Francie sníží daně, chce přilákat investice

Pro nové členské země Evropské unie byl Nicolas Sarkozy především mužem, který před třemi lety velmi razantně kritizoval jejich nízké daně. V pozici ministra nabízel ustavení minimální daně. A pohrozil nováčkům v unii plánem na ořezání podpůrných fondů z Bruselu.

Nyní velké unijní země kritiku odložily. Raději daně snižují také.

Všechny velké země EU se podílejí na tomto trendu. Už na konci uplynulého roku se firemní daň dostala v unii v průměru na poměrně nízkých 26 procent.

"Začal velký souboj o investory," řekl agentuře Bloomberg Erik Nielsen, ekonom společnosti Goldman Sachs. "Daně se pro ně stávají důležitou zbraní, jak se pokusit přilákat důležité zahraniční firmy."

Němečtí poslanci nedávno podpořili snížení firemní daně z 39 na 30 procent.

Německo přitom bylo dlouhou řadu let spolu s Francií zmiňováno jako příklad hospodářské stagnace. Nyní ale Německo zažívá již druhý rok relativně uspokojivého růstu. Loni dosáhnul 2,7 procenta, letos by měl být jen o desetinu procenta nižší. Nepotvrzují se tak obavy z nepříznivého dopadu lednového zvýšení daně z přidané hodnoty. Němci se jednoduše rozhodli věřit v lepší časy a stále více utrácejí.

Také Francie chce zvýšit daň z přidané hodnoty. Politici argumentují pozitivním německým příkladem. Doufají, že se jejich krok nedotkne příliš spotřeby.

Současně chce ale Paříž snížit firemní daně. Sarkozy slíbil, že v letních měsících předloží poslancům plán na snížení daně o pět procentních bodů ze současných 33.

Snížení daně, která nyní činí 33 procent, zvažuje italský premiér Romano Prodi. A podobné plány má i šéf britských financí Gordon Brown, který už zakrátko nahradí Tonyho Blaira v premiérském křesle.

Také španělský socialistický premiér Luis Rodriguez Zapatero podpořil snížení daňové zátěže z předcházejících 35 na 30 současných procent.

Stále je to ovšem nad úrovní daní v nových členských zemích. Polsko zavedlo daň ve výši 19 procent, stejně tak Slovensko. To nalákalo do střední Evropy mnohé firmy, včetně francouzského výrobce aut PSA Peugeot Citroen.

Příznivci snižování firemních daní většinou argumentují příkladem Irska, které v roce 1988 sáhlo po razantním snížení z 47 na 12,5 procenta. Opatření podpořilo nebývalý rozmach tamní ekonomiky, která nyní roste třikrát vyšším tempem, než kolik činí průměr eurozóny. Růst táhly zahraniční firmy, jako byl Microsoft či Intel, které v Irsku investovaly.

"Není to žádný dárek firmám," řekl listu International Herald Tribune londýnský ekonom Loughlin Hickey. "Je to cesta, jak ozdravit celou ekonomiku země."

Experti současně upozorňují, že daně nejsou jedinou věcí, kterou zahraniční investor při svém rozhodování bere v potaz. Důležité jsou pro něj i pravidla na trhu práce, vzdělanost pracovní síly, kvalita infrastruktury a výše platů. Například v Polsku činí průměrná hodinová mzda 3,80 eura, zatímco v sousedním Německu je podle institutu IW zhruba desetinásobná.

Sarkozyho plány většina ekonomů přesto velmi oceňuje. Zdůrazňují jen, že je musí provázet další užitečné kroky, jako je uvolnění trhu práce.