu.

Jedním z nich, který lze vysledovat u vyspělých zemí, je přesun exportního zájmu do oblastí s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou například výrobky náročné na technologické zpracování a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, a do oblasti služeb.

Další tendencí je rostoucí význam přímých zahraničních investic, a to jak v oblasti výroby, tak i poskytování služeb.

Služby v mezinárodním obchodě

Oblast služeb se postupně stává nejdynamičtějším prvkem mezinárodního obchodu. Tempo růstu dosahuje větších meziročních přírůstků než obchod se zbožím a podíl služeb na světovém obchodním obratu se neustále zvyšuje.

V současné době je podíl služeb na zahraničním obchodě Evropské unie přibližně 23 procent, v případě USA je to dokonce 29 procent.

Rozvoj zahraničního obchodu se službami je v celosvětovém měřítku doprovázen i změnou jeho struktury. V posledních letech můžeme vysledovat zřetelnou tendenci k rapidnímu nárůstu služeb souvisejících s podnikáním, "business related services", a to na úkor postavení dopravy a cestovního ruchu.

Export služeb v České republice

V případě zahraničního obchodu se službami Česko za vyspělými zeměmi zaostává. Tuzemské služby si své místo na zahraničních trzích teprve začínají budovat, o čemž svědčí podíl služeb na celkovém obchodě, který dosahuje hodnoty pouze 12,1 procenta. Rovněž dosavadní trendy v exportu služeb neodpovídají výše zmíněným tendencím exportu vyspělých zemí. Zatímco ve světě roste podíl služeb souvisejících s podnikáním, v České republice mají jednoznačně nejvýznamnější postavení služby v oblasti dopravy a cestovního ruchu.

V teritoriální struktuře našeho vývozu služeb má dominantní postavení Evropská unie, kam směřuje celých 82 procent českých služeb. Na druhém místě jsou ostatní evropské země s podílem osmi procent, dále Amerika (7 %) a Asie (3 %). Mezi deset nejvýznamnějších partnerů ČR v exportu služeb patří (význam odpovídá pořadí) Německo, Británie, Slovensko, USA, Rusko, Rakousko, Nizozemsko, Itálie, Polsko, Belgie.

Jak vidíme z uvedených údajů, tuzemští exportéři služeb si své místo na zahraničních trzích zatím hledají, nicméně v souvislosti s exportní podporou státu a také s otevřením evropského trhu služeb, které by měla přinést implementace směrnice o službách, očekáváme zvýšení jejich role.

Co přinese směrnice o službách?

Na výhody, které přinese směrnice o službách, se můžeme těšit po uplynutí její implementační lhůty, tedy v roce 2009. A jak tedy pomůže českým exportérům?

Především padne velká část administrativních požadavků, kterými členské státy vědomě či nevědomě diskriminují zahraniční poskytovatele služeb. Legislativa, kterou je potřeba v zahraničí při výkonu služby respektovat, bude zásadně odlehčena - poskytovatelé služeb budou muset v zahraničí respektovat jen ty předpisy, které jsou důležité pro ochranu některých základních zájmů společnosti (například bezpečnost či životní prostředí).

Ve všech členských státech vzniknou speciální úřady, jejichž hlavním posláním bude zahraničním poskytovatelům služeb podnikání v cizině usnadnit - ať už nabídkou relevantních informací, nebo vyřizováním formalit.

A konečně - do právních řádů členských států Evropské unie bude zanesen princip tichého souhlasu - správní orgány rozhodující o tom, zda podnikatelům umožní výkon jejich profese (tzv. povolovací režimy), budou muset rozhodovat včasně. Pokud se totiž ve lhůtě určené k rozhodnutí nevysloví, bude se mít za to, že je povolení uděleno.

Působnost směrnice o službách bude omezena pouze na země Evropské unie, nicméně i na trzích třetích zemí se projevuje tendence k liberalizaci sektoru služeb, která je patrná z pokračujících jednání na půdě WTO.

Poskytování služeb na zahraničních trzích, prozatím tedy zejména na těch evropských, bude brzy probíhat bez větších omezení. Poskytovatelé služeb tak budou moci daleko jednodušeji rozšiřovat svoje aktivity na zahraniční trhy. Je pravděpodobné, že právě tato skutečnost se stane impulsem pro české firmy, které zatím přešlapují za dveřmi a váhají se vstupem na zahraniční trhy.


Autorka je ředitelka odboru vnitřního trhu a služeb EU na MPO